Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Folklor proniká i do módy, ornamenty zdobí kabelky, šaty i tenisky

  14:42aktualizováno  14:42
Ozdobit lidovým motivem kabelku, šaty, tenisky nebo stěnu už není nic neobvyklého. Obzvlášť ve Zlínském kraji, který tradicemi žije celý rok. Zájem o takovou módu však roste po celé republice.

Z dílny Martiny Borýskové a Kataríny Šimčíkové z Hluku jdou pod značkou Ornamentika například tato ručně malovaná trička. | foto: Ornamentika

Ještě před dvaceti lety by na trhu nic podobného neprorazilo. Lidové zvyky se tehdy teprve pomalu vracely do života a nikoho ani nenapadlo, že by tradiční výšivky mohly opustit staré truhly po babičkách.

Teď se situace obrátila. Mladí designéři, návrháři i švadleny čím dál častěji používají na svých výrobcích slovácké motivy a ornamenty. A mají úspěch.

Fotogalerie

„Líbí se to nejen lidem na Moravě, ale i v Praze, zájem mají i cizinci. Třeba kvůli návštěvě v Koreji si naše zdobené legíny koupily dvě slečny a jedny šaty si dokonce vybrala nevěsta,“ prozradila Markéta Bartáková z Ostrožské Nové Vsi.

Poté, co pomáhala kamarádce, která šila klasické kroje, vymyslela značku Folklor Moderní Slovácko. Pod ní prodává trička s logem supermana vyplněným ornamenty z krojů, podobně zdobí i kalhoty, na trika zase tiskne šohaje a cérky a mladé návrhářky pro ni vymyslely celou kolekci originálních šatů.

„Chtěli jsme folklor pojmout moderně, ale ne tak, že okopírujeme výšivku. Vycházeli jsme třeba i z ornamentů, které používal Dušan Jurkovič, a do nich přidali vlastní prvky,“ vysvětlila.

Malované tenisky i jako svatební obuv

Hravými, barevnými a tolik variabilními lidovými motivy, které se na Moravě liší vesnici od vesnice, se v poslední době nechávají mladí lidé inspirovat velmi ochotně.

Výrobci přitom nemusejí nutně pocházet z Moravy. Například ručně malované tenisky vznikají v Praze. „Vždycky jsem folklor měla ráda, už jako malá jsem tancovala v souboru,“ vysvětlila Linda Rottová alias Rolinda.

„Kroje by se neměly vytratit“

Na rodné Vysočině se k folkloru příliš nedostala. Na šití krojů v Nivnici, kam se před lety přivdala, se ale Gabriela Mahdalová vrhla s velkým nadšením. Zákazníků má dost. Navíc začala kroje i shromažďovat a půjčovat.

„Málokdo zvažuje, že by si pořídil vlastní, protože to není levná záležitost,“ upozornila mladá žena. „Ale jde třeba i o svaté přijímání, kde stačí jedna holčička, která kroj mít nebude, a už se to vytratí. Když si ho ale bude moci půjčit, nakonec zjistí, jak výjimečně se v něm cítí,“ vysvětlila Mahdalová.

O fěrtúšku, rukávcích, korduli i šorci už ví po pěti letech skoro všechno. Díky vystudované textilní průmyslovce je umí ušít. A když chybí detailnější informace, najde si je v muzeu, na fotkách nebo u pamětníků.

Na Slovácku, kde se výšivky a součásti kroje liší v každé obci, to není jednoduché. Jiný je střih, délka, zdobení, barva výšivky, ornamenty. „Navíc je rozdíl i v čase. Dnes je kroj jiný, než byl na přelomu století, a i během této doby se pořád vyvíjí,“ poukázala.

Jako první před pěti lety ušila vlněné mužské kabáty pro folklorní soubor Kohútek z Bánova.

Výšivky dělá ručně i na stroji, který umí originál dobře napodobit. „Pořád ručně vyšíváme, ale je to tak sedm let, co se stroje začaly více používat,“ dodala Mahdalová.

Teď už její práci znají i ve Strání, Korytné, Dolním Němčí, Hradčovicích, Bystřici pod Lopeníkem nebo třeba Suchově.

A nejde jen o folkloristy. Někdo doma najde starou krabici po babičce, chce si na sebe kroj obléknout třeba na hodové slavnosti, ale nějaká součást je poškozená. Nivnická švadlena ji dokáže rozpárat, upravit i nahradit zašlé plátno novým.

