„Dnes se areály snaží investovat do vylepšení zasněžovací techniky a chtějí mít na svahu co nejvíce sněžných děl, aby byly schopny zahájit sezonu co nejdřív. Je to naprostá nutnost,“ uvedl provozovatel Skiareálu Troják Jakub Juračka.
Horská střediska proto hodně zneklidnila chystaná novela vodního zákona. Ta počítá s tím, že by odběratelé vody pro umělé zasněžování za vodu platili.
„Návrh řeší zejména problematiku sucha a jedním z podnětů budou zřejmě i platby za odběry povrchové vody pro umělé zasněžování,“ naznačil mluvčí ministerstva zemědělství Václav Tampír.
Výsledkem by měly být menší odběry, a tím pádem menší úbytek vody z krajiny. Vlekaři totiž často čerpají vody víc, než mají dovoleno. Z kontroly České inspekce životního prostředí vyplynulo, že zákon loni porušila třetina z padesáti kontrolovaných areálů.
Celá věc je zatím ve stádiu návrhu. Odborníci totiž budou v Krkonoších nejprve zkoumat, kolik vody v důsledku zasněžování z krajiny skutečně zmizí.
Provozovatelé skiareálů se ale bouří už nyní. „Osobně to považuji za blábol. Vždyť my používáme vodu bez chemických úprav a ta se potom opět vrací do krajiny. Každý si ze základní školy pamatuje schéma, že voda se jenom tak neztratí,“ argumentuje Juračka.
Zpoplatnění vody zvýší cenu skipasů
Zástupci skiareálů proto odeslali dopis s žádostí o jednání na zemědělský výbor Poslanecké sněmovny. Doufají, že návrh je pouhý výkřik a za vodu na zasněžování se nakonec platit nebude.
„Lidé, kteří takové věci navrhují, by s námi měli komunikovat. Dozvěděli by se, jak naše podnikání funguje. Bez umělého sněhu se neobejdou ani alpská střediska. Jenže sousední státy je podporují, tady by to bylo naopak,“ sdělil Lubomír Orel z lyžařského střediska Stupava.
Návrh podle něj navíc v praxi kýženou změnu nepřinese. Vlekaři totiž vodu budou odebírat dál, přičemž zdraží skipasy. „Už tak nám každoročně rostou náklady za provoz. Otázkou je, jak by výraznější zdražení vnímali zákazníci, možná by je to odradilo,“ uvažuje Orel.
Sám zachytává vodu v akumulační nádrži a každý rok doufá, že jí bude dostatek. „Letos je to mimořádně dobré, to ani nepamatuji. Předchozí roky jsme ale vyšli jen tak tak,“ líčí.
Jádrem sporu je to, zda se voda přeměněná na krystalky umělého sněhu na jaře zase vrátí do krajiny. Někteří přírodovědci totiž tvrdí, že kvůli struktuře umělého sněhu se část vody z území vytratí.
Jasno bude do tří let
„Museli bychom to posuzovat případ od případu. Záleží, odkud se voda odebírá, jak je ten zdroj velký. Ale skutečně není pravda, že by poté, co sníh na sjezdovkách roztaje, všechna voda v lokalitě zůstala,“ poznamenal valašskomeziříčský ekolog Milan Orálek.
Ten aktivitu ministerstva zemědělství uvítal a slibuje si od ní širší diskusi o vlivu lyžařských středisek na přírodu. Podle něj však ale nemusejí být dopady vždy jen negativní.
„Dobře znám například podmínky na Kohútce. Tam jsme zjistili, že pravidelné kosení a zavlažování luk má přínos pro populaci motýlů. Naopak dlouhodobé využívání sjezdovek může mít zase špatný dopad na podloží, kdy dochází k častější erozi,“ uvedl Orálek.
V jaké podobě a zda zákon vůbec projde, bude jasno do tří let. V té době by měly být známy výsledky projektu, který spustili na začátku letošního roku v Krkonoších.
