„Například v Chřibech je v lesích naprosté sucho, půda je rozpraskaná. I když jsou občas bouřky, voda se do lesa ani nedostane,“ povzdechla si předsedkyně Mykologického klubu Salaš na Uherskohradišťsku Anna Filípková.
„Nepomůžou žádné přeháňky, chtělo by to vytrvalé a několikadenní deště,“ dodala.
Problémem je také silný vítr, který vysušuje horní vrstvu půdy.
Podobná situace nastala už před dvěma lety, kdy mykologové tvrdili, že podobně špatný rok nepamatují (více zde). A co hůř, houbařská bída by se nyní mohla stát standardem.
„Sucha z posledních let jsou velkým problémem. V lesích na Slovácku vyschly některé potůčky, na kdysi velkých prameništích najdete jen malý čůrek. Také příroda reaguje zvláštně, některé druhy hub úplně vymizely, jiné rostou v pro ně netypickém ročním období,“ popsala Filípková.
Dá se najít hřib dubový i kozák
Přesto jsou v lesích „ostrůvky“, kde souhrou příhodných okolností lze houby sbírat. Nálezy hřibů dubových nebo kozáků hlásili lidé například v okolí Zlína či Vizovic.
„Některým druhům, jako třeba právě kozák, sucho tak moc nevadí. Ale narazíte na ně zatím spíš ojediněle,“ poznamenal Luděk Hřib, který vede Hřibařský spolek Francova Lhota.
V chudém období si zkušení houbaři vystačí s druhy, které se obvykle nesbírají. Příkladem může být například sírovec žlutooranžový, chorošovitá houba, která roste na stromech.
„Našel jsem poměrně velké množství v okolí Zlína i v Hostýnských vrších. Pokud houbu nasbíráte mladou, dá se z ní udělat třeba výborný guláš,“ poradil houbař Libor Habaňa ze Zlína.
Mykologové však připomínají tradiční poučku – nesbírat neznámé druhy, případně si je nechat určit odborníkem v poradně.
