Deset bodů z matematiky, když maximum bylo 50, mohlo letos stačit k přijetí na víceleté gymnázium ve Zlínském kraji. U čtyřletého studia to bylo dokonce pouhých pět bodů.
Už v příštím roce by takoví uchazeči měli zůstat pod čarou, která bude tvořit neprostupnou bariéru.
„U gymnázií, a v případě víceletých zcela jistě, by měli uchazeči získat alespoň polovinu bodů,“ reagoval krajský radní pro školství Petr Gazdík.
Shodli se na tom i představitelé z Asociace krajů při nedávném jednání na Velehradě.
„Ideálně by to měl nastavit stát. Jednáme o tom a předpokládám, že do konce letošního roku budeme znát výsledek,“ dodal Gazdík.
Zároveň by se tím měl zmenšit počet studentů, kteří později propadnou u maturit.
Jenže i tato vize, stejně jako téměř všechny možné změny ve školách, souvisí se způsobem financování. A ten, ani po letech slibů a jednání, není dořešený. Aktuálně se zase odkládá o rok.
Dokud ale bude rozpočet školy záviset na počtu studentů, musí se ředitel v první řadě snažit zaplnit třídy a může se stát, že vezme i žáky, kteří by za jiných okolností neuspěli (viz též Školy začnou dostávat peníze podle počtu hodin, platy učitelů se srovnají).
I přes zmíněný extrém s nízkým počtem bodů z matematiky však platí, že zájemci o gymnázia ve Zlínském kraji patří k těm lepším v republice.
Podle přehledu, který vypracovala společnost Cermat z výsledků státních přijímaček, skončili v testech z matematiky na šestém místě a z češtiny sedmém. Na prvního přitom ztráceli jen velmi málo.
Odborné školy mají úspěch, pokud se odlišují
Letošní přijímačky znovu potvrdily velký zájem o gymnázia v regionu. Pokud se ještě objeví volné místo, půjde o jednotky a zcela jistě mimo velká města.
„U nás je přijímací řízení uzavřené. Měli jsme velký převis poptávky, třídy se naplnily rychle,“ uvedla ředitelka zlínského gymnázia na náměstí T. G. Masaryka Alena Štachová.
Plno má i kroměřížské gymnázium. Tradičně hlásí velký zájem o víceleté studium, letos ale počet přihlášek překonal očekávání. Výsledky přijatých zájemců se při testech z matematiky pohybovaly v průměru kolem 35 a v češtině kolem 45 bodů z 50 možných.
Velmi dobrý nábor měly i některé odborné školy. Především ty, které se nějakým způsobem odlišují. Třeba kroměřížská Tauferova střední odborná škola veterinární stahuje studenty z celé Moravy, letos ale přijala i zájemce z Vysočiny, Pardubického a Královéhradeckého kraje.
Víc zájemců než volných míst má škola každoročně, v posledních třech letech se však pohybuje nad dvojnásobkem.
„Podstatné ale je, že se k nám hlásí zájemci s výborným prospěchem a že jsme se stali konkurencí pro gymnázia,“ pochvaluje si ředitelka Blažena Kubíčková.
Kroměřížská škola si totiž nechala udělat průzkum během dne otevřených dveří a z něj vyplynulo, že 87 procent zájemců bylo už v tu chvíli rozhodnuto do školy nastoupit. Jako druhou volbu pak uváděli právě některé z gymnázií.
Zaujala i Obchodní akademie v Uherském Hradišti, především IT obor, který nabízí desátým rokem. Oproti loňskému roku měli o 23 procent víc přihlášek a počet zájemců byl oproti volným místům trojnásobný. Zájem může souviset s plánovanou automatizací a robotizací výroby.
„Naši absolventi jsou ti, kteří budou tyto technologie ve firmách implementovat,“ upozornil tamější ředitel Jiří Durďák.
Učební obory pořád nelákají
Z celkového počtu přihlášek na maturitní obory ve Zlínském kraji letos mířilo 36,5 procenta na gymnázia. Odborné školy pak zajímaly 63,5 procenta žáků, z nich 40 procent stálo o technicky zaměřené školy.
Naopak u učebních oborů se situace nelepší. Výjimkou jsou polygrafické a strojírenské obory, kde je nábor lepší díky masivní kampani na jejich podporu.
Zato budoucích zedníků se letos ve Zlínském kraji našlo jen pár. Pět z nich přijala Střední odborná škola Josefa Sousedíka ve Vsetíně.
„Stavební obory jsou v depresi, což je paradox, protože dospělí se v nich naopak rekvalifikují a poptávka firem je obrovská,“ reagoval ředitel školy Josef Slovák.
Situaci v učňovském školství má stabilizovat připravované slučování oborů. V současné době krajské školy nabízejí celou škálu oborů a konkurují si. Ve výsledku pak mají poloprázdné třídy. Nově by se víc specializovaly.
I tento krok se ale dá udělat až poté, co stát začne rozdělovat peníze školám podle počtu vyučovaných hodin, a ne v závislosti na množství přijatých studentů.
