Trasa plánované silnice R49 přes Zlínský kraj

Trasa plánované silnice R49 přes Zlínský kraj | foto: MF DNES

Silničáři nemohou stěhovat křečka, stavba silnice R49 se zpozdí

  • 77
Anabáze silničářů kvůli výskytu křečka polního v trase plánované cesty R49 ve Zlínském kraji neberou konce. Klidně by mohlo jít o úsměvnou epizodu ze života státní firmy, pokud by nešlo o velké peníze a o čas.

Když ekologičtí aktivisté přišli před časem s tím, že v trase plánované rychlostní cesty v okolí Alexovic a Třebětic žije chráněný křeček, muselo Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) jednat.

Před koncem loňského roku si vyřídilo povolení, aby mohlo hlodavce přestěhovat. Použilo k tomu šedesáti stránkovou studii, z níž jen 10 stran zabírá monitorování křečka v terénu. Stála závratné dva miliony korun a ministerstvo dopravy ji proto prověřuje. Je připraveno v případě pochybení zjednat nápravu.

Silničáři ale udělali překvapivý krok. Žádost o povolení ke stěhování křečka zpětně stáhli, takže ministerstvo životního prostředí ho zrušilo. Tím se ocitli zase na začátku.

„Máme strategii, jak budeme pokračovat dál. Ale nechci ji prozradit, abych před ekologickými aktivisty neodkryl karty,“ naznačil pouze šéf zlínské pobočky ŘSD Karel Chudárek. Ani pražské vedení podniku není sdílnější.

Tah silničářů bude ale zřejmě velmi prozaický. Křeček žije v celé trase rychlostní silnice R49 a ŘSD bude asi chtít povolení na jeho stěhování na celých sedmnáct kilometrů. Alespoň tak stažení žádosti vysvětlilo na oddělení ochrany přírody a krajiny zlínského krajského úřadu, které povolení o stěhování křečka vydalo.

Měli by mít pořádný průzkum, radí aktivisté

„Pak je nejjednodušší původní žádost na krátký úsek stáhnout a požádat znova, ale už na celý úsek,“ podotkla mluvčí kraje Renata Škrobálková. Vyvstává ale otázka, jestli si ŘSD nechá zpracovat novou studii na celý úsek, případně za kolik. „Zatím neřeknu nic konkrétního. Pracujeme na tom,“ sdělil Chudárek.

„Doufáme, že si udělají pořádný přírodovědný průzkum v celé trase i na doprovodných stavbách,“ reagoval předseda hnutí Děti Země Miroslav Patrik. Ten kritizuje i původní studii za zhruba dva miliony korun. „Je to práce pro jednoho člověka na 1,5 měsíce, včetně 4 až 5 dní v terénu. Stát by měla 100 až 120 tisíc,“ myslí si Patrik.

Ke studii, kterou loni prováděla firma Ekoteam, jež se k ní odmítá vyjadřovat, mají výhrady i další. Poměr cena a práce považují za nevyvážený. „V případě, že by ji prováděla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, stála by desítky tisíc korun,“ odhadla vedoucí Správy CHKO Bílé Karpaty Jiřina Gaťáková.

Společnost Ekoteam si účtovala za hodinu práce 800 korun. Stanovení počtů a umístění nor vyšlo na 128 tisíc, zjištění struktury zemědělských plodin v místě a okolí na 121 tisíc a za opakované vypracování žádosti o výjimku k zásahu do území chráněných živočichů si naúčtovala téměř 400 tisíc.

Přitom lidé z Ekoteamu objevili v okolí Alexovic a Třebětic jen 73 křeččích nor, z toho pouhých pětačtyřicet aktivních.

Rychlostní cesta z Hulína do Fryštáku měla být dokončena už před lety, pořád se ale nekoplo do země. Nejdříve chyběly peníze, teď zase povolení, která napadli ekologičtí aktivisté. Chudárek však pořád doufá, že bude mít na podzim stavební povolení.

Čtyři stavební řízení na jednotlivé úseky silnice jsou teď přerušené. Schází v nich mimo jiné právě řešení situace ohledně křečka. Patrik tomu, že bude povolení na celou trasu ještě letos, nevěří.