Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Holešov sázeli Baťa i Čuba, přistál tam Trump. Letiště ustoupilo zóně

Seriál   17:31aktualizováno  17:31
Holešov kdysi soupeřil s Brnem o to, kde vznikne velké betonové letiště. Velké plány s ním měla firma Baťa i František Čuba. V dobách největší slávy odsud létalo až devět spojů do Prahy denně. Nakonec letiště zmizelo kvůli krajské průmyslové zóně, která je dodnes téměř prázdná.

V dobách největší slávy spojovalo Holešov s Prahou až devět leteckých linek denně. | foto: archiv Jana Dúbravčíka

Dnes je tady pár osamocených budov a velká prázdná zelená plocha. Přesto by řada pamětníků dokázala přesně říct, kde se daly koupit letenky, kde stály hangáry nebo odkud vzlétala letadla.

Holešovské letiště oficiálně zaniklo před osmi lety, kdy jej opustil místní aeroklub. Už tehdy ale mělo časy největší slávy dávno za sebou.

Fotogalerie

Vznikat začalo po druhé světové válce. V roce 1946 hledali vhodnou plochu představitelé tehdy už znárodněné firmy Baťa. Letecká doprava totiž začala být v kurzu.

„Potřeba letiště byla přímo provázána s rozvojem průmyslu. Očekávalo se, že Zlín se stane velkým průmyslovým centrem. Když se letiště začalo budovat, mělo status soukromého, firemního letiště dopravního oddělení firmy Baťa, později Svitlet,“ popsal Jan Dúbravčík, předseda Vlastivědného kroužku Holešov, který se historií zdejšího letiště zabývá.

V roce 1949 Holešov soutěžil s Brnem, kde vznikne velké betonové letiště. Státní představitelé nakonec rozhodli pro Brno, letiště v Holešově se mělo udělat jen v menším rozsahu s travnatou ranvejí.

Stavělo se v letech 1949 až 1953. „Tehdy byla zahájena letecká vnitrostátní doprava pravidelnou linkou Holešov - Praha a zpět, která byla v režii Československých aerolinií.“

Devět spojů denně

V následujících letech zažilo letiště období největší slávy. Zájem byl velký, mezi Holešovem a Prahou létalo denně až devět spojů. Samotná cesta do Prahy začínala v Gottwaldově, od Velkého kina nebo kanceláře Čedoku vozil pasažéry do Holešova autobus.

Zaniklá místa

V 50. letech odtud vzlétala nejčastěji letadla DC-3 a Li-2, později Il-14 a nakonec letouny L-410 vyráběné v nedalekých Kunovicích.

„Holešov spadal do třetí nejvýznamnější kategorie národních letišť. V té první byla Praha a Bratislava, v té druhé průmyslová centra Ostrava, Brno a Košice,“ nastínil Dúbravčík.

Mimo klasické dopravní využití na letišti působil i aeroklub, letecké opravny, výcvik tu absolvovali noví piloti. Byly tu i letecké opravny pro armádu, později tu vojenští parašutisté trénovali seskoky, byla tu záložní plocha pro letecké pluky.

Před pár lety zveřejněné materiály dokonce odhalily, že letiště bylo mezi cíli, na něž v 50. letech mířily jaderné hlavice Spojených států (více zde).

Čubovy velké plány nevyšly

V roce 1981 se změnil status letiště z dopravního na výcvikové. Vnitrostátní letecká doprava skoro zanikla, více se jezdilo po dálnici. V Holešově však nadále fungovala velká letecká škola Slov-Air, která letiště živila.

„To byly krásné časy, byla tam skvělá parta. Pro celý region bylo letiště velkým přínosem,“ vzpomíná Václav Gröschl, který na letišti pracoval jako mechanik.

Letu zdar zaznělo naposledy

Když na konci března 2009 Aeroklub Holešov uspořádal akci Poslední Letu zdar, znamenalo to definitivní tečku za slavnou érou. „Letiště Holešov končí svůj provoz ve věku nedožitých 65 let,“ stálo tehdy na pozvánce.

Právě jeho členové nad tím byli zarmoucení nejvíc, přišli totiž o své jediné zázemí. Historie aeroklubu, který kdysi patřil mezi největší a nejslavnější v zemi, byla s holešovským letištěm velmi úzce provázaná.

Klub se zformoval jen několik měsíců po skončení druhé světové války, kdy jeho členové ještě létali na Chlumu. V Holešově začal fungovat na konci 60. let a krátce poté se sloučil s otrokovickým aeroklubem, který se sem přestěhoval.

Klub měl motorový, plachtařský a výsadkářský odbor a pořádal národní i mezinárodní závody. Holešov byl vyhlášený leteckými dny a dalšími akcemi pro veřejnost. Místní letiště tomu všemu plně vyhovovalo.

„Bylo velmi prostorné, pro naše potřeby se tu nacházely dlouhé dráhy. Navíc bylo vhodné také pro výcvik,“ poznamenal současný předseda aeroklubu Miroslav Štrauf.

Po roce 2009 nastaly těžké časy. Aeroklub měl jen provizorní zázemí v Kyjově, opustila ho řada členů. Až letos se přestěhoval do nového sídla v Luhačovicích (více zde).

„Všechno tam máme menší, asi třetinové oproti Holešovu. Ale konečně je to na našich vlastních pozemcích, což je velká výhoda,“ konstatoval Štrauf.

Ještě koncem 80. let se mluvilo o tom, že by v Holešově mohlo fungovat velké mezinárodní letiště. Agrokombinát JZD Slušovice vedený Františkem Čubou plánoval vystavět nový nákladový terminál v prostoru mezi Martinicemi a Zahnašovicemi. Přistávala by tu velká dopravní letadla TU-154 a slušovické produkty vozila do světa.

Ambiciózní plán však po roce 1989 zvadl. „Věřím, že nebýt revoluce, pan Čuba by si to skutečně prosadil. Později už nebylo možné se k tomu vrátit, plán nesplňoval ekologické nároky,“ upozornil Dúbravčík. Pod pozemky je totiž důležitý vodní zdroj, problém by představoval i hluk.

Průmyslová zóna je skoro prázdná, aeroklub sídlí u Luhačovic

V letech 1989 až 1990 ještě mezi Prahou a Holešovem létalo dopravní letadlo L-140. V říjnu 1990 v něm v Holešově přistál současný americký prezident Donald Trump, který mířil do Zlína na pohřeb svého tchána (více zde).

Na začátku 90. let zprivatizovala letiště společnost Top Air, v roce 2006 jej už pod značkou TTT Air prodala Zlínskému kraji.

„Řada z nás se jen těžko vyrovnává s tím, jakým způsobem to skončilo,“ povzdechl si Gröschl.

Plocha, odkud vzlétala letadla, se totiž stala součástí areálu průmyslové zóny, která je dodnes skoro prázdná (více zde).

Perspektivu však letiště v Holešově zřejmě stejně nemělo. „Doba regionálním letištím nepřeje, je tu konkurence letišť v Brně, Ostravě, Bratislavě i Vídni. Nelze mluvit ani o výcviku pilotů pro zemědělské využití,“ zhodnotil Dúbravčík.




Nejčtenější

Tři mrtví v tichém domě. Rodina ze Zlína měla podivné zvyky, říkají místní

Policisté našli v domě ve Zlíně tři mrtvoly (6.2.2018).

Jak zemřeli tři členové jedné rodiny nalezení v pronajatém domě ve Zlíně, je stále nejasné. Sousedé mluví o rodině...

Smrt tří lidí ve zlínském domě nezavinil nikdo další, řekla policie

Policisté našli v domě ve Zlíně tři mrtvoly (6.2.2018).

Tři mrtví členové jedné rodiny nalezení v pronajatém domě ve Zlíně začátkem února podle všeho nezemřeli vinou někoho...



Čechmánek říkal, že to máme vydržet, vypověděl o dluhu šéf stavební firmy

Roman Čechmánek u zlínského soudu.

U zlínského soudu, který se zabývá kauzou bývalého brankáře Romana Čechmánka, vypovídali představitelé několika...

Opilec v podmínce málem utopil dlužníka v ledovém potoce, dostal 17 let

Obžalovaní Martin Schenk (druhý zleva) a Michal Macháček (vpravo) v jednací...

Na sedmnáct let poslal olomoucký krajský soud do vězení Martina Schenka, který ve Viganticích na Vsetínsku zbil a málem...

VIDEO: Opilý řidič pronásledovaný policisty se řítil obcemi stodesítkou

Řidič nadýchal 1,3 promile, přes obec jel 110 km/h

Opilý řidič ujížděl policistům, kteří ho chtěli zkontrolovat při noční službě ve Zlíně. Přestože vezl i dva pasažéry, v...

Další z rubriky

Naganský expres se už brzy ukáže zájemcům v Kunovicích, čeká se na mráz

Záběr z kamery Slow TV na „naganský speciál“ TU-154 během transportu.

Členové Leteckého muzea v Kunovicích mají připravené stěhování naganského speciálu. V rámci areálu Slováckého aeroklubu...

Proměna Vodní ulice v centru Kroměříže začne dříve, potrvá dva roky

Vodní ulici v Kroměříži čeká velká rekonstrukce.

Havarijní stav kanalizace uspíšil začátek oprav v historickém centru Kroměříže, ve Vodní ulici. Během dvou let se...

Čechmánek říkal, že to máme vydržet, vypověděl o dluhu šéf stavební firmy

Roman Čechmánek u zlínského soudu.

U zlínského soudu, který se zabývá kauzou bývalého brankáře Romana Čechmánka, vypovídali představitelé několika...

Najdete na iDNES.cz