Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vlčnov po 19 letech změnil starostu, politici v obcích končí jen málokdy

  12:52aktualizováno  12:52
Ve slovácké obci Vlčnov poprvé od roku 1998 vyměnili starostu. Jan Pijáček skončil kvůli práci krajského radního. Patřil k nejdéle sloužícím starostům, zdaleka však není výjimkou.

Starosta Vlčnova Jan Pijáček (vpravo) předává funkci svému nástupci Jiřímu Matušíkovi. | foto: Dalibor GlückČTK

Pijáčka v čele třítisícové obce, která je známá slavnou Jízdou králů, v pondělí nahradil dosavadní člen rady Jiří Matušík.

Dnes už exstarosta Pijáček je od podzimu krajským radním a sám prohlásil, že nebude kumulovat funkce. „Jednoduché rozhodnutí to ale nebylo,“ připustil Pijáček.

Ve Vlčnově se stal místostarostou hned v prvních volbách, do kterých šel - v roce 1990. V pondělí tak skončil jako jeden z nejdéle sloužících starostů ve Zlínském kraji.

Politolog: Na malých obcích se starostové hledají těžko

Stejně dlouho má jednoho člověka ve svém čele Bystřice pod Hostýnem, kde opakovaně uspěl Zdeněk Pánek.

Staré Město vede už 15 let Josef Bazala a Roman Hoza v Hulíně zůstává na radnici po 11 letech.

„Proč, na to se těžko odpovídá. Lidé vidí, co se ve městě dělá, jak funguje nebo komunikuje. A oceňují to,“ uvažuje Pánek.

Fotogalerie

,Je to o důvěře. S léty narůstá politická odpovědnost a opadají osobní ambice,“ dodal Hoza.

Třeba Miroslav Vaculík z Liptálu loni vydal knihu, jež mapuje jeho dvacet let ve funkci starosty.

„Na malých obcích se obtížně hledá někdo, kdo by funkci starosty chtěl. To je jednoznačné a dokazují to i průzkumy,“ uvedl politolog a zlínský rodák Karel Kouba z Univerzity Hradec Králové.

Přitom platí, že čím menší obec, tím větší šance na znovuzvolení. A Zlínský kraj má spolu s Vysočinou nejvyšší počet nejmenších obcí do tří set obyvatel. Navíc na vesnici se stírají rozdíly mezi stranami.

Třeba právě Pijáček v posledních dvou komunálních volbách dostal pokaždé 37 procent. Kandidoval přitom za ODS, která jinde výrazně propadla.

Komunální politika je i výtah směrem nahoru

Pokud se starosta uchytí ve veřejném dění, může svůj vliv využít jako odrazový můstek do vysoké politiky.

Například místopředseda Sněmovny a poslanec Petr Gazdík začal s komunální politikou v tisícihlavé obci Suchá Loz. Jeho první volby v roce 2002 z něj udělaly starostu, o šest let později se stal zastupitelem kraje a dva roky nato i poslancem. Nyní je také krajským radním pro školství.

„Vzestup lokálního politika celou dobu kontrolují voliči a díky tomu je mnohem důvěryhodnější než člověk, který se najednou objeví a nikdo ho nezná,“ řekl Kouba.

„V komunální politice se člověk vzdělá, získá zkušenosti a bylo by plýtváním je nevyužít,“ dodal.

Podobný příklad je Ondřej Benešík, který získal politické ostruhy jako starosta Strání s 3 800 obyvateli. Dnes je poslancem, krajským zastupitelem a lidoveckým místopředsedou.

I pro samotné politické strany je úspěšný lokální politik hotový poklad. Tradiční strany totiž mají o výrazné osobnosti nouzi a trápí je nedostatek členů. Logicky se proto obracejí k těm, kteří už uspěli na komunální úrovni.

„Člověk, jenž vede obec, je zvyklý vyjít s velmi malým obecním rozpočtem, uvážlivě hospodařit a obracet každou korunu,“ řekl před časem lidovecký poslanec Ludvík Hovorka.

Mluvil tak právě o Benešíkovi, ale jeho slova obecně popisují, proč jsou starostové menších sídel pro strany a hnutí tak zajímaví.

I „vyšší“ politici zůstávají ve svých obcích

Není to ale cesta pro každého. Další lidovec a starosta Brumova-Bylnice Zdeněk Blanař má tady s přestávkou odpracovaných patnáct let, z toho posledních jedenáct let v kuse. Jenže do vysoké politiky nikdy nechtěl.

„Souhlasil jsem s tím, že budu na kandidátkách, ale jen jako podpora, na nevolitelných místech,“ poznamenal.

Komunální politika navíc jako by poutala navždy. Lidé, kteří z ní šli dál, udržují spojení aspoň jako řadoví zastupitelé.

Třeba exhejtman Stanislav Mišák neopustil Otrokovice 22 ze 26 let, kdy působil v politice. Dva roky byl místostarostou i hejtmanem, dál pak zůstával v zastupitelstvu.

Ani současní členové vedení kraje se nechtějí od obcí odloučit. Hejtman Jiří Čunek slíbil rezignovat na post starosty Vsetína na konci ledna, zastupitelem ale zřejmě zůstane.

Zato náměstek hejtmana Josef Zicha plánuje odejít z vedení Vysokého Pole, jen pokud obě funkce nebude zvládat.

Další náměstek Pavel Botek pak hodlá Ostrožskou Novou Ves řídit jako neuvolněný starosta.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jakub Juřena u zlínského soudu.
Soud potrestal znalce za zkreslený posudek v případu smrtelné nehody

Sedm let od tragické nehody u obchodního domu Kaufland v Uherském Hradišti se v soudní síni znovu mluvilo o Jakubovi Juřenovi. Mladík z Březolup si ve vězení...  celý článek

Divoké prase (ilustrační foto)
Elitní policejní střelci začnou lovit divočáky v oblasti zasažené morem

Šestnáct policejních odstřelovačů se večer poprvé zapojí do lovu divočáků v oblasti zasažené africkým morem prasat na Zlínsku. Použijí speciální střely, které...  celý článek

Zlínský lyžařský svah
Úleva pro sportovce ve Zlíně. Soud zastavil insolvenční řízení

Insolvenční řízení se Sportovními kluby Zlín, které vlastní největší sportoviště ve městě, zastavil brněnský krajský soud. Pokud rozhodnutí nabude právní moci,...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.