Cíl byl jednoduchý. „Historie Baťova je velmi poutavá, ale přijde mi, že se o ní málo mluví a málo se propaguje. Chtěl jsem pomoci to změnit,“ říká Vít Marek.
Soustředí se přitom nejen na mladší publikum. „Snažím se pátrat na vlastní pěst, chodím do archivu a sbírám i fotografie či předměty od místních lidí,“ popisuje.
Jednou z věcí, kterou při tvorbě webu řešil, bylo například umístění otrokovického letiště firmy Baťa. Ta jej koupila v roce 1929 a nacházelo se v dnešním areálu Toma. „Nakonec jsem našel, že hangáry stály v koutě areálu, kde je nyní vstupní brána od Kolonky. Plocha letiště byla od nich umístěná směrem na sever a severovýchod,“ poznamenal Marek.
„Letiště tam fungovalo rok a půl, přistál na něm i britský ministr civilního letectví před svojí návštěvou firmy Baťa,“ dodal. Letecká plocha však byla později zrušena a na jejím místě vznikly nové tovární budovy.
Kouzlo Baťova mladému muži učarovalo. „Je to unikátní město ve městě, které stejně jako Zlín vzniklo na zelené louce. Dodnes se tady žije krásně, je to unikátní prostředí,“ líčí Marek.
Přitom je přesvědčený, že turistický potenciál místa by se dal využít ještě víc. „Jednou jsem si zahrál na turistu s kolem, šel do informačního centra u přístaviště a chtěl něco k Baťovu. Bohužel neměli nic. Je to strašná škoda, máme tady historicky vzácnou budovu Společenského domu a další výjimečné stavby. Pro řadu návštěvníků Zlína by bylo zajímavé podívat se na ‚malý Zlín‘, který leží o pár kilometrů dál,“ konstatoval.
Snaží se o to proto aspoň ve virtuálním prostoru. Ukazuje rozdíl mezi podobou místa před nástupem podniku Baťa a poté, vysvětluje důvody Baťovy expanze mimo Zlín a přináší staré mapy. Řadu artefaktů mu věnovali místní obyvatelé, některé koupil přes internet či zdědil.
Zde padl Tomáš Baťa
„Prababička byla absolventkou Baťovy školy práce, hodně o tom vyprávěla. Její syn a můj dědeček mě vodil k soše Tomáše Bati a ukázal mi místo havárie jeho letadla,“ vybavuje si Marek, jehož mrzí, že pomník není na místě, kde legendární podnikatel v červenci 1932 zemřel.
„Za baťovských dob tam byla pietně udělaná pamětní deska s jednoduchým nápisem ‚Zde padl Tomáš Baťa‘. Mohli bychom se k tomu vrátit a celý příběh převyprávět třeba přes QR kód,“ navrhuje.
A proč dal svému projektu název právě Ať žije Baťov? Odkazuje na červen 1933, kdy radní rozhodli, že se celé Otrokovice přejmenují na Baťov. Mělo to být na počest tragicky zemřelého Tomáše Bati. „Stejný měsíc se sešlo i obecní zastupitelstvo a na jeho konci zvolal tehdejší starosta Krčma: ‚Ať žije Baťov!‘, a právě odtud pochází název této stránky,“ vypráví Marek.
Žádost radnice byla nakonec neúspěšná a také oficiální název místní části je dnes jiný – jmenuje se Bahňák. „Přitom v Otrokovicích mu tak neřekne nikdo, i místní fotbalový klub se jmenuje SK Baťov. Bylo by hezké, kdyby se město k tomuto názvu vrátilo,“ naznačil.
