Šlo o jedno z nejdelších restitučních řízení v české historii. Potomkům rodu Serényiů přiznává nárok na rozsáhlý majetek na Luhačovicku, včetně zámku, který je dosud ve vlastnictví lázeňského města. Část lesů už byla vydána a podle informací MF DNES by měl být zbytek majetku, o nějž Serényiové požádali, vydán ještě během letošního roku.
„Jedná se o majetek původního vlastníka Aloise Serényiho, zapsaný v pozemkových knihách pro katastrální území Luhačovice, Pozlovice, Provodov, Petrůvka, Ludkovice a Přečkovice,“ potvrdil Hynek Jordán, mluvčí Státního pozemkového úřadu.
Zlínská pobočka tohoto úřadu má vydávání majetku na starosti. Luhačovice se teď ocitají v nejistotě, majetkové vypořádání nejspíš způsobí komplikace. V zámku sídlí základní umělecká škola a dům dětí a mládeže. Jestli obě instituce v zámku zůstanou, dosud není jasné.
„S nastávajícími vlastníky jednáme, ale v tuto chvíli od nich nemáme konkrétní informace. Usilujeme o to, aby zámecký park zůstal otevřený pro veřejnost. Samozřejmě bude záležet, zdali by to mělo být za úplatu a v jaké výši,“ naznačila starostka Luhačovic Marie Semelová.
Ředitelka ZUŠ: Je to obrovský problém
Pokud to bude nezbytné, město je připraveno hledat pro obě instituce náhradní prostory, ve hře je například přemístění do sokolovny nebo přidružení k základní škole.
Taková opatření by však pro radnici znamenala další výdaje a v rozpočtu se s nimi aktuálně nepočítá.
Serényiové a LuhačoviceRod Serényiů vlastnil luhačovické panství od poloviny 17. století. Barokní zámek vybudoval Wolfgang Serényi na místě původní tvrze v 18. století. Serényiové se podstatně zasloužili o proslavení Luhačovic jako lázeňského města. Poslední vlastník Alois Serényi se v průběhu okupace za druhé světové války přihlásil k německé národnosti. V roce 1945 jeho majetek přešel na stát na základně dekretu prezidenta republiky Edvarda Beneše o „konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa“. Po válce Serényi usiloval o navrácení československého občanství. Tuto otázku však začaly řešit soudy až v devadesátých letech, poté co o navrácení majetků zažádala dcera původního majitele. Během zdlouhavého procesu někteří historici nařkli Aloise Serényiho ze spolupráce s nacistickou stranou NSDAP, jeho obhájci naopak tvrdili, že podporoval bojovníky proti okupaci a o říšské občanství požádal pod nátlakem. Záležitost skončila až u Nejvyššího správního soudu. Teprve v polovině loňského roku vydal krajský úřad Zlínského kraje potvrzení, podle kterého byl Alois Serényi k datu úmrtí československým občanem. Tím odpadly důvody k přerušení restitučního řízení, a majetek tak může být vydán. Vzhledem k vysokému věku nejmladší dcery Aloise Serényiho Isabelly Thienen-Adlerflycht jednají o navrácení majetku další členové rodiny. Mimo Luhačovicko si nárokují i zámek Lomnice a další pozemky na Blanensku. |
„Máme ale ujištění, že škola i volnočasové centrum mohou v zámku ještě nějakou dobu zůstat,“ ubezpečila starostka.
Ředitelka luhačovické ZUŠ Monika Slováková by byla ráda, kdyby škola mohla v zámku zůstat nastálo.
„Město se o tyto prostory stará, cítíme se tu velmi dobře a investujeme do vnitřního zařízení. Ale zatím nemáme jistotu, že se s novými vlastníky dohodneme. Zdali sladíme představy o výši nájmu a podobně. Vnímám to jako obrovský problém,“ popsala.
Rodina se zřejmě přestěhuje na zámek
Záměry rodiny Serényiů přitom nejsou zcela jasné. Advokátka Daniela Trávníčková, která rodinu zastupuje, na dotazy MF DNES neodpověděla, nebrala telefon a nereagovala ani na SMS.
Podle Michaela Jahody, který v Luhačovicích pro rodinu vyřizuje některé majetkové záležitosti, je zatím předčasné hovořit o dalších plánech.
„Celá záležitost se časově vleče, jsou tu problémy formálního rázu a do doby, než bude vše právně potvrzeno, se rodina nechce vyjadřovat,“ sdělil.
Zároveň naznačil, že rodina počítá s tím, že bude hospodařit ve zdejších lesích a pravděpodobně se přestěhuje na zdejší zámek. „V části by bydleli, co bude se zbytkem, se teprve uvidí. Určitě budou mít snahu s městem jednat.“
Pro Luhačovice však budou mimo zámek důležité i některé pozemky, které město v rámci restitučního řízení odevzdá. „Některé budeme mít zájem získat zpět. V jednom místě bychom rádi rozšířili hřbitov, další plochu bychom chtěli využít pro parkování,“ zmínil tajemník a bývalý starosta Luhačovic František Hubáček.
Lesy ČR se chtějí bránit žalobou
Řízení se dotkne i zhruba 1 500 hektarů lesních pozemků, z nichž většinu mají ve správě Lesy ČR. Ty jsou však připravené vydání majetku napadnout žalobou.
„Pokud se podnik neztotožní s právní argumentací uvedenou v rozhodnutích Státního pozemkového úřadu, obrátí se na nezávislý soud,“ informovala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Výdej majetku by podle ní znamenal výrazný úbytek výměry pozemků v lesní správě. „Restitučním nárokem bude pravděpodobně dotčena i samotná budova lesní správy a další nemovitosti. Záležitost se tedy dotýká zaměstnanců Lesní správy Luhačovice i správy toků, kteří v této budově pracují. Zatím jde však jen o předčasné obavy,“ dodala Jouklová.
Celé restituční řízení se táhlo dlouhých 25 let. O vydání majetku totiž zažádala nejmladší dcera Aloise Serényiho Isabella Thienen-Adlerflycht už v roce 1992. Stát však nemohl konat, dokud nebylo Serényimu přiznáno československé občanství, což soudy uznaly až loni.
„Bohužel se ten problém táhl neuvěřitelně dlouho. Bylo těžké plánovat jakýkoliv rozvoj města s touto zátěží. Například nemělo smysl více investovat do rekonstrukce zámku. Teď alespoň budeme mít čistý stůl,“ poznamenal Hubáček.
