Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ševce už dnes ve Zlíně nenajdete, zoufají si firmy. O obor není zájem

  14:29aktualizováno  14:29
Obuvnické podniky potřebují mladé pracovníky, o obor ale není zájem, přestože ho zlínská škola nabízí jako jediná v Česku. Prestiž ševcovského řemesla klesla, velkým záporem jsou nízké platy.

Výroba obuvi v závodě firmy Baťa v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Když Tomáš Baťa v roce 1925 otevíral ve Zlíně vůbec první školu pro ševce v republice, vybíral si z nespočtu zájemců. Náročné bylo přijímací řízení, stejně jako pozdější roky strávené v lavici či v dílnách.

„Mnozí rodiče pochybovali. Ševcovina tehdy nebyla vyhledávaná práce, spíše podřadná. Ale Tomáš Baťa ji pozvedl na profesionální úroveň a ten, kdo školou prošel, získával post mistrů,“ popsala historička Miroslava Štýbrová z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Zlín se za desítky let stal synonymem města obuvi a dával práci tisícům ševců. Dnes z něj ale téměř vymizeli. Místní Střední škola obchodně technická, která je pokračovatelem Baťovy školy práce, našla pár zájemců až po dlouhých dvanácti letech. Doplácejí na to i obuvnické firmy ve Zlínském kraji.

„Ševce prostě nenajdete,“ krčí rameny Jaroslav Navrátil, ředitel firmy Moleda, známé svojí sportovní značkou Prestige, která má počátky ve svitovské výrobě 80. let.

Stačí i manuálně zručný člověk

Obuvnické společnosti přitom o zakázky nemají nouzi. Zájem o boty ze Slavičína, Dolního Němčí, Zlína nebo Valašských Klobouk je velký. Jejich výroba se ale neobejde bez ševců, šiček, vysekávaček a dalších odborníků. A ti chybí.

Zoufalý nedostatek řeší firmy různě. Některé si co nejdéle drží sice starší, ale zkušené a spolehlivé pracovníky. Jiné jsou nucené přesouvat část výroby jinam, a to nejen po Česku. Další hledají mezi nezaměstnanými takové, kterým ruční práce nevadí.

„Už jsem rád i za člověka, který je aspoň minimálně zručný a kterého si rád zaučím. I když to trvá někdy i rok,“ podotkl ředitel firmy DZO Vladimír Hofman.

Tato dílna se třiceti zaměstnanci vyrábí speciální ortopedickou obuv pro dospělé i děti se zdravotním postižením. Na nedostatek práce si také stěžovat nemohou. Jenže náhrada třeba jen za pracovnici, která na pár týdnů onemocní, se shání velmi špatně.

„Je to obrovská škoda. Jde o zajímavou práci, u nás o to víc, že každý pár je originál šitý na míru konkrétnímu zákazníkovi,“ vysvětlil Hofman.

Práce v dílně netáhne ani do jiných zavedených firem. Ve Fare ve Valašských Kloboukách vyrobí 80 zaměstnanců denně 600 párů obuvi a zhruba dvacet procent míří do zahraničí. Část šití ale zajišťují dílny mimo Zlínský kraj i mimo republiku. Podle vedení společnosti je to jednodušší varianta.

„Také se chystáme na robotizaci výroby. Nebude to ale znamenat propouštění, to jsme nikdy nedělali,“ ujistil zakladatel Alois Šůstek.

Mzda je do 20 tisíc korun

Přestože ještě v 80. letech byla zlínská obuvnická škola největší v zemi, Svit zaměstnával tisíce lidí a boty ze Zlína putovaly na sovětský trh, po revoluci zájem o obor zmizel.

„Jeho společenská prestiž poklesla, práce není ohodnocená, nemá podporu,“ řekla Štýbrová.

Firmy nechtějí výši nástupní mzdy zveřejňovat, podle odhadů se pohybuje do 20 tisíc korun.

Obor výrobce obuvi ve Zlíně po dlouhých letech studuje prvních pět zájemců v prvním ročníku. Dospělí, kteří si chtějí doplnit kvalifikaci, zase chodí do kurzu.

„Nikdy to nebyl atraktivní obor, ale my už se víc snažit nemůžeme,“ posteskl si nad nezájmem vedoucí praktické výuky na škole Václav Talaš.

Lákat tak mohou spíš zkušenosti lidí, kteří šití obuvi vracejí baťovskou profesionalitu a úroveň. Takovým příkladem je Jiří Hýža, který v Kelči vyrábí čižmy, krpce a další obuv ke krojům. Řemeslo se učil v mládí od otce, byl v posledním ročníku obuvnického oboru ve Zlíně a v rodové tradici zřejmě bude pokračovat i jeho syn.

„Vystřídal jsem několik obuvnických firem a nakonec jsem začal šít sám. Zakázek mám na půl roku dopředu,“ prozradil Hýža. Zlínský kraj jej letos ocenil titulem Mistr tradiční rukodělné výroby.

Autor:



Nejčtenější

Muž ve Zlíně ubil sousedova jorkšíra smetákem. Pořád to hulákalo, říká

Soused zabil seniorovi psa

Čtyřicetiletý muž ve Zlíně ubil sousedovi psa smetákem. Policii se přiznal a řekl, že mu došla trpělivost se štěkáním...

Jihlava - Zlín 1:1, drama o záchranu, v poslední minutě srovnal Ikaunieks

Zlínský brankář Zdeněk Zlámal čelí jihlavské šanci, v níž se ocitli Martin Nový...

Zlínští fotbalisté byli vteřiny od důležitého vítězství, které by je posunulo blízko k záchraně v první lize. V páteční...



Věznice v Hradišti byla komunistickým peklem, popravy hlásilo vytí psů

Uherské Hradiště bylo v 50. letech místem, kde dozorci brutálně týrali...

Její zdi nikdy nebyly místem radosti. Události po komunistickém puči v roce 1948 ale uherskohradišťskou věznici...

V domově našla kancelář ombudsmana utlumené seniory, ředitel to odmítá

Domov pro seniory ve Zlíně na Burešově.

Kancelář ombudsmana zjistila vážná pochybení v provozu zlínského Domova pro seniory na Burešově. Klienti údajně...

Po čelní srážce dvou motocyklů jeden skončil v lese. Řidič nepřežil

Devětadvacetiletý motocyklista nepřežil u Horní Lhoty na Zlínsku čelní střet s...

Devětadvacetiletý motocyklista zemřel při srážce dvou motorek nedaleko Horní Lhoty na Zlínsku. S druhým strojem se...

Další z rubriky

Obcím klesnou příjmy od státu, starostové se bojí omezení investic

(Ilustrační snímek).

Městům a obcím v posledních letech stále stoupají daňové příjmy, což jim umožňuje více investovat. Teď však může přijít...

Na Holešovskou Regatu letos dorazí Chinaski, Mirai i David Koller

Kapela Chinaski v nové sestavě

Přes dvacet tisíc lidí láká každoročně rodinný festival Holešovská Regata. Letos mu bude patřit pátek 22. a sobota 23....

Vize pro rok 2030: Zlínský kraj bude chytrý, bohatý a atraktivní

Baťův mrakodrap ve Zlíně

Hejtmanství připravuje vizi budoucnosti Zlínského kraje. Řeší veřejnou dopravu, automatizaci ve firmách, problém sucha,...

Najdete na iDNES.cz