Čin, jak jej popsala obžaloba, není trestným činem, uvedla soudkyně Alena Matochová ve zdůvodnění rozsudku.
„Nelze se vyjádřit k míře zavinění. Byl to souhrn chyb,“ prohlásila soudkyně.
Státní zástupce se proti rozsudku na místě odvolal, Pryszcz se této možnosti naopak vzdal. Zástupci Národního muzea v přírodě, které je majitelem budovy, si na odvolání ponechali lhůtu.
„Rozsudek ještě neznám, budu na něj moct reagovat až po jeho písemném vyhotovení. Od prvního rána po požáru je ale pro mě podstatnější, aby se Libušín podařilo obnovit,“ sdělil iDNES.cz ředitel muzea Jindřich Ondruš, který se osobně soudního líčení neúčastnil.
3. března 2014 |
Pryszczovi hrozilo za obecné ohrožení z nedbalosti dva roky až osm let vězení. Státní zástupce Jiří Sachr navrhl obžalovanému udělit trest dvou až tří let vězení s podmíněným odkladem na delší zkušební dobu, což je až pět let.
Muž, který u soudu odmítl vypovídat, podle obžaloby způsobil požár, když v roce 2007 zanedbal opravu komínů. Práci podle obžaloby zadal dvěma zaměstnancům, kteří nebyli odborně způsobilí, a komín vyvložkovali v rozporu s platnými předpisy. Podcenili totiž izolaci, blízkost dřevěných trámů a kromě toho vznikla u komínu vzduchová kapsa, v níž se hromadil teplý vzduch.
Pryszcz podle žalobce jako odpovědná osoba závady nezjistil a neodstranil a vydal revizní zprávu, že kouřové cesty jsou bez zjevných závad.
Podle obhajoby, která navrhovala právě zprošťující rozsudek, mělo na požár vliv více věcí a nelze jednoznačně určit vznik požáru.
Obžalovaný ve své jediné výpovědi z přípravného řízení sice připustil, že revizní zprávu skutečně vydal, ale v dokumentu uvedl, že není uděláno zaústění, což znamená, že nejsou připojeny spotřebiče. Z fotografií po požáru podle Pryszcze vyplývá, že oheň vzplál zřejmě v okapové části, a ne v komíně. Z toho usuzuje, že nebyly řádně provedeny pozdější revize a čištění komínů.
„Vyšetřovatel Hasičského záchranného sboru jednoznačně uvedl, že požár způsobila vzduchová kapsa, která vznikla nedozděním komínu, ale s tím se soud neztotožnil. Dřevo, které bylo u komína, mohlo degradovat i desítky let a na kumulaci tepla mohlo mít vliv i nevhodné topení a čištění komína. I nedozdění komínu mohlo mít vliv, ale nelze říct, že jen tato věc za požár může,“ uvedla soudkyně.
Libušín postavený v roce 1899 podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče shořel v březnu 2014.
Národní muzeum v přírodě, které Libušín spravuje, požaduje náhradu škody přes 112 milionů korun, pojišťovna za více než 38 milionů korun. Soudkyně je s těmito nároky odkázala na občanskoprávní řízení.
Muzeum rozhodlo po požáru o obnově chaty, která byla od roku 1995 národní kulturní památkou. Stavba nového Libušína začala v létě 2017, nyní je již prakticky hotový, veřejnosti se má otevřít letos v létě.
