Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vůdce protestů si poprvé vyříkal s komunistou, proč mu vadí „rudý kraj“

  15:19aktualizováno  15:19
Několik měsíců se přou o to, zda mají být komunisté ve vládě nad Zlínským krajem. Radek Hegmon coby mluvčí protestujících a komunistický náměstek hejtmana Ivan Mařák už dlouho plánovali setkání, kde si vše vyříkají. Nakonec kývli na výzvu MF DNES a vyjasnili si názory ve dvojrozhovoru.

Debata komunistického náměstka hejtmana Ivana Mařáka (vlevo) a představitele protestujících Radka Hegmona. | foto: Luděk Ovesný

Co vás, pane Hegmone, vedlo k tomu, že jste začal s protikomunistickými protesty?
Hegmon: Po studiích jsem začal podnikat, věnuji se tomu od 90. let a vždy jsem žil v přesvědčení, že když budu svoji práci dělat poctivě, nemusím se starat o to, kdo nám vládne. Komunisty jsem bral jako takovou retroskupinku, nevěřil jsem, že by někdy mohli něco ovlivnit. Když jsem zjistil, že se KSČM dostala do vedení Zlínského kraje, první noc jsem ani nemohl usnout. Bylo to tak silné, že jsem si řekl, že musím něco udělat.

Aktéři debaty

Radek Hegmon je spolumajitelem společnosti mmcité, která v kraji zaměstnává asi 200 lidí. Je mu 42 let, v Praze vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou.

Ivan Mařák vstoupil do KSČM v roce 1990, od roku 2008 je krajským zastupitelem. Po loňských volbách se stal náměstkem hejtmana. Je mu 50 let, dříve pracoval jako ekolog.

Jak jste se ve sdružení Repelent 21 vůbec dali dohromady?
Hegmon: Nejsme nikým najatí ani nasazení, jak pořád slyším. Mimochodem, tyhle řeči mi připomínají propagandu za doby komunismu, kdy každá protestující skupina byla označena za škůdce ze Západu a imperialistické agenty. Byla to spontánní akce, dali se dohromady moji spolužáci z umprumky ve Zlíně, lidé, kteří se znali z revolučního roku 1989, spolupracovníci z firmy... Chtěli jsme politikům ukázat názor občanů, na což nebyli dosud zvyklí. Od Vladimíra Řiháka, zastupitele z ČSSD, jsem si během cesty výtahem v sídle krajského úřadu vyslechl tolik urážek, až jsem ztratil iluze. Hulákal na mě, kdo nás platí, a ať prý přiznáme, jak jsme nabyli svoje majetky.

Pane náměstku, i vy jste dříve naznačoval, že za Repelentem 21 stojí někdo další v pozadí. Čím jste si to vysvětloval?
Mařák: Po prvním zastupitelstvu jsem měl hodně smíšené pocity, místy to z jejich strany bylo až za hranou zákona. Jména lidí, kteří s nimi byli spojení, jsem si vyvodil podle účasti na jejich demonstracích, kam chodili Jiří Čunek, Petr Gazdík, Stanislav Blaha a další zástupci opozice.

Hegmon: Ale my tam zveme všechny politiky, i z vedení kraje. Pro mě osobně je velká beznaděj, když vidím, že s námi nikdo nechce diskutovat. Nezpochybňujeme výsledky voleb, jen nám vadí, že kvůli postoji ČSSD vznikla koalice za účasti komunistů.

Mařák: Sociální demokraté si ale spolupráci s námi zakázali jen na celostátní úrovni prostřednictvím bohumínského usnesení. Na komunální úrovni společné koalice vznikají, mnohde s námi spolupracuje i ODS. Sám razím teorii, že tady se nemá politikařit, jde o zájem města nebo obce. Kraje jsou na tom z mého pohledu obdobně.

Komunistický náměstek hejtmana Zlínského kraje Ivan Mařák.

Komunistický náměstek hejtmana Zlínského kraje Ivan Mařák.

Představitel protikomunistických protestů ve Zlínském kraji Radek Hegmon.

