Jako by fotbalová Chelsea měla při zápasech téměř prázdný supermoderní stadion a na sousední vesnický klub, který nabízí podstatně menší komfort, přitom chodilo pětkrát více fanoušků. Tak se dá s trochou nadsázky popsat situace dvou průmyslových zón v kraji.
Ta v Holešově vznikla v roce 2009, stála 1,6 miliardy korun a měla být hlavním podnikatelským místem regionu. Realita? Dnes v ní sídlí jediná firma - exotrokovický Pokart.
Jen o 15 kilometrů dál, v malé obci Lukov, přitom právě nyní vzniká jiná, daleko menší a dražší zóna, do které už teď míří pět firem. S výstavbou čekají jen na vhodné počasí. "Je jasné, že budeme mít víc zájemců než volné plochy," říká lukovský starosta Jiří Jangot, který ale tvrdí, že holešovské zóně konkurovat nechtějí. "Chtěli jsme připravit lepší podmínky hlavně pro místní podnikatele. Aby neodešli z Lukova."
Z pěti zájemců, kteří začnou za pár týdnů stavět, jsou ale místní jen dva. A co víc, o parcely na okraji Lukova ve směru na Lešnou mají zájem i zahraniční firmy, třeba z Belgie. Přitom právě zahraniční investory chtěl do "své" holešovské zóny přilákat Zlínský kraj.
"Hlavní je, že ty firmy staví tady a ne třeba v Ostravě. Všechny zóny by měly být obsazené, některé prostě budou později," reagoval náměstek hejtmana Libor Lukáš, který stál za vznikem zóny v Holešově.
Lukov je o něco dražší, přesto je o něj větší zájem
Mezi oběma místy jsou ale kromě ceny ještě další podstatné rozdíly. Zatímco holešovský areál má rozlohu 360 hektarů, lukovský pouhých sedm.
A druhý? Holešov propaguje kraj a pozemky v ní nabízí i vládní agentura CzechInvest, která má kontakty na zahraniční firmy. Lukov se prodává sám. "Je to nejkrásnější obec ve střední Evropě, proto ten zájem," říká s nadsázkou Jangot.
Něco společného však přeci jen mají, třeba cenu za metr čtvereční pozemku. Ta je v Lukově dokonce mírně vyšší - 500 korun, v Holešově je to "jen" 450. Přesto je zájem o Lukov větší. To připouští i zástupci holešovské zóny. "Celkem máme 11 vážných zájemců. Platné stavební povolení ale nemá nikdo z nich," uvedl Zdeněk Němec, ředitel společnosti Industry ZK, která pro kraj zónu spravuje.
A ještě jedna podobnost: na obou místech má být jen lehká výroba nebo obchod. "Ta místa se ale nedají srovnávat," tvrdí Lukáš. "V Holešově je zóna strategická, a to je jiný příběh. Je připravená pro velké investory."
Špatná dostupnost Lukovu nevadí
Zájemce neodrazuje ani špatná dopravní dostupnost kraje, potažmo samotného Lukova. V případě Holešova je to přitom jeden z hlavních argumentů, proč areál zeje prázdnotou. Brzdí ho také skutečnost, že zóna stojí na zásobárně pitné vody pro lidi z Holešova a okolí. Vyřídit potřebné doklady ke stavbě je tak pro zájemce zdlouhavé a náročné.
Koho nechají v areálu stavět, ale hlídají stejně pečlivě v Holešově i v Lukově. "Na to dáváme velký pozor. V žádném případě nebude obyvatele obce obtěžovat hluk nebo zápach z výroby," tvrdí Jangot.
