Stadion mládeže ve Zlíně má za sebou první etapu rekonstrukce. Získal nový povrch.

Stadion mládeže ve Zlíně má za sebou první etapu rekonstrukce. Získal nový povrch. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Stadion, který pamatuje mistry světa i rekordy, se dočkal nového povrchu

  • 0
Zástupci zlínského magistrátu i sportovci po půlroční rekonstrukci v úterý otevřeli Stadion mládeže. Zatím skončila první etapa proměny zchátralého místa na středisko zlínského sportu. Namísto škváry je tu zbrusu nový tartan s osmi dráhami.

"Je to takový dárek pro naše atletky. Postoupily do extraligy i z nevyhovujících podmínek, které tu byly," usmíval se zlínský radní pro oblast sportu Karel Jankovič.

Uvnitř oválu je přírodní trávník. Bude sloužit atletům pro hod koulí, kladivem, oštěpem či diskem a také jako ragbyové hřiště. "Protože se musí trávník řádně zakořenit, mohou na něm ragbisté hrát nejdříve v příštím roce," upozornil Jankovič.

Na první etapu rekonstrukce by měla navázat úprava šaten, vznik tribuny i přístupové cesty a hlavně výstavba velké sportovní haly. "Máme k dispozici studii, která počítá s náklady pro vybudování haly ve výši dvě stě třicet až dvě stě padesát milionů korun," uvedl Zdeněk Štěrba, předseda zlínského atletického klubu.

Stadion bude sloužit různým sportům

Zrekonstruovaný stadion bude sloužit nejen atletům, ragbistům nebo školákům, ale i veřejnosti. Během října bude stanoveny hodiny, během nichž bude lidem zdarma přístupný. "Máme zájem přitáhnout sem rodiny, přijdou s nimi i děti," tvrdí Štěrba.

Na Stadionu mládeže začínal s například trojnásobný mistr světa v desetiboji Tomáš Dvořák. Mistryně světa Helena Fibingerová na něm hodila koulí světový rekord. Oštěpařka Nikola Tomečková-Brejchová tu zase vytvořila rekord český. Na tuto slavnou historii by chtěli ve Zlíně navázat.

"Přál bych si, aby se tady sportovci opět dostali na úroveň ligy, aby tady padaly rekordy a vyrůstali tu členové reprezentace," uvedl držitel zlaté medaile z mistrovství Evropy v roce 1971 Ladislav Kříž.

Dlouho očekávanou rekonstrukci umožnilo odblokování areálu Svitu. Nejdřív se proto musel oddlužit svitovský majetek a poté mohlo město zchátralý stadion koupit za 50 milionů korun. Dalších dvaapadesát vložilo do první etapy rekonstrukce, deseti miliony na to přispělo ministerstvo školství.