Slovenská finanční skupina, jež slibovala za úrok 6,5 procenta zisk 520 tisíc korun, je nyní v insolvenci. Ta se bude řešit v tuzemsku, což je pro Staré Město horší varianta.
Pokud by se totiž insolvenční řízení konalo na Slovensku, městu by se mohla vrátit zpět i více než polovina peněz. Pravidla v sousední zemi garantují věřitelům vyplacení minimálně 50 procent dlužné částky.
„Čekáme na vývoj. Nejsme sami, kdo naletěl,“ řekl senátor Josef Bazala, jenž investici z roku 2019 podepisoval ve funkci starosty. „Právní analýza nám potvrdila, že se zatím přihlásilo 1 889 věřitelů, kterým slovenská společnost dluží 18,6 miliardy korun.“
Staré Město podalo na Arca Investments trestní oznámení. „Obrátili jsme se na Krajské státní zastupitelství v Brně kvůli podezření na podvod,“ upřesnil současný starosta Kamil Psotka.
K tomu, aby staroměstská radnice nedůvěřovala spolupráci s Arca Investments, nebyl podle Bazaly ani Psotky důvod. Městu totiž stejná společnost už v roce 2018 zhodnotila směnku za pět milionů korun. „Na účtě jsme měli 60 milionů jako rezervu, která ležela ladem. Nákup další směnky navíc bez námitek prověřil finanční výbor, doporučení mu dala i městská rada,“ upozornil Bazala.
Ještě loni na podzim, což byl termín splatnosti směnky, měla radnice od slovenské společnosti ujištění, že peníze získá. „Jenže nastal obrat. Dostali jsme se k informacím, že už v té době vyváděli prostředky. Muselo jim tedy být jasné, že svým závazkům nedostojí,“ je přesvědčen Psotka.
Staroměstská opozice požádala starostu o předložení všech materiálů. Investici považuje za spekulativní obchod. Společnost Arca Investments měla v čase nákupu směnky tížit údajně až 95procentní zadluženost. „Nemám s tím problém, vše doložíme,“ potvrdil Psotka.
Podle informací radnice navíc slovenská finanční skupina budila důvěru i proto, že patřila k partnerům významných domácích či zahraničních firem.
„Lítost nám peníze do rozpočtu nevrátí. Jsem překvapen, že lidé podepsaní pod předem neprověřenou transakcí nevyvozují osobní a politickou zodpovědnost za škodu, kterou městu způsobili,“ reagoval opoziční zastupitel David Lukáš.
Běžně radnice směnky nevyužívají
Investice do směnek je podle zjištění MF DNES v ostatních městech či obcích výjimečným krokem. Pokud se někde objeví přebytek, veškerá úspora míří na bankovní účty. To je příklad Uherského Brodu, jenž dokázal v posledních letech navýšit rezervu na 42 milionů.
„Zásadně věříme pouze bankám. Směnky jsou z mého pohledu poněkud riskantní, a tudíž nejistý obchod,“ konstatoval brodský místostarosta Petr Vrána.
I když se městu loni podařilo nalézt banku s výhodnějším úvěrem, kam své úspory nakonec převedlo, otázka dalšího zhodnocování peněz zůstává aktuální. Jeden ze způsobů, jak efektivněji investovat, se podle místostarosty už nabízí.
„Velmi vážně se zabýváme možností zhodnocení volných finančních prostředků jejich vkladem do nemovitostních fondů. Ty totiž nabízejí výtěžek z dlouhodobých nájmů. Obvykle se jedná o čtyř- až pětiprocentní zhodnocení,“ uvedl Vrána.
Uherskobrodští zastupitelé měli o nové formě investic jednat nedávno, ale místostarosta nakonec změnil názor. „Po delší úvaze jsem se rozhodl problematiku stáhnout z programu a raději svolat pracovní jednání zastupitelstva. Aby se rozptýlily obavy, že chystáme riskantní změnu,“ vysvětlil Vrána.
