Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ševce už dnes ve Zlíně nenajdete, zoufají si firmy. O obor není zájem

  14:29aktualizováno  14:29
Obuvnické podniky potřebují mladé pracovníky, o obor ale není zájem, přestože ho zlínská škola nabízí jako jediná v Česku. Prestiž ševcovského řemesla klesla, velkým záporem jsou nízké platy.

Výroba obuvi v závodě firmy Baťa v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Když Tomáš Baťa v roce 1925 otevíral ve Zlíně vůbec první školu pro ševce v republice, vybíral si z nespočtu zájemců. Náročné bylo přijímací řízení, stejně jako pozdější roky strávené v lavici či v dílnách.

„Mnozí rodiče pochybovali. Ševcovina tehdy nebyla vyhledávaná práce, spíše podřadná. Ale Tomáš Baťa ji pozvedl na profesionální úroveň a ten, kdo školou prošel, získával post mistrů,“ popsala historička Miroslava Štýbrová z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Zlín se za desítky let stal synonymem města obuvi a dával práci tisícům ševců. Dnes z něj ale téměř vymizeli. Místní Střední škola obchodně technická, která je pokračovatelem Baťovy školy práce, našla pár zájemců až po dlouhých dvanácti letech. Doplácejí na to i obuvnické firmy ve Zlínském kraji.

„Ševce prostě nenajdete,“ krčí rameny Jaroslav Navrátil, ředitel firmy Moleda, známé svojí sportovní značkou Prestige, která má počátky ve svitovské výrobě 80. let.

Stačí i manuálně zručný člověk

Obuvnické společnosti přitom o zakázky nemají nouzi. Zájem o boty ze Slavičína, Dolního Němčí, Zlína nebo Valašských Klobouk je velký. Jejich výroba se ale neobejde bez ševců, šiček, vysekávaček a dalších odborníků. A ti chybí.

Zoufalý nedostatek řeší firmy různě. Některé si co nejdéle drží sice starší, ale zkušené a spolehlivé pracovníky. Jiné jsou nucené přesouvat část výroby jinam, a to nejen po Česku. Další hledají mezi nezaměstnanými takové, kterým ruční práce nevadí.

„Už jsem rád i za člověka, který je aspoň minimálně zručný a kterého si rád zaučím. I když to trvá někdy i rok,“ podotkl ředitel firmy DZO Vladimír Hofman.

Tato dílna se třiceti zaměstnanci vyrábí speciální ortopedickou obuv pro dospělé i děti se zdravotním postižením. Na nedostatek práce si také stěžovat nemohou. Jenže náhrada třeba jen za pracovnici, která na pár týdnů onemocní, se shání velmi špatně.

„Je to obrovská škoda. Jde o zajímavou práci, u nás o to víc, že každý pár je originál šitý na míru konkrétnímu zákazníkovi,“ vysvětlil Hofman.

Práce v dílně netáhne ani do jiných zavedených firem. Ve Fare ve Valašských Kloboukách vyrobí 80 zaměstnanců denně 600 párů obuvi a zhruba dvacet procent míří do zahraničí. Část šití ale zajišťují dílny mimo Zlínský kraj i mimo republiku. Podle vedení společnosti je to jednodušší varianta.

„Také se chystáme na robotizaci výroby. Nebude to ale znamenat propouštění, to jsme nikdy nedělali,“ ujistil zakladatel Alois Šůstek.

Mzda je do 20 tisíc korun

Přestože ještě v 80. letech byla zlínská obuvnická škola největší v zemi, Svit zaměstnával tisíce lidí a boty ze Zlína putovaly na sovětský trh, po revoluci zájem o obor zmizel.

„Jeho společenská prestiž poklesla, práce není ohodnocená, nemá podporu,“ řekla Štýbrová.

Firmy nechtějí výši nástupní mzdy zveřejňovat, podle odhadů se pohybuje do 20 tisíc korun.

Obor výrobce obuvi ve Zlíně po dlouhých letech studuje prvních pět zájemců v prvním ročníku. Dospělí, kteří si chtějí doplnit kvalifikaci, zase chodí do kurzu.

„Nikdy to nebyl atraktivní obor, ale my už se víc snažit nemůžeme,“ posteskl si nad nezájmem vedoucí praktické výuky na škole Václav Talaš.

Lákat tak mohou spíš zkušenosti lidí, kteří šití obuvi vracejí baťovskou profesionalitu a úroveň. Takovým příkladem je Jiří Hýža, který v Kelči vyrábí čižmy, krpce a další obuv ke krojům. Řemeslo se učil v mládí od otce, byl v posledním ročníku obuvnického oboru ve Zlíně a v rodové tradici zřejmě bude pokračovat i jeho syn.

„Vystřídal jsem několik obuvnických firem a nakonec jsem začal šít sám. Zakázek mám na půl roku dopředu,“ prozradil Hýža. Zlínský kraj jej letos ocenil titulem Mistr tradiční rukodělné výroby.

Autor:



Nejčtenější

Tři mrtví v tichém domě. Rodina ze Zlína měla podivné zvyky, říkají místní

Policisté našli v domě ve Zlíně tři mrtvoly (6.2.2018).

Jak zemřeli tři členové jedné rodiny nalezení v pronajatém domě ve Zlíně, je stále nejasné. Sousedé mluví o rodině...

Smrt tří lidí ve zlínském domě nezavinil nikdo další, řekla policie

Policisté našli v domě ve Zlíně tři mrtvoly (6.2.2018).

Tři mrtví členové jedné rodiny nalezení v pronajatém domě ve Zlíně začátkem února podle všeho nezemřeli vinou někoho...



Čechmánek říkal, že to máme vydržet, vypověděl o dluhu šéf stavební firmy

Roman Čechmánek u zlínského soudu.

U zlínského soudu, který se zabývá kauzou bývalého brankáře Romana Čechmánka, vypovídali představitelé několika...

Opilec v podmínce málem utopil dlužníka v ledovém potoce, dostal 17 let

Obžalovaní Martin Schenk (druhý zleva) a Michal Macháček (vpravo) v jednací...

Na sedmnáct let poslal olomoucký krajský soud do vězení Martina Schenka, který ve Viganticích na Vsetínsku zbil a málem...

VIDEO: Opilý řidič pronásledovaný policisty se řítil obcemi stodesítkou

Řidič nadýchal 1,3 promile, přes obec jel 110 km/h

Opilý řidič ujížděl policistům, kteří ho chtěli zkontrolovat při noční službě ve Zlíně. Přestože vezl i dva pasažéry, v...

Další z rubriky

Opilec v podmínce málem utopil dlužníka v ledovém potoce, dostal 17 let

Obžalovaní Martin Schenk (druhý zleva) a Michal Macháček (vpravo) v jednací...

Na sedmnáct let poslal olomoucký krajský soud do vězení Martina Schenka, který ve Viganticích na Vsetínsku zbil a málem...

Otrokovice vyvlastnily pozemky pro obchvat, majitelé se odvolali

D55 Otrokovice, obchvat JV

Otrokovická radnice vyvlastnila pozemky, které bránily budování další části dálnice D55, jíž má být dostavba dálničního...

OBRAZEM: Divocí koně a pratuři osidlují nové lokality, rodí se mláďata

Další zanedbané lokality osidluje potomstvo divokých kopytníků, které se...

Další zanedbané lokality osidluje potomstvo divokých kopytníků, které se narodilo v bývalém vojenském prostoru u...

Takový normální porod
Takový normální porod

O porodu s časovým odstupem, nadhledem a snad i s vtipným podextem píše uživatelka eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz