Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pilota Královského letectva zastavilo zranění páteře, zůstal hrdinou

  10:40aktualizováno  10:40
Bojoval v britském Královském letectvu i nad Sovětským svazem. Před několika dny uplynulo sto let od narození Jiřího Řezníčka. Působení na západě mu později komunisté neodpustili.

Seržant Jiří Řezníček spadal pod 46. britskou peruť. | foto: Sbírka Václava Kolesy, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně

Životní příběh Jiřího Řezníčka by bez potíží vydal na mnohasetstránkový román.

Začínal u Bati, za druhé světové války bojoval ve Francii, Anglii i na východní frontě. Po roce 1948 pak jako někdejší stíhací letec britského Královského letectva zakusil příkoří ze strany tehdejšího režimu.

Rodák z Jasenné by letos v říjnu oslavil sto let. Narodil se do rolnické rodiny, chodil do měšťanky ve Vizovicích, jako dítě působil v Sokole a zpíval v evangelickém sboru.

V roce 1931 nastoupil jako pomocný dělník do zlínských Baťových závodů.

„K přijetí mu pomohlo písemné doporučení jasenského kněze a zároveň tehdejšího senátora Otakara Hrejsi,“ přiblížil vojenský historik Pavel Šrámek.

Když pak z podnětu Jana Antonína Bati vznikla ve Zlíně pilotní škola, splnil si Řezníček svůj sen. Složil pilotní zkoušky a začal létat v armádě, což předznamenalo jeho další životní dráhu.

Po vzrůstajícím nebezpečí ze strany nacistického Německa opustil nelegálně spolu s několika kamarády letci už vzniklý protektorát Čechy a Morava. Přes Polsko se dostal do Francie, kde podepsal vstup do cizinecké legie.

Když německá vojska zaútočila na západní Evropu, absolvoval v kokpitu stíhačky několik ústupových bojů. Nejen nad Francií, ale také v severní Africe.

Po porážce Francie se lodí doplavil do Velké Británie, která byla dalším terčem postupující invaze nacistů.

„Jako stíhač působil především u legendární 313. československé stíhací perutě,“ nastínil Šrámek.

V Británii našel i manželku

S letouny Supermarine Spitfire Řezníček doprovázel bitevní a bombardovací letouny operující od jara 1942 nad okupovanou Evropou. Účastnil se i náletů stíhacích formací.

„Postupně u britského Královského letectva povýšil až do důstojnické hodnosti Pilot Officer,“ poukázal historik Václav Kolesa.

Ve Velké Británii Řezníček našel i svou životní lásku. V březnu 1943 se v Ilfordu oženil s Doroty Joan Bomby, která byla členkou Ženské pomocné služby letectva.

Za necelý rok se jim narodila dcera Zdenka, celkem spolu měli tři děti.

V únoru opouští Řezníček britské ostrovy a spolu s dalšími 20 letci dobrovolně odchází do Sovětského svazu, kde vzniká 128. československá stíhací peruť.

„Musel tedy absolvovat letecký výcvik na sovětských stíhačkách Lavočkin,“ osvětlil Šrámek.

Po přeorganizování jednotky vyrazil v létě 1944 Řezníček spolu s kolegy na podporu Slovenského národního povstání.

Při návratu z jedné ze stíhacích akcí však kvůli poruše motoru musí nouzově přistát v kopcích u Banské Bystrice.

„Při přistání utrpěl kromě zlomenin i vážné zranění páteře,se kterým se dlouho léčil a znemožnilo mu nadále létat,“ poznamenal Šrámek.

Létání v Anglii mu komunisté neodpustili

Po konci války se mnohokrát vyznamenaný letec vrací i s rodinou do Jasenné, kde mu v květnu 1947 udělili čestné občanství. Brzy se ale odstěhovali do Prahy, kde Řezníček pracuje u leteckého pluku.

I když v roce 1946 vstoupil do komunistické strany, jeho spolustraníci mu létání v Anglii neodpustili.

„Byl označen za nespolehlivého a propuštěn z armády. Nepomohla mu ani účast v bojích na východní frontě,“ zmínil Šrámek.

Řezníček tedy musí vzít zavděk prací účetního ve Státních lázních, později se živil jako dělník v lihovaru.

To už musel žít bez manželky, která se i s dětmi vrátila do Velké Británie.

„Kvůli neznalosti českého jazyka těžko hledala práci. Zároveň jí bylo naznačeno, že děti kvůli jejímu původu budou moci těžko studovat na českých školách,“ sdělil Kolesa.

Při dělnické práci se navíc výrazně zhoršil Řezníčkův zdravotní stav, proto se vrátil domů do Jasenné.

Přesto v tehdejší gottwaldovské nemocnici musel podstoupit amputaci obou noh a na stejném místě 1. června 1957 také umírá. O 4 dny později byl pohřben v Jasenné.

V roce 1990 byl Jiří Řezníček in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka letectva.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jasénka tančila i přímo v ulicích jihokorejského města Anseong
Vsetínští folkloristé se vrátili z Koreje, diváky nejvíce zaujal cimbál

Soubor valašských písní a tanců Jasénka se vrátil z Jižní Koreje, kde se zúčastnil Mezinárodního folklorního festivalu ve městě Anseong. Návštěvníci nejvíce...  celý článek

Při sobotní naháňce zastřelili myslivci na východě Prahy dvě divoká prasata.
Odstřelovači lovili divočáky v oblasti zasažené morem, zabili jen dva

Elitní policejní střelci, kteří v noci na dnešek na Zlínsku poprvé stříleli divočáky v zóně zasažené morem, ulovili jen dva kusy. Přitom je potřeba postřílet...  celý článek

Při dopravní nehodě na hlavním tahu mezi Hulínem a Kroměříží v neděli zemřel...
Chodce bez reflexních prvků srazilo v mlze auto, muž na místě zemřel

Osobní auto v neděli ráno smrtelně zranilo chodce, který se pohyboval na frekventované hlavní silnici mezi Hulínem a Kroměříží. V době nehody byla mlha a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.