Před pár lety proto motivy zvířat vyměnila za tradiční kresby. Vstříc vyjde i zákazníkům, kteří chtějí konkrétní motiv, aby ostatní už podle obuvi poznali, ze které vesnice pocházejí.

Tenisky často posílá na Moravu i za hranice na Slovensko. Zákazníci je pořizují třeba jako dárky pro stárky na hodech, a čím dál častěji je volí i svatební páry pro svůj výjimečný den.

Lidové odívání v přednáškách

Návrat k tradicím má i sofistikovanější podobu. Například Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty pořádá už několik let výukové hodiny pro děti, ve kterých jim odborníci vysvětlují historii slováckého ornamentu.

Letos přidali i jednodenní seminář pro malérečky. Tedy mladé ženy, které mají zálibu v lidových motivech, ale k detailnějším informacím o jejich vzniku a podobě se nemají kde dostat.

„Měly o to velký zájem, protože si potřebují mezi sebou předávat zkušenosti. Každá má jinou techniku,“ vysvětlila Marie Petrů z informačního střediska.

Právě tady svou zálibu zdokonalily i Martina Borýsková a Katarína Šimčíková z Hluku. Ty teď pod značkou Ornamentika vyrábějí oděvy s ručně malovanými, vyšívanými nebo tištěnými motivy.

Přímo v Hluku jsou tradiční ornamenty vidět například i na fasádě památkově chráněných domů.

Lidové odívání je i součástí přednášek na Univerzitě Tomáše Bati.

„Zařadili jsme nové předměty, kde se studenti seznamují například s rekonstrukcemi krojů,“ upozornila děkanka fakulty multimediálních komunikací Jana Janíková.

Loni se třeba lidovými motivy i střihy nechali inspirovat studenti ateliéru Design oděvu a vytvořili výstavu, jež se teď z brněnského Moravského zemského muzea stěhuje do Kyjova.

Návrháři na Moravě přitom nejsou jediní, kteří umění svých předků oživují. „Například finští designéři díky tomu vytvářejí svébytný a unikátní styl. Možná i proto je tak zvaný nordic design tak oblíbený,“ zdůraznila Janíková.

Autor:



Nejčtenější

Na Zlínsku narazil osobní vlak do nákladního, tři lidé se zranili

Srážka osobního a nákladního vlaku v Brumově-Bylnici.

Osobní a nákladní vlak se po poledni srazily v Brumově-Bylnici na Zlínsku. Osobní vlak byl bez cestujících, ale zranili...

Česko má první velkokapacitní baterii s denní energií pro 150 domácností

Úložiště energie v Prakšicích vybudovala firma Solar Global za 20 milionů korun...

V malé slovácké obci Prakšice funguje úložiště energie. Vůbec poprvé v České republice se na veřejnou energetickou síť...



Z vily, kde trávil dětství Havel, je restaurace. Přestavbu řídil Pleskot

Vavrečkova vila ve Zlíně po rekonstrukci.

Hugo Vavrečka, někdejší ředitel Baťových závodů a dědeček prvního polistopadového prezidenta Václava Havla, bydlel ve...

Nejen peníze a kvalitnější kádr. Evropa měla pro Zlín jen pozitiva

Zlínský brankář Zdeněk Zlámal s pomocí Zorana Gajiće zastavuje Kolomejceva.

Fotbalisté Fastavu Zlín mají za sebou premiérové vystoupení ve skupinové fázi Evropské ligy UEFA. „Je to nádherná...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra hned dvou krajských měst v ČR letos zdobí jehličnany, které rodiče zasadili na počest narození svých synů....



Další z rubriky

Poslední zlínská fakulta má sídlo za půl miliardy, navrhla jej Jiřičná

Vzdělávací centrum se stane novým sídlem Fakulty humanitních studií zlínské...

Světově uznávaná architektka Eva Jiřičná ve středu otevřela novou univerzitní budovu ve Zlíně. Vzdělávací centrum...

Kraj investuje do nemocnic přes půl miliardy korun, zlínská musí počkat

Nová interna bude stát zhruba 300 milionů korun.

Koalice v čele s KDU-ČSL, která od loňského listopadu vládne Zlínskému kraji, sestavila první ryze vlastní rozpočet. Je...

Cestovatelka boří stereotypy. Zůstávat doma je drahé, říká máma malé dcery

Hana Machalová při listopadové návštěvě jihoitalského města Matera.

Hana Machalová ze Vsetína boří cestovatelské stereotypy. Je matkou čtyřleté dcery a pracuje na plný úvazek jako...



Najdete na iDNES.cz