Problémy s úbytkem některých vzácných druhů řeší v Beskydech.
„Pastviny, na kterých se už řadu let nepase, zarůstají trávou. Mizí tak vzácné rostliny či hmyz,“ vysvětlil Vojtěch Bajer, předseda ochránců přírody z rožnovské organizace Salamandr.
Právě ti nyní přišli s originálním nápadem, jak vypást Beskydy bez ovcí: zvířata by podle nich mohly nahