Tunel v baťovském areálu měl zachránit lidi, později tam pěstovali houby

Seriál   5:04aktualizováno  5:04
Sedm set metrů se zachovalo z únikového tunelu, který v roce 1944 vznikl pod baťovským areálem v centru Zlínu. Redaktor MF DNES dostal možnost jinak nepřístupnou podzemní chodbu vedoucí až ke sportovní hale projít.

Pevné ocelové dveře uzavírají vstup do tunelu u 23. budovy v baťovském areálu ve Zlíně. Když k nim člověk sestoupí a otevřou se, dýchne na něho chlad a syrovina podzemí. Pak zmizí denní světlo a je třeba použít ruční reflektory.

U vstupu leží staré pytle. Povalují se tam kryty od světel a střepy. Ostatně jako v celé podzemní chodbě. Směrem doprava vede k řece Dřevnici, ale po pár desítkách metrů končí. Je zasypaná. Původně začínala u 25. budovy, místo níž je dnes parkoviště.

Poznejte podzemí Čech, Moravy a Slezska

V opačném směru je zachovalá, měří zhruba 700 metrů a ústí u parkoviště pod sportovní halou. Je třeba našlapovat opatrně a svítit si pod nohy. Země je vlhká, místy kluzká, protože je na ní bahno. Po delším rovném úseku vždycky přichází odbočka do strany a po pár metrech návrat do původní trasy.

„Zatáčky jsou tady proto, že kdyby tunel dostal zásah při bombardování, utlumí to tlakovou vlnu,“ vysvětluje Marcela Koutná z dražební společnosti Morava.

Únikový tunel vznikl v roce 1944. Pak přešel pod Svit, po jeho krachu se stal součástí konkurzní podstaty a byl na prodej. Do dražby se ale nedostal. Zlínské zastupitelstvo nedávno schválilo, že ho koupí za 4,5 milionů korun, protože město ho potřebuje zpevnit v části pod Mostní ulicí, kterou se chystá opravit.

Fotogalerie

Po pár minutách chůze v podzemí se ukazuje odbočka doprava, která je zakončená pevnými dveřmi. „To je výstup k nemocnici Atlas, tudy by byli odváženi zranění do nemocnice, kdyby k něčemu došlo,“ naznačila Koutná.

Po stranách tunelu vede nefunkční tepelné potrubí. Konstrukce, na nichž byly připevněny elektrické a další rozvody, jsou na mnoha místech stržené ze stěny. Dnes zde není nic - elektřina, voda, teplo. Jen občas z dálky zazní zvuk vody z kanalizace, který je doprovázený nepříjemným zápachem. Vzduch je lehce kalný, všude mírná mlha.

Po chvíli následuje odbočení doleva, nedlouhé schodiště a další pevné dveře. Pak ještě jedny. A ocitáme se v podzemí mrakodrapu, kde jsou dnes skladové prostory.

„Dostali jsme se do prostoru, kde býval kryt,“ potvrdil správce budovy František Mikulička.

Opodál vedou z chodby další těžké ocelové dveře do podzemí mrakodrapu. V levém horním rohu jsou poškozené. Někdo se je zřejmě snažil nedávno vypáčit tyčí, jež je opřená o stěnu.

„Někdo se tam dobýval. Je vidět, že chtěl ‚rozpárat‘ dveře,“ popsal Mikulička. Bylo však evidentní, že neznámý pachatel neměl šanci na úspěch.

Počítalo se s operačním sálem i suchými záchody

V další části tunelu jsou na stěnách i historické nápisy: UNFALLABTEILUNG, ÚRAZOVÉ ODDĚLENÍ. Opodál je velká číslice 21, což se vztahuje k mrakodrapu, kdysi správní budově baťových závodů, jejíž číslo je 21.

Historik: Kryty byly u budov jako dnes parkoviště

Město Zlín má nejen zajímavou baťovskou architekturu, ale také podzemí, které není vidět. Začalo se budovat právě za baťovské éry a postupem času se měnilo. Dokonale zmapované ale ještě není.

„Kryty a chodby se stavěly ve dvou časových fázích. První je úzce spojena s 2. světovou válkou. Před ní vznikala řada protileteckých krytů, které sloužily k tomu, aby se měli obyvatelé kde schovat při náletech,“ přiblížil historik a ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně David Valůšek.

O jaké typy krytů šlo?
Obyvatelé baťovských domků si stavěli svépomocí malé kryty u svých obydlí. Pak byla ve městě celá síť menších krytů pod budovami, jejichž výstavba byla organizovaná úředně. A vznikaly ještě větší kryty pro stovky až tisíce lidí, nejznámější byly u Březnické ulice. Ty už byly mimo obytné zóny a předpokládalo se, že by tam lidé neměli být ohroženi. Nutno říct, že průběh výstavby krytů byl místy velmi chaotický.

Kde všude se kryty stavěly?
V baťovském areálu je jich 35, ale nevím o tom, že by existoval přesný zákres únikových chodeb. Dokumentaci máme ještě ke krytu, který vznikl pod hotelem Viktoria, dnešním hotelem Moskva. Stavěl se tam dodatečně v roce 1943 a vešlo by se do něho 300 lidí.

Co se stalo s kryty u Březnické?
Na podnět velitelství civilní obrany při Městském národním výboru ve Zlíně byl v roce 1948 prověřován stav obou krytů. Byl však problém kryty vůbec najít. Jeden nad zimním stadionem byl zcela nepoužitelný a jeho chodba zasypaná. Druhý byl částečně použitelný, ale jeho úprava by byla moc nákladná. Oba zřejmě přirozeně zanikly.

Kdy přišla druhá fáze výstavby krytů?
Začíná v 50. letech. S reálným nebezpečím atomového útoku se začaly budovat kryty protiatomové. Byly stavěny pomocí jiných technologií a měly sloužit k dlouhodobému pobytu lidí. Víme o nich ale málo. Jejich výstavba a informování o nich bylo v režimu utajení, protože šlo o strategické věci. Proto se do veřejných archivů informace o těchto krytech nedostaly. Už v 50. letech bylo ale povinností při výstavbě veřejné budovy vybudovat protiatomový kryt, tak jako dnes musí být u každého domu  parkoviště.

Chodba vede pět šest metrů pod povrchem a před „jednadvacítkou“ je další výstup. Leze se nahoru po ocelových stupních, poklop je nedaleko vchodu do budovy od třídy Tomáše Bati.

Další výstupová šachta je v parčíku za sochami Tomáše a Jana Antonína Baťových. A poslední pod sportovní halou. Je to nenápadné místo, pod nímž se skrývá tajemné podzemí, které čeká na svoje další využití.

To původní už nezíská. Kryt pod 21. budovou vznikl při její výstavbě v roce 1939. Podzemní chodby ale až v roce 1944

„Myslím si, že to souviselo se zvýšenou aktivitou spojenců a narůstající mírou bombardování. Chodba měla sloužit pro únik lidí při leteckém nebezpečí,“ vysvětlil ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně-Klečůvce David Valůšek.

Část krytu sloužila také jako depozitář pro uložení důležitých dokumentů, aby se nepoškodily. Měl tam být i operační sál. V plánech se v podzemích chodbách počítalo také se suchými záchody.

Po znárodnění továrny a jejím přejmenování na Svit se řešilo, jak tunel využít. A padl nezvyklý návrh - pěstovat tam žampiony.

„Nápad vypadal z počátku kuriózně, nicméně se skutečně ujal. Vytvořila se speciální technologie na pěstování žampionů, kterou si dokonce nechal Svit patentovat,“ přiblížil Valůšek.

V archivu je fotoalbum, které dokumentuje pěstování žampionů i jejich využívání v restauracích ve Zlíně. A existuje také záznam z dobového tisku, kde byla tato zdánlivě apolitická věc podána velmi ideologicky.

„Chceme, aby žampion v době, kdy byl jen vzácnou pochoutkou kapitalistů, stal se zpestřením jídelního lístku všeho pracujícího lidu,“ píše se v textu.

„Plánuje se, že denně budou protiletecké kryty dodávat Obchodnímu domu nejméně 10 kg čerstvých žampionů,“ uvádí se dále.

V areálu jsou desítky krytů pro tisíce lidí

K dalším tunelům, které se v baťovském areálu nacházejí, dokumentace schází. Podle Valůška je pod budovami v řadách 30, 40 a 50 celkem 35 krytů, které by pojaly 4 310 lidí.

„Při vyhlášení leteckého poplachu však většina zaměstnanců utíkala z areálu pryč. Buď do lesa na Tlustou horu, nebo do části Rybníky. Na obou místech byly také podzemní kryty,“ vylíčil Valůšek.

Z těchto krytů vedou také podzemní únikové chodby. Když ztratily svůj účel, staly se po roce 1989 cílem nájezdů bezdomovců, kteří se pokoušeli dostat dovnitř. A když se jim to podařilo, vzali všechno, co se dalo zpeněžit ve sběrných dvorech.

„Vytrhali i elektrické kabely, které byly obalené izolací, již pak opalovali,“ upřesnil zástupce ředitele zlínské městské policie Pavel Janík.

„Dělávali jsme tam kontroly, když se na nás majitel podzemní chodby obrátil. Snažili jsme se mu vyhovět,“ dodal.

Zhruba stejně dlouhá podzemní chodba vznikla ve Zlíně v roce 1941. Vedla od Hradské ulice, kde stojí školy, mezi internáty se dostala na travnatý svah pod Památníkem Tomáše Bati. Stoupala nahoru, pak zahýbala doprava a vyústila před dnešním sídlem policie, kde dříve býval druhý Studijní ústav.

„Odsud se lidé vydali do lesa k Březnické ulici, kde byly dva velké štolové kryty,“ upřesnil Valůšek. 

Chodba sloužila školákům a učitelům a také studentům, kteří byli ubytovaní v internátech. V jednom z nich mělo sídlo gestapo, takže tunel při náletech spojeneckých vojsk využívali i Němci.

Chodba zasahovala mírně nad terén a byla zasypaná, takže bylo patrné, kudy vedla. Zlikvidovaná byla zřejmě brzy po válce.

V 50. letech se začaly stavět protiatomové kryty. Velký byl například na Čepkově, kde je dnes obchodní centrum. Kryty zůstávají ještě v podzemních garážích v části Podlesí na sídlišti Jižní Svahy. Krytem bylo i někdejší kino Květen v Malenovicích.

Ve Zlíně je aktuálně devět krytů (ve Zlínském kraji zhruba šedesát), přičemž před třiceti lety byl jejich počet více než trojnásobný.

Autor:

Nejčtenější

Tomáš Březina pomohl rozkrýt lihovou mafii, z vězení vyšel na podmínku

Tomáš Březina u olomouckého soudu.

Městský soud v Brně podmínečně přerušil výkon trestu Tomáše Březiny z kauzy lihové mafie a propustil jej na svobodu. Za...

Slavia - Zlín 3:1, domácí rozhodli ze standardek, dva góly dal Stoch

Slavističtí fotbalisté společně oslavují gól v zápase proti Spartě.

Využili zaváhání Plzně a v polovině základní části ligy vedou tabulku o dva body. Fotbalisté Slavie porazili Zlín na...

Plzeň má náhradu za Krmenčíka, vybrala si Beauguela ze Zlína

Jean-David Beauguel ze Zlína má radost ze vstřeleného gólu.

Fotbalisty Plzně v zimě posílí francouzský útočník Jean-David Beauguel. Druhý nejlepší ligový střelec má na západě Čech...

Obchodní dům ve Zlíně otevřel první část, vypadá zase jako za Bati

Obchodní dům je i díky rekonstrukci jednou z dominant Zlína.

Obchodní dům ve Zlíně, který vznikl za baťovské éry, má za sebou rozsáhlou rekonstrukci. Zatím jsou přístupná první dvě...

Slovácko - Liberec 0:1, druhá výhra v řadě, Nguyen lapil penaltu

Liberečtí fotbalisté oslavují gól Aleše Nešického (uprostřed).

Liberečtí fotbalisté potřetí za sebou v nejvyšší soutěži bodovali, podruhé v řadě navíc zvítězili - Slovácko zdolali...

Další z rubriky

Obchodní dům ve Zlíně otevřel první část, vypadá zase jako za Bati

Obchodní dům je i díky rekonstrukci jednou z dominant Zlína.

Obchodní dům ve Zlíně, který vznikl za baťovské éry, má za sebou rozsáhlou rekonstrukci. Zatím jsou přístupná první dvě...

Nemocnice v Uherském Hradišti má nový park i vstup za 22 milionů

Vznik nového vstupu centrálního pavilonu byl nutný kvůli tomu, že jej budou...

Uherskohradišťská nemocnice investovala 22,5 milionu korun do rozšířeného vstupu do centrálního pavilonu a na vytvoření...

Kůň se málem utopil v septiku, z nebezpečné pasti ho vyprostili hasiči

Ilustrační snímek

Koně, který spadl do hluboké jímky, zachraňovali dopoledne hasiči v Uherském Brodě. Když přijeli na místo, koukala...

Najdete na iDNES.cz