Je to o něco složitější a rychlejší proces, který se ale vinařům vyplatí. Vyrobit první víno sezony s označením Svatomartinské totiž nemůže kdekdo. A vinaře, kteří toto privilegium získají, si tak zákazníci zapamatují o to jednodušeji.
Svatomartinské oslavy ve Zlínském kraji
Žehnání Svatomartinského vína
Svatomartinské hodování
Svatomartinská vína
Svatomartinská vína
Svatomartinský košt Zlínské slavnosti vína Husí hody |
„Pro nás je Svatomartinské spíš doplněk,“ potvrzuje Zbyněk Vaďura z rodinného vinařství z Polešovic nedaleko Uherského Hradiště. „Chceme se tím klientům hlavně připomenout,“ vysvětlil.
Právě toto vinařství je jedno z mála ve Zlínském kraji, které i letos prošlo hodnotitelskou komisí. Víno s logem svatého Martina, které se musí podle tradice otevírat až 11. listopadu přesně v 11 hodin a 11 minut, totiž musí splnit přísná kriteria.
Třeba může být vyrobené jen z daných odrůd. Mezi ně patří například Müller Thurgau, Muškát Moravský, Modrý Portugal nebo růžové Svatovavřinecké. Je lehčí a svěžejší než vína, která pěstitelé vyrábějí delší dobu.
„Mělo by být kvalitní, tedy pokud vinař neopomenul poslední postřik,“ upozornil Josef Kadlčík z Arcibiskupských sklepů v Kroměříži. „Tam už pak mohla hrozit hniloba,“ doplnil.
I letos by ve Svatomartinském víně měli jeho obdivovatelé cítit ovoce. A odborníci dokonce přesně ví, jaké.
„Například u bílých vín jde o tóny ananasu, broskve, limetky, kiwi a banánu, u červených vín o tóny přezrálých višní, planých švestek a červeného rybízu,“ upřesnil hlavní sommelier Národního vinařského centra Marek Babisz.
Svatomartinské víno i s typickou pečenou husou připravuje na východě Moravy řada restaurací, i když historicky patří oslavy spíše do českých než moravských regionů.
Tam se slaví proto, že k tomuto datu v minulosti končila čeledínům služba a hospodyně se s nimi loučily pečenou husou.
Loučili se i vinaři, kteří se při skleničce prvního vína sezony snažili domluvit s hospodářem prodloužení služby.
Morava v té době ale podle všeho ještě pracovala. „Třeba mladé víno se tady v kostele obvykle světilo až na konci prosince,“ připomněla etnografka Marta Kondrová ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti.
Ani husu nebo kachnu tady hospodyňky na Martina nedělávaly. Obvyklé jídlo to bylo třeba na hody, ale ty slaví každá obec v jiném termínu.
Svatomartinská husaPotřebujeme 4 - 5 kilogramů vážící husu, šest červených jablek, sůl a kmín. Očištěnou a omytou husu dáme do pekáče, důkladně nasolíme, okmínujeme z obou stran a necháme přes noc v lednici. Před pečením rozkrojíme dvě jablka a vložíme do husy, díky nim zůstane husa šťavnatá. Zbytek jablek rozkrojíme na čtvrtky a položíme je kolem husy. Podlijeme vodou, případně i svatomartinským vínem, dáme do trouby, kterou jsme předehřáli na 180 stupňů, a pečeme 20 minut. Troubu stáhneme na 140 stupňů a za občasného podlévání výpekem pečeme další 4 hodiny. Na první dvě můžeme přikrýt alobalem. |
Před pár lety však do Česka dorazilo mladé francouzské víno Beaujoalis. Čeští pěstitelé pak využili příležitost, nabídli vlastní a dnes už je o domácí mladá vína mnohem vyšší zájem než o ta zahraniční.
Kuchaři k tomu přidali gurmánský zážitek a svatomartinské hody už nabízí téměř každá restaurace ve větších městech.
Husu připravujte v zakrytém pekáči, radí šéfkuchař
Typickým jídlem je na svatého Martina pečená husa. Je sice náročná na čas, ale velmi jednoduchá na přípravu. Stačí pepř, sůl a kmín.
„Podstatné je pomalé pečení v zakrytém pekáči, které by mělo trvat dvě až tři hodiny,“ radí šéfkuchař Spa hotelu Lanterna ve Velkých Karlovicích Pavel Václavík.
Jako příloha se hodí červené zelí, bramborové placky nebo dýňové zelí.
