Cesta z Fryštáku do Lukovečku, ze Slušovic do Březové nebo z Lipové do Haluzic a ještě několik set kilometrů dalších silnic III. tříd.Ty všechny jsou v havarijním stavu a mají pětku.
Celkem jich je 713 kilometrů, což je čtyřicet procent všech silnic ve Zlínském kraji. Dalších dvacet procent (356 kilometrů) je v nevyhovujícím stavu a má čtyřku. Inventuru cest si silničáři nechávají zpracovávat pravidelně každým rokem.
Své o tom vědí například v Lipové, kde mají i průtah obcí s výtluky a prasklinami. „Ta cesta je v katastrofálním stavu od té doby, co tu starostuju. To už je třináct let,“ potvrdil už dříve starosta Lipové Miroslav Pala.
Silničářům vyčítá, že úsek po zimě vždy jen provizorně spraví, ale po chvíli je vozovka zase rozbitá. „Každoročně mám na stole stížnosti od místních. Nelíbí se to ani lidem z Loučky či ze Slavičína, kteří tudy projíždějí,“ zdůraznil Pala.
Ředitelství silnic Zlínského kraje nepovažuje stav vozovky v Lipové za katastrofální, přesto by ji mohlo příští rok opravit. Tím se mu však podaří odstranit jen malou část celkově velkého problému. Většinou jde sice o méně frekventované silnice III. tříd, avšak stále jich přibývá. V roce 2009 dostalo nejhorší známku jen 340 kilometrů krajských cest, dnes je to už více než dvojnásobek.
Více je opravených cest i havarijních úseků
„Daří se nám opravovat silnice II. tříd, které jsou více frekventované. Na trojky už nemáme finanční sílu,“ reagoval náměstek Ředitelství silnic Zlínského kraje Radek Berecka. Podle krajského radního přes dopravu Jaroslava Kučery se však stav silnic plošně zlepšuje. A to díky využití evropských milionů z Regionálního operačního programu.
„To, že silnice stárnou a z kategorie čtyři spadnou do pětky, je běžné,“ soudí Kučera. „Musíme vzít na vědomí, že v letech 1992 až 2000, kdy tyto silnice patřily státu, vznikl investiční deficit zhruba šest miliard. A to nejsme schopni bez pomoci státu dohnat,“ doplnil krajský radní.
Celková známka krajských silnic se oproti loňsku mírně snížila, a to z hodnoty 3,61 na 3,58. Zvýšil se taky podíl vozovek ve výborném stavu. Těch je 14 procent, tedy 241 kilometrů. „Nůžky se ale rozevírají. Máme více výborných úseků cest i těch havarijních,“ podotkl šéf Ředitelství silnic Zlínského kraje Bronislav Malý.
Nejhorší cesty jsou na Kroměřížsku
Příští rok můžou mít silničáři méně peněz na opravy než letos, kdy jich získali 770 milionů. Teprve se totiž rozbíhá nový program Evropské unie a zatím není jasné, jestli přispěje stát. „Budu ale chtít, aby kraj ze svého rozpočtu dal více peněz než letos. Minimálně 380 milionů,“ podotkl Kučera.
Nejvíce poničených cest se známkou 5 je na Kroměřížsku (207 kilometrů), nejméně na Uherskohradišťsku (144 kilometrů). Tam je však také nejméně cest v nejlepším stavu, a to pouhých 27 kilometrů.
V kraji se nejčastěji stávají dopravní nehody na silnicích I. tříd. Letos jich bylo 579 a zemřelo při nich deset lidí. Na trojkách přišlo o život pět osob, když se tam stalo 483 bouraček.
Podle policie není stav cest ideální, ovšem zodpovědnost s ohledem na možné dopravní nehody leží na řidičích. Ti musejí přizpůsobit rychlost jízdy stavu vozovky. „Můžou jet jen takovou rychlostí, aby byli schopni zastavit na vzdálenost, na kterou mají rozhled. Ne vždy však řidiči toto nařízení respektují,“ sdělil policejní mluvčí Petr Jaroš.
