Není to celkový počet dětí s dietou, jde jen o ty, které využívají školní kuchyně. Nejvíc jich chodí na Základní školu Slovenská. „Momentálně vaříme dva druhy diety, máme žáky s intolerancí na lepek a mléko,“ potvrdila vedoucí školní kuchyně Jana Nekudová.
To je schůdnější z variant, jejich obědy nemusejí vznikat v samostatné místnosti a s použitím zvlášť vyčleněného nádobí. „Dětem, kterým vaříme bez lepku, můžeme připravit v podstatě totéž co ostatním, ale v okamžiku, kdy se přidává mouka, oddělíme jejich porce a použijeme bezlepkovou,“ vysvětlila Nekudová.
Vaření pro děti trpící celiakií, které potřebují bezlepkové jídlo, je vůbec nejčastější dietou, s níž se rodiče na školy obracejí. Poměrně běžná je i nesnášenlivost mléčné bílkoviny a poptávka je také po šetřících dietách. Ty potřebují děti se žaludečními potížemi, případně v rekonvalescenci, nejčastěji po prodělané mononukleóze.
O tom, jestli škola bude vařit dietně, nebo ne, rozhoduje její ředitel nebo zřizovatel. Zákon to nenařizuje, velkou úlevou pro školy, které chtějí žákům vyjít vstříc, ale je, že to vůbec udělat mohou. Příslušná novela zákona je v platnosti přes dva roky.
Na Základní škole Slovenská ale diety vaří o deset let déle. Způsob si našli. „Dřív to bylo komplikovanější, rodiče si nosili suroviny a my z nich vařili pro jejich děti. Díky novele teď můžeme všechno potřebné nakoupit,“ podotkla Nekudová.
Ve Zlíně možnost nabízí 6 ze 13 základních škol, které zřizuje město. Stále častěji se ale problémy dotýkají i předškoláků. Z 22 mateřských škol jich dietně vaří pět.
Školy potřebují modernější kuchyně
„Ne všude pro to mají podmínky. Ale kuchyně ve školách a školkách postupně rekonstruujeme a děláme to už s ohledem na to, aby bylo možné v nich diety vařit,“ uvedla zlínská radní odpovědná za školství Kateřina Francová.
Třeba právě na Základní škole Slovenská se rekonstruovala kuchyně loni, za víc než 15 milionů korun. V posledních čtyřech letech město investovalo do šesti školních kuchyní téměř 62 milionů. A další se chystají. „Znamená to vyšší náklady během rekonstrukce, kde je to stavebně možné, děláme i oddělený prostor, v němž se dá vařit pro žáky s alergií na lepek,“ doplnila Francová.
To jsou vážnější případy, jejich porce s alergenem vůbec nesmějí přijít do kontaktu. Vadí i stopové množství, třeba to, co se vznáší ve vzduchu, když se v kuchyni nedopatřením rozsype sáček mouky. Samotný provoz kuchyní už pak finančně náročnější není, což potvrzují i zkušenosti z jiných měst.
„Suroviny třeba právě pro bezlepkovou dietu jsou sice dražší, zase ale v rekonstruovaných kuchyních klesá spotřeba energií, protože jsou tam modernější spotřebiče. V součtu tak diety provoz kuchyní nijak výrazně nezatěžují,“ reagovala místostarostka Vsetína Simona Hlaváčová.
Počet alergiků bude narůstat
A třeba mateřská a základní škola v Tečovicích je důkazem toho, že se s problémem dokáže vypořádat i malá škola. Má jen první stupeň, přesto nabízí dvě z nejžádanějších diet.
O tom, zda dítě potřebuje dietní stravu, vždy rozhoduje lékař, jen přání rodiče nestačí. Školy, které se pro komplikovanější, ale žádanou službu rozhodnou, pak využívají služby nutričních specialistů.
Ti jim poradí, kde nakupovat suroviny, jak je skladovat nebo jak upravit recepty. „Ve Zlíně je pokrytí školami, které diety vaří, dobré,“ zhodnotila nutriční terapeutka Dagmar Černá, která odborně zaštiťuje několik škol ve Zlíně a po jedné ve Vsetíně a Uherském Brodě.
Zájem o školní kuchyni pro děti s dietami skokově narostl v posledních dvou letech. Ne proto, že by prudce přibylo alergiků a dětí s intolerancí na potraviny, ale právě proto, že školy takovou možnost nabídly. Je ale prakticky jisté, že počty strávníků budou narůstat.
„Dětí s potravinovými alergiemi přibývá, hlavně v nižším věku reagují na mléko, vejce, ořechy, objevuje se i jablko. Do jisté míry je to otázka lepší diagnostiky, ale rozhodně je jich víc,“ potvrdila lékařka Helena Zejdlová z dětské alergoimunologické ambulance Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně.