Představitel protikomunistických protestů ve Zlínském kraji Radek Hegmon.

Co vám tedy nejvíce vadí na působení KSČM ve vedení hejtmanství?
Hegmon: Je chyba, že tato strana vůbec existuje. Když slyším názor poslance Grebeníčka, že Gottwald nebyl masový vrah, poslankyně Semelová mu pokládá kytky na hrob... Nebo poslouchám jejich voliče, kteří tvrdí, že Milada Horáková byla popravená oprávněně, protože takové tehdy byly zákony. To je silná káva. O opravách chodníků nebo cest může rozhodovat politik, aniž by byl komunista. Komunismus je zhoubná myšlenka, jejíž historie se psala krví, a je plně srovnatelná s fašismem.

Mařák: K tomu mám několik poznámek. KSČM se distancovala od minulosti a nevím, jak jinak se vyrovnat s 50. lety než omluvou. Pro mě je to temná součást historie naší země. Nic víc asi říkat nemusím. Nikoho však za jeho názor odsuzovat nebudu. A ke kritice vzniku koalice: před volbami byla hlavně ze strany pánů Gazdíka a Čunka kampaň velmi konfrontační, mezi nimi a ČSSD se vytvořil velký příkop, čímž si zavřeli dveře k povolebnímu vyjednávání. Čunek měl za lidovce silný mandát, přesto to nedokázal ukočírovat. My jsme nakonec získali dvě z devíti míst v radě. Byli jsme realisté.

Hegmon: Podle mě to svědčí spíše o špatných vyjednávacích schopnostech politiků všech demokratických stran. A nejen ve Zlínském kraji, podobně to vypadá i v jiných krajích.

Není problém spíše v tom, že lidé dali hlasy komunistům ne kvůli sympatiím s Gottwaldem nebo marxismem, ale spíše jako protestní straně?
Mařák: V kraji nás volilo 30 tisíc lidí a většina z nich nejsou straníci. Podívejte se na počet skandálů, které za sebou současná Nečasova vláda má, nebo nedávné velké protesty odborů. Za rok budou volby a ty ukážou, kam bude česká politika směřovat a jestli podobné protesty, které organizuje pan Hegmon, voliče oslovují, nebo ne.

Hegmon: Máme firmu v Bílovicích, a i když se sám považuji za kapitalistu se silným sociálním cítěním, vím, jaké názory na nás má spousta lidí. Nezastírám, že mě to překvapilo. Situace ve společnosti není dobrá, v tom souhlasím, problém s korupcí je obrovský, ale své názory stále můžeme svobodně prezentovat. To do roku 1989 nebylo možné. Nevadí mi, když někdo volí levicové strany, ale nelíbí se mi podpora komunismu. Lidé už zapomínají, jak se tady dříve žilo. I ve školách by se o tom mělo více učit, a ne jako dnes, kdy výuka dějepisu končí druhou světovou válkou.

Mařák: Myslím, že se o tom učí dostatečně. Ale historie má být komplexní. U nás v Hradišti stojí budova věznice. Když se na ni místních žáků zeptáte, tak každý ví, že tady v 50. letech mučili politické vězně. Ale vědí také, že byla postavená v 19. století a jakou měla dříve funkci? Mluví se jen o 50. letech.

Ale to spolu přece souvisí, mučení politických vězňů bylo nejtemnější etapou historie této věznice.
Mařák: Tak ať se o tom učí také, ale ať školáci vědí i zbytek. Já třeba nesouhlasím s tím, že se protikomunistické protesty spojily s připomínkou Palachova týdne. Smysl těchto dvou akcí není totožný.

Hegmon: Protesty v rámci Palachova týdne z ledna 1989 znamenaly jednoznačný odpor proti tehdejšímu totalitnímu společenskému zřízení.

