Pěstitelé, kteří švestky prodávají. Likérky, jež si pěstují vlastní plody k výrobě pálenky. I lidé, kteří mají na zahradách třeba jen pár stromů.
Ti všichni shodně říkají, že letošní úroda švestek vypadá po předcházejících dvou letech, kdy ji zničil květnový mráz (a co nezlikvidovaly nízké teploty, dokončilo později sucho), velmi dobře. Vyhráno ale ještě není.
Mrazíky sice nepřišly, hrozí však ještě kroupy a sucho.
„Letošní úroda by mohla být lehce nadprůměrná, násada na stromech je opravdu velká. Mám z toho radost, dva roky jsem prodělával, teď musím zase vydělat, abych to vůbec ustál,“ nastínil pěstitel ze Žlutav Aleš Marčík.
„Loni to zmrzlo, předloni taky, pokud nepřijde extrémní sucho či krupobití, bude to dobré. I když je do sklizně ještě daleko,“ doufá v dobrou úrodu.
Letošní počasí je oproti posledním dvěma letům jiné. Jaro přišlo brzy a bylo provázeno letními teplotami. Všechno proto začalo kvést dříve, navíc nebyly ranní mrazíky. Ale včely nebyly v dostatečné kondici, takže měly s časnějším opylováním stromů problémy, byly slabé. Navíc kvůli vysokým teplotám stromy kvetly jenom několik dní.
„U švestek je spousta odrůd, které jsou samosprašné, takže nepotřebují včely. Se včelami je ale opylení vždycky lepší,“ podotkl Marčík.
Po špatných letech si pěstitelé mohou polepšit
Důležité je, že po suchém období začalo častěji pršet, což stromům pomáhá. Zatím není příliš znát, že by trpěly nedostatkem vláhy, které je všeobecně málo a hladiny podzemních vod klesají.
„Některé stromy jsou tak obsypané, že pokud opadá 20 či 30 procent plodů, tak to nebude vůbec vadit. Stromy se nebudou lámat a plody, když nejsou přilepené na sobě, nebudou chytat plísně,“ upozornil Lumír Malec, spolumajitel Eko sadů Komňa.
Loni v Komni sklidili pouhých 5 tun švestek, přičemž solidní úroda má objem 50 tun. Taková by mohla být letos, pokud nebude počasí zlobit.
„Když přijdou kroupy, je po úrodě okamžitě. Velký vítr zase může polámat stromy, když jsou plody ještě zelené,“ vypočítal Malec.
Po špatných letech by si chtěli polepšit také v rodinné likérce Žufánek v Boršicích u Blatnice, kde pálí výhradně z vlastních švestek. A když se neurodí, tak prostě vyprodukují méně slivovice.
„Slivovice z minulého roku je tak vzácná, že ji dáváme ‚na příděl‘. Když si velkoobchod objedná 120 lahví, dostane jich čtyřicet. Limitujeme odběry, nikdo nedostane tolik, kolik si objedná,“ přiblížil spolumajitel likérky Martin Žufánek.
„Loňskou ztrátu jsme vypočítali jen v ovoci na 3,5 milionu korun,“ upřesnil.
Letošek by to měl ale vynahradit. I proto, že stromy po dvou neúrodných letech, kdy přišly záhy o květy či mladé plody, jsou plné energie.
„Letos to vypadá jako dvouletá průměrná úroda, tolik toho je. Když stromy loni pustily plody, aniž stihly vyrůst, tak si odpočinuly, nabraly sílu. To hraje také roli,“ míní Žufánek.
„Vypadá to, že úroda, která je na stromech, nám vynahradí brutální ztrátu v minulém roce. Dokud ale není ovoce posbírané u nás na dvoře, tak se to může pokazit,“ uvědomuje si.
Místo slivovice museli pálit kalvádos
I Milan Vajdák z Kroměřížska, který má asi 30 švestkových stromů, je zatím spokojený.
„Konečně snad budu pálit slivovici, poslední dva roky jsem musel dělat z jablek kalvádos, což není úplně ono,“ naznačil Vajdák.
Klíčová je teď vláha. Pokud budou přicházet dešťové dny, vše dobře dopadne. A ovoce bude mít i hodně cukru, takže slivovice bude dobrá.
„Jakmile strom nemá vodu, tak se zbavuje všeho přebytečného. A první na řadě jsou plody, které si berou nejvíc vody. Proto musí pršet,“ uzavřel Žufánek.
