Tady je Tomáš Baťa. Nebudím vás? Mám takový nápad. Co kdybychom ve Zlíně obnovili Rotary klub?
Už je to dvacet let, co se uskutečnil tento noční telefonní hovor. Pokračovatel slavného obuvnického rodu jednou zavolal někdejšímu řediteli pneumatikárny Barum Otrokovice Pavlu Pravcovi, který zdárně spojil firmu s německým Continentalem.
Oba úspěšní muži už nežijí, ale myšlenka se ujala. Zlínská buňka Rotary klubu navázala na původní baťovský klub z roku 1935 a za dvacet let se rozrostla na 26 členů a 5 čestných členů.
„Pavel Pravec na druhý den zavolal mně a dalším kolegům a řekl: Hoši, mám pro vás domácí úkol,“ vzpomíná technický ředitel společnosti Tajmac-ZPS Radomír Zbožínek, který je novým prezidentem zlínského Rotary klubu. Ve funkci letos v létě nahradil europoslankyni Martinu Dlabajovou, jíž skončil mandát.
Zapálený rotarián Pivečka na schůzi klubu i zemřel
Tomáš Baťa mladší byl nadšeným rotariánem. Kdykoliv přijel do Zlína, zavítal na schůzi zdejší buňky. Nebyl přitom jediným obuvníkem v klubu, který nasměroval jeho budoucnost. Stejně velkou zásluhu na jeho rozvoji měl Jan Pivečka, který na schůzi dokonce zemřel.
Rotary klub ZlínPrvní Rotary klub ve Zlíně vznikl v roce 1935, ale v roce 1950 zanikl. Prvním předsedou se stal Konstantin Fiksl. O jeho obnovení v roce 1994 se zasloužili především Tomáš Baťa mladší, Jan Pivečka a Pavel Pravec. Současným prezidentem klubu je od letošního léta Radomír Zbožínek, sekretáři jsou Vladimír Chudárek a Josef Gába. Klub má 26 aktivních členů a pět čestných členů. Členové se scházejí jednou za dva týdny v Baťově vile. |
„Pan Pivečka byl neuvěřitelně iniciativní člověk. Nehleděl na sebe, ale díval se kolem sebe, kde pomoci,“ vzpomíná Zbožínek.
Přestože spoustě lidí zní název Rotary klub tajemně, až zednářsky, není to tak. Jde o sdružení lidí, kteří chtějí pomáhat.
„Hlavním heslem je služba potřebným,“ přisvědčila Dlabajová.
„Přesto se pořád setkáváme s nepochopením,“ dodal Zbožínek. „Jedinou možností, jak s tím bojovat, je popularizace naší činnosti.“
V každé organizaci by měl být pouze jeden člověk dané profese, aby se zajistila pluralita názorů.
Členy zlínského klubu jsou například ředitel společnosti Continental Barum Libor Láznička, majitel Kovárny Viva a dětského filmového festivalu Čestmír Vančura, oční chirurg Pavel Stodůlka, ředitel gymnázia na Lesní čtvrti Jan Chudárek nebo hejtman Stanislav Mišák. Scházejí se jednou za dva týdny v Baťově vile.
„Všichni členové mají spoustu aktivit, takže ne pokaždé se sejdeme kompletní,“ upozornila Dlabajová.
Chtějí podpořit celý životní cyklus
Co všechno zlínští rotariáni podporují? Pomáhají dětskému centru Burešov, takže dvacítka dětí díky nim vyrazila do Itálie k moři. Další část příspěvků putuje do salesiánského klubu mládeže.
Z podpory se může těšit také Nadace Jana Pivečky. Pomoc směřuje i k seniorům. Příspěvky dostává hospic Citadela ve Valašském Meziříčí i zlínská Naděje, hlavně denní stacionář pro nemocné Alzheimerovou nemocí.
„Chtěli jsme pokrýt celý životní cyklus,“ vysvětlila Dlabajová. „Nejdříve jsme se zaměřovali na děti a mládež, pak jsem se rozhodli připojit i druhou stránku života.“
Tak výrazná pomoc by pochopitelně nebyla možná bez financí. Každý klub si sám určí roční příspěvek. Ve zlínském případě je to 5 až 7 tisíc korun, navíc každý člen dává podle svého uvážení jednorázové příspěvky.
„Žádostí dostáváme spoustu. Při jejich posuzování vycházíme z toho, že i malá pomoc je pomoc,“ upozornil Zbožínek.
„Důležité je i to, že jsme sdružení lidí, které má sílu uspořádat akci, vybrat zajímavou částku a zprostředkovat pomoc,“ zdůraznila Dlabajová.
Nejtradičnější akcí zlínských rotariánů je sbírka při rozsvěcování vánočního stromu. Prodejem svařeného vína a čaje získají až 30 tisíc korun, které pak putují na celosvětový projekt na vymýcení dětské obrny.
Zlínský Rotary klub není jediným v kraji. Existují také v Kroměříži a Uherském Brodě. A téměř jisté je, že nový vznikne ve Vsetíně.
„Vzhledem k tomu, že naše aktivity směřují i na Valašsko, rozhodli jsme se založit nový klub,“ vysvětlil Zbožínek.