Jak vznikly protesty proti „rudému kraji“

Po loňských podzimních volbách vznikla ve Zlínském kraji koalice ČSSD, KSČM, SPOZ, hejtmanem zůstal sociální demokrat Stanislav Mišák. S účastí komunistů ve vedení hejtmanství se nechtěli smířit lidé kolem Radka Hegmona a Davida Karáska. Sepsali nesouhlasnou petici a založili sdružení Repelent 21 (číslo budovy, v níž sídlí krajský úřad v baťovském areálu). S hesly "Rudý kraj nechceme", "Už se těší na tebe milice a StB" a "Mišákovy hrátky - Gottwaldov je zpátky" protestovali i na zasedáních krajského zastupitelstva.

Kdyby KSČM v následujících letech dokázala, že dokáže spravovat kraj dobře a odborně, vadili by vám její zástupci na hejtmanství i nadále?
Hegmon: Ano. Nejde vládnout bez morálních zásad. Vám by nevadil člověk, který dovede získat dotace, ale zmlátí někoho do krve v hospodě? Vám by nevadila fašistická strana v české politice? Vážím si každého slušného člověka, který jde do krajské politiky, ale i pracovitý komunista mně vadí. Druhá rovina je, jak chtějí lidem prostřednictvím krajského úřadu zajistit práci, což jim neustále slibují.

Mařák: Politika zaměstnanosti se týká hlavně státu, navíc současná krize stále trvá. Možností pro malé a střední podnikatele mohou být např. i místní akční skupiny (MAS), které sdružují obce pro zisk dotací z ministerstva zemědělství. Podobně lze získat podporu pro školy, obce, podnikatele, neziskovky, církve i z jiných zdrojů a kraj hraje v tomto procesu významnou roli. A naopak bych se chtěl na něco zeptat já vás: zaznamenal jste za čtyři měsíce od našeho nástupu na kraj konkrétní příklad ohrožení demokracie?

Hegmon: Z reakcí lidí už teď lze vycítit strach z KSČM. Spousta z nich mi řekla: podepsal bych vaši petici, ale mám obavu, že by se mi to nějak vrátilo. I zlínský magistrát nám nepovolil reklamu ve městě a MHD a vy jste je pochválil, že to jsou rozumní lidé, což vnímáme jako pozvolný návrat cenzury.

Mařák: Město vysvětlilo, že postupovalo podle platné vyhlášky. Mně se zase nelíbily vaše billboardy, v nichž jste obviňovali některé členy vedení krajského úřadu z ČSSD a SPOZ.

Hegmon: To je jako bychom se vrátili někam do 80. let. Proč nemůžu vyjádřit svůj názor i jindy než v předvolební kampani nebo účastí ve volbách? I tohle je zkouška demokracie, jestli vy jako politici jste na podobné názory připravení reagovat.

Budou protesty proti "rudému kraji" nadále pokračovat?
Hegmon: Jsme na to připravení, rádi bychom navázali na poslední zastupitelstvo, kdy už přece jen diskuse nebyla tak živelná. Ze začátku v tom byly velké emoce, což se ale dá pochopit.

Mařák: Já jsem rád, že jsme si některé věci mohli vyříkat, a váš postoj chápu. Pokud vaše vystupování bude v rozumném a zákonném duchu, nemám s ním problém.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Devítipatrová stavba obchodního domu je od třicátých let minulého století...
Baťovskému obchodnímu domu chybí výztuž stropů. Na stavbě se šetřilo

Baťovský obchodní dům ve Zlíně potřebuje zpevnit stropy, při jeho opravě se totiž ukázalo, že v nich bylo málo výztuže. Ukazuje se tak, že firma Baťa na...  celý článek

Při sobotní naháňce zastřelili myslivci na východě Prahy dvě divoká prasata.
Odstřelovači lovili divočáky v oblasti zasažené morem, zabili jen dva

Elitní policejní střelci, kteří v noci na dnešek na Zlínsku poprvé stříleli divočáky v zóně zasažené morem, ulovili jen dva kusy. Přitom je potřeba postřílet...  celý článek

Divoké prase (ilustrační foto)
Elitní policejní střelci začnou lovit divočáky v oblasti zasažené morem

Šestnáct policejních odstřelovačů se večer poprvé zapojí do lovu divočáků v oblasti zasažené africkým morem prasat na Zlínsku. Použijí speciální střely, které...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.