Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Holešov sázeli Baťa i Čuba, přistál tam Trump. Letiště ustoupilo zóně

Seriál   17:31aktualizováno  17:31
Holešov kdysi soupeřil s Brnem o to, kde vznikne velké betonové letiště. Velké plány s ním měla firma Baťa i František Čuba. V dobách největší slávy odsud létalo až devět spojů do Prahy denně. Nakonec letiště zmizelo kvůli krajské průmyslové zóně, která je dodnes téměř prázdná.

V dobách největší slávy spojovalo Holešov s Prahou až devět leteckých linek denně. | foto: archiv Jana Dúbravčíka

Dnes je tady pár osamocených budov a velká prázdná zelená plocha. Přesto by řada pamětníků dokázala přesně říct, kde se daly koupit letenky, kde stály hangáry nebo odkud vzlétala letadla.

Holešovské letiště oficiálně zaniklo před osmi lety, kdy jej opustil místní aeroklub. Už tehdy ale mělo časy největší slávy dávno za sebou.

Fotogalerie

Vznikat začalo po druhé světové válce. V roce 1946 hledali vhodnou plochu představitelé tehdy už znárodněné firmy Baťa. Letecká doprava totiž začala být v kurzu.

„Potřeba letiště byla přímo provázána s rozvojem průmyslu. Očekávalo se, že Zlín se stane velkým průmyslovým centrem. Když se letiště začalo budovat, mělo status soukromého, firemního letiště dopravního oddělení firmy Baťa, později Svitlet,“ popsal Jan Dúbravčík, předseda Vlastivědného kroužku Holešov, který se historií zdejšího letiště zabývá.

V roce 1949 Holešov soutěžil s Brnem, kde vznikne velké betonové letiště. Státní představitelé nakonec rozhodli pro Brno, letiště v Holešově se mělo udělat jen v menším rozsahu s travnatou ranvejí.

Stavělo se v letech 1949 až 1953. „Tehdy byla zahájena letecká vnitrostátní doprava pravidelnou linkou Holešov - Praha a zpět, která byla v režii Československých aerolinií.“

Devět spojů denně

V následujících letech zažilo letiště období největší slávy. Zájem byl velký, mezi Holešovem a Prahou létalo denně až devět spojů. Samotná cesta do Prahy začínala v Gottwaldově, od Velkého kina nebo kanceláře Čedoku vozil pasažéry do Holešova autobus.

Zaniklá místa

V 50. letech odtud vzlétala nejčastěji letadla DC-3 a Li-2, později Il-14 a nakonec letouny L-410 vyráběné v nedalekých Kunovicích.

„Holešov spadal do třetí nejvýznamnější kategorie národních letišť. V té první byla Praha a Bratislava, v té druhé průmyslová centra Ostrava, Brno a Košice,“ nastínil Dúbravčík.

Mimo klasické dopravní využití na letišti působil i aeroklub, letecké opravny, výcvik tu absolvovali noví piloti. Byly tu i letecké opravny pro armádu, později tu vojenští parašutisté trénovali seskoky, byla tu záložní plocha pro letecké pluky.

Před pár lety zveřejněné materiály dokonce odhalily, že letiště bylo mezi cíli, na něž v 50. letech mířily jaderné hlavice Spojených států (více zde).

Čubovy velké plány nevyšly

V roce 1981 se změnil status letiště z dopravního na výcvikové. Vnitrostátní letecká doprava skoro zanikla, více se jezdilo po dálnici. V Holešově však nadále fungovala velká letecká škola Slov-Air, která letiště živila.

„To byly krásné časy, byla tam skvělá parta. Pro celý region bylo letiště velkým přínosem,“ vzpomíná Václav Gröschl, který na letišti pracoval jako mechanik.

Letu zdar zaznělo naposledy

Když na konci března 2009 Aeroklub Holešov uspořádal akci Poslední Letu zdar, znamenalo to definitivní tečku za slavnou érou. „Letiště Holešov končí svůj provoz ve věku nedožitých 65 let,“ stálo tehdy na pozvánce.

Právě jeho členové nad tím byli zarmoucení nejvíc, přišli totiž o své jediné zázemí. Historie aeroklubu, který kdysi patřil mezi největší a nejslavnější v zemi, byla s holešovským letištěm velmi úzce provázaná.

Klub se zformoval jen několik měsíců po skončení druhé světové války, kdy jeho členové ještě létali na Chlumu. V Holešově začal fungovat na konci 60. let a krátce poté se sloučil s otrokovickým aeroklubem, který se sem přestěhoval.

Klub měl motorový, plachtařský a výsadkářský odbor a pořádal národní i mezinárodní závody. Holešov byl vyhlášený leteckými dny a dalšími akcemi pro veřejnost. Místní letiště tomu všemu plně vyhovovalo.

„Bylo velmi prostorné, pro naše potřeby se tu nacházely dlouhé dráhy. Navíc bylo vhodné také pro výcvik,“ poznamenal současný předseda aeroklubu Miroslav Štrauf.

Po roce 2009 nastaly těžké časy. Aeroklub měl jen provizorní zázemí v Kyjově, opustila ho řada členů. Až letos se přestěhoval do nového sídla v Luhačovicích (více zde).

„Všechno tam máme menší, asi třetinové oproti Holešovu. Ale konečně je to na našich vlastních pozemcích, což je velká výhoda,“ konstatoval Štrauf.

Ještě koncem 80. let se mluvilo o tom, že by v Holešově mohlo fungovat velké mezinárodní letiště. Agrokombinát JZD Slušovice vedený Františkem Čubou plánoval vystavět nový nákladový terminál v prostoru mezi Martinicemi a Zahnašovicemi. Přistávala by tu velká dopravní letadla TU-154 a slušovické produkty vozila do světa.

Ambiciózní plán však po roce 1989 zvadl. „Věřím, že nebýt revoluce, pan Čuba by si to skutečně prosadil. Později už nebylo možné se k tomu vrátit, plán nesplňoval ekologické nároky,“ upozornil Dúbravčík. Pod pozemky je totiž důležitý vodní zdroj, problém by představoval i hluk.

Průmyslová zóna je skoro prázdná, aeroklub sídlí u Luhačovic

V letech 1989 až 1990 ještě mezi Prahou a Holešovem létalo dopravní letadlo L-140. V říjnu 1990 v něm v Holešově přistál současný americký prezident Donald Trump, který mířil do Zlína na pohřeb svého tchána (více zde).

Na začátku 90. let zprivatizovala letiště společnost Top Air, v roce 2006 jej už pod značkou TTT Air prodala Zlínskému kraji.

„Řada z nás se jen těžko vyrovnává s tím, jakým způsobem to skončilo,“ povzdechl si Gröschl.

Plocha, odkud vzlétala letadla, se totiž stala součástí areálu průmyslové zóny, která je dodnes skoro prázdná (více zde).

Perspektivu však letiště v Holešově zřejmě stejně nemělo. „Doba regionálním letištím nepřeje, je tu konkurence letišť v Brně, Ostravě, Bratislavě i Vídni. Nelze mluvit ani o výcviku pilotů pro zemědělské využití,“ zhodnotil Dúbravčík.




Nejčtenější

Muž ve Zlíně ubil sousedova jorkšíra smetákem. Pořád to hulákalo, říká

Soused zabil seniorovi psa

Čtyřicetiletý muž ve Zlíně ubil sousedovi psa smetákem. Policii se přiznal a řekl, že mu došla trpělivost se štěkáním...

V Hostýnských vrších platí zákaz vstupu do lesů, zavřeny jsou i rozhledny

Rozhledna na vrcholu Kelčského Javorníku, který se nachází ve výšce 865 metrů...

Polomy v lesích komplikují začátek turistické sezony ve Zlínském kraji. Nejhorší je situace v Hostýnských vrších, kde...



Boleslav - Zlín 0:1, Zlámal zlomil tyč, po výměně brány hosté rozhodli

Brankář Zlína Zdeněk Zlámal zlomil v utkání proti Mladé Boleslavi brankovou tyč.

Kuriózní moment a pak překvapivý výsledek. V zápase dvou ohrožených týmů nejprve zlínský brankář Zdeněk Zlámal při...

V domově našla kancelář ombudsmana utlumené seniory, ředitel to odmítá

Domov pro seniory ve Zlíně na Burešově.

Kancelář ombudsmana zjistila vážná pochybení v provozu zlínského Domova pro seniory na Burešově. Klienti údajně...

Po čelní srážce dvou motocyklů jeden skončil v lese. Řidič nepřežil

Devětadvacetiletý motocyklista nepřežil u Horní Lhoty na Zlínsku čelní střet s...

Devětadvacetiletý motocyklista zemřel při srážce dvou motorek nedaleko Horní Lhoty na Zlínsku. S druhým strojem se...

Další z rubriky

Řeku Moravu byste před 200 lety nepoznali, říká specialista na mokřady

Mokřad u Slováckých strojíren. Na tomto místě se promyšleně obnovily a částečně...

Představují přirozenou zásobárnu vody v krajině, umějí ji v přírodě zadržet a poskytují vhodné podmínky pro život...

Boty bývaly doménou žen, ale muži je dohnali, říká Tomáš Baťa III.

Thomas George Baťa

Thomas George Baťa byl dlouhá léta prezidentem firmy Baťa a nyní se stará o rodinné dědictví. Letos v únoru oslavil 70....

Hasiči tahali čápy z komína a z kanalizační roury zachraňovali psa

Jeden z umouněných čápů, které hasiči vytáhli ve Fulneku z útrob komína (22....

Dvojici mladých čápů uvězněných v útrobách komína zachránili hasiči ve Fulneku. Ptáci se dovnitř zřítili poté, co je...

Najdete na iDNES.cz