K tomu, aby se gymnaziální třídy ve Slavičíně naplnily nestačila ani tři kola přijímacích zkoušek. Proto ředitel školy vypsal kolo čtvrté, v němž je ještě osm volných míst pro studenty víceletého a šest pro zájemce o čtyřleté studium. Že by tím popíral princip víceletého gymnázia, které vzniklo jako výběrová škola pro mimořádně nadané studenty, však odmítá.
„To jsou zkreslené informace o gymnaziálním studiu. Výběrovost není daná počtem přihlášek ale výkonem studentů,“ reagoval ředitel Josef Maryáš.
A ujistil, že na víceleté studium nepřijme dítě, které by na vysvědčení ze základní školy mělo víc než dvě dvojky. Čtyřleté studium limituje vyznamenáním. V každém z oborů přitom otvírá jednu třídu. Ne všichni odborníci, které redakce oslovila, by však postupovali stejným způsobem.
„Čtvrté kolo je skutečně signál, že o to studium není zájem,“ míní ústřední školní inspektor a bývalý ředitel zlínského gymnázia na Lesní čtvrti Tomáš Zatloukal.
„Kdo se chtěl ke studiu přihlásit, udělal to v prvním nebo druhém kole,“ připustil také ředitel vsetínského gymnázia a zároveň šéf Asociace ředitelů gymnázií Dalibor Sedláček.
V regionu jsou gymnázia dvě, pouze slavičínské však nabízí víceleté studium. Stahuje tak žáky i ze 14 kilometrů vzdálených Valašských Klobouk, kde mají jen čtyřletou variantu, či Brumovska.
Nepomohlo ani to, že míst ve školách je méně
Studenty do Slavičína nenalákalo ani omezení počtu míst na dalších gymnáziích v kraji. Oproti minulému školnímu roku tady ubyly dohromady dvě třídy. Vedení kraje je původně chtělo vzít dvěma zlínských školám, po bouřlivých protestech nakonec kývlo na kompromisní návrh pěti největších gymnázií, která si požadovaný počet rozdělila mezi sebe.
Krajský radní Petr Navrátil, odpovědný za školství, hájil omezení míst tím, že jich je příliš a že je raději vezme velkým školám, které to přežijí, než malým zařízením na periferii. A trval na tom, že všeobecné vzdělání má zůstat dostupné na všech místech v kraji. Čtvrté kolo přijímaček ve Slavičíně však nyní komentovat nechtěl.
„Zvlášť u víceletého gymnázia to není šťastné,“ reagoval pouze Navrátil, který právě ze Slavičína pochází a před nástupem do funkce na kraji vedl zdejší základní školu.
Slavičínský ředitel argumentuje dostupností a financemi
Dostupností studia argumentuje nyní také Maryáš. „Jedenáctileté děti nejsou schopné od nás dojíždět třeba do Zlína. Je špatně dopravně dostupný, navíc pro rodiny je to příliš drahé,“ uvedl ředitel.
Za existenci malých gymnázií se postavil i ředitel uherskohradišťského gymnázia Zdeněk Botek. Škola pod jeho vedením je jednou ze dvou nejprestižnějších v kraji a studenti, včetně těch na víceletém studiu, dojíždějí i přes 30 kilometrů denně.
„Možnost gymnaziálního studia by měla zůstat zachovaná i v odlehlejších místech. Třeba pro patnáct či dvacet studentů. Jen se musí vymyslet takový systém financování, aby mohla fungovat,“ poznamenal Botek.
Momentálně totiž škola dostává peníze podle toho, kolik má studentů, což ji tlačí do stejného postupu, který zvolil šéf slavičínského gymnázia. To potvrdil i šéf Asociace ředitelů gymnázií, přestože čtvrté kolo přijímaček odmítl.
„Ředitel musí zajistit financování školy. Z tohoto pohledu se chová správně, protože musí přijmout co nejvíc studentů,“ vysvětlil Sedláček.
Na středních školách v kraji momentálně zbývá 136 volných míst v maturitních a 189 v učebních oborech. Nejnaplněnější jsou školy na Vsetínsku, kde zbývá pouhých 12 míst. Nabízí je však sklářská škola a obor není pro každého, vyžaduje talentové zkoušky.
