Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Povodí Moravy staví na řekách přechody pro ryby, rybáři je kritizují

  15:20aktualizováno  15:20
Povodí Moravy upravuje jezy na řekách ve Zlínském kraji, aby jimi mohly volně migrovat ryby. To se však nezamlouvá mnoha rybářům. I proto, že rybí přechody spojují jednotlivé revíry, kde si vysazují vlastní ryby. Upozorňují i na další dopady těchto staveb.
Rybí přechod. (Ilustrační snímek).

Rybí přechod. (Ilustrační snímek). | foto: Povodí Moravy

Zatím poslední rybí přechod vznikl v Halenkově na Valašsku. Jde o stavbu s masivními zdmi, která si stahuje část proudu z koryta řeky. Společnost se s ní pochlubila na nedávném odborném semináři s mezinárodní účastí.

„V povodí Vsetínské Bečvy jsme vybudovali úplně nový rybí přechod a na Zlínsku jsme upravili několik nevyhovujících stupňů na balvanité skluzy,“ uvedl generální ředitel Jan Hodovský.

Povodí plánuje i další změny. Rybáři, kteří v místech hospodaří, z nich však nadšení nejsou.

Problém je v tom, že se mění pohled na říční koryta. Zatímco v 60. a 70. letech minulého století se dělala rovná bez zákrut a vodu v nich zpomalovaly jezy, dnes se mají vrátit blíž přírodě. Proto se budují meandry, rozlivová území, bourají se jezy nebo se u nich staví přechody, tedy jakési odbočky, ve kterých je několik menších kaskád za sebou.

„Jenže to, co vzniklo v Halenkově, je gigantická stavba, která nepatří k nám, ale na dolní tok Bečvy. Zdejší jez ryby dokázaly překonat,“ reagoval hospodář Českého rybářského svazu (ČSR) ve Vsetíně Roman Veselý.

U Hranic či Lipníku nad Bečvou je řeka silnější. „V Halenkově přechod stahuje prakticky všechnu vodu a v korytě řeky jí pak zůstává jen minimum. V suché roky, které teď zažíváme, kvůli tomu mohou hynout ryby,“ dodal Veselý.

Nízká hladina navíc nahrává predátorům, ryby se nemají kde skrýt hlavně před vydrami a kormorány, škody proto narůstají.

„Ryby jdou s proudem. Pokud voda teče přechodem, nijak je to neohrožuje,“ odmítl argument rybářů Hodovský a ujistil, že stavba v Halenkově je technicky v pořádku.

Rybáři zvažují protiútok

Plány Povodí a rybářů na sebe narážejí dlouhodobě. „Oni mají své revíry, kam vysazují ryby, ale tím, že zprůchodníme řeku, jim je propojíme. Proto se zlobí,“ zmínil šéf Povodí Moravy.

Migrační úpravy jezů nařizuje zákon a každou provází připomínkování ekologů i spolků, které v místě fungují, ať už rybářů nebo vodáků.

„Ale naše připomínky se neberou v potaz,“ tvrdí hospodář zlínské organizace ČRS Vojtěch Bašátek a jeho slova potvrdili i kolegové z dalších spolků.

Pokud se jejich obavy v létě potvrdí, hodlají vyrazit do protiútoku. Zákon totiž sice nařizuje upravit jezy na bezbariérové, jiný ale zase pamatuje na to, aby byl zachovaný minimální průtok vody po celé ploše jezu.

„Tím budeme argumentovat a uděláme všechno pro to, aby další přechody neměly přehnané rozměry,“ naznačil Veselý.

Riziko pro lososovité ryby

Rybáři se nebrání plošným změnám, jen varují, že je nutné přihlížet k tomu, jaké ryby v místě žijí nebo kolik tam protéká vody.

Příklad správně postaveného přechodu je podle nich třeba ve Vsetíně na Ohradě. Voda tam teče přechodem i jezem a je jí dost.

Na Dřevnici ve Zlíně je zase vidět jiná varianta. V Bartošově čtvrti a v Lužkovicích nahradili stávající jezy bariérou z lomového kamene a v ní vybudovali takzvaný balvanitý skluz.

„To ale znamená, že se zasypala tůň pod jezem, kde byla hloubka a ryby tam měly úkryty. Úpravami se snižuje hladina v řekách,“ podotkl předseda rybářského svazu ve Zlíně Michael Javora.

Lososovité ryby, jako jsou pstruzi či lipani, přežívají ve vodě chladnější než 19 stupňů Celsia. Pokud se prohřeje, klesají hlouběji. Když nemají kam, hynou.

„To se stalo předloni ve Vizovicích, kdy uhynuly všechny lososovité ryby,“ dodal Javora.

Špatný byl i loňský rok. Rybáři v oblasti běžně vysazují malé pstruhy do potoků, po dvou letech je sloví a přenesou na další místa. Zatímco běžně jich přemístí kolem deseti tisíc, loni slovili 1 700 ryb. Zbytek uhynul nebo je ulovili predátoři.

„Nezdá se mi pravděpodobné, že bychom zasypali tůně. Ale pokud se to někde stalo, hráze z lomového kamene se dají upravit. Rybáři se mohou obrátit přímo na mě,“ konstatoval Hodovský.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Kritik vodáren prohrál soud se Zlínem kvůli účetnictví bytového družstva

Zlínská radnice slaví dílčí vítězství ve snaze o kontrolu hospodaření Bytového družstva Podlesí. Jeho předseda Pavel Sekula tvrdí, že tato kauza je jen...  celý článek

Turisté na snímku přicházejí k domu, kde žila poslední žítkovská bohyně Irma...
Kopanické samoty kupují Slováci, pomohl i fenomén žitkovských bohyní

Nemovitosti na moravskoslovenském pomezí lákají zájemce ze zahraničí. Pomáhají i knihy o žítkovských bohyních, které tuto oblast zpopularizovaly.  celý článek

Citát Tomáše Bati v předvolebním materiálu Svobodných.
Baťa by volil naši stranu, napsali Svobodní na Facebooku

Tomáš Baťa by ve sněmovních volbách hlasoval zřejmě pro Svobodné. To není prognóza politologů, ale tvrzení samotných Svobodných ve Zlínském kraji, které...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.