„Lidé to přijali pozitivně, až nás to překvapilo,“ řekl starosta Martin Žabčík.
Je to jednoduché. Tříděný odpad, jako jsou plasty, papír, kartony, sklo a kov, dávají lidé do pytlů. Když některý z nich naplní, nalepí na něj QR kód, který jim vydají na obci. Jednou za dva týdny je svoz, pak stačí dát pytel před dům.
Lidé, kteří je svážejí, kód načtou, čímž spojí množství odpadu s konkrétním domem. Díky tomu ubylo odpadu v běžných popelnicích a mimoto je čistěji u kontejnerů na tříděný odpad. Ty zatím v obci zůstávají.
Změně předcházel podrobný průzkum toho, co obyvatelé vyhazují do popelnic.
„Do sběrného dvora jsme dovezli asi půl tuny odpadků, vysypali je na zem a přebírali,“ popsal Žabčík.
V deseti lidech to zvládli za dopoledne. Ukázalo se, že polovinu tvoří bioodpad, našlo se i velké množství plastů a kovů.
Běžně v Ratiboři svezli zhruba 90 tun odpadu za čtvrtletí, teď jsou na 81 tunách. Díky tomu utratí méně za skládkování, které se platí podle váhy. Pro obec to ročně znamenalo 1,2 milionu korun. A také získají víc na odměnách za vytříděný odpad.
Vstupní náklady tvořily 50 tisíc korun za zavedení systému, který podpořilo ministerstvo životního prostředí. Obsahuje mobilní terminál, který načítá kódy, a software, jenž eviduje množství a druh odpadu. Dodavatelská firma jej uzpůsobila přímo potřebám Ratiboře.
Každoročně pak obec zaplatí poplatek za licenci evidenčního softwaru a nákup pytlů na odpady.
Projekt nese název OBO a je určený obcím do tří tisíc obyvatel. Ve Zlínském kraji jej využívá nebo připravuje desítka obcí.
V Halenkově ho právě testují, naplno se rozjede od léta.
„Už dnes se využívá v části obce na vytříděný odpad, zbývá nám zapojit do něj i popelnice,“ sdělil tamější starosta Radek Chromčák.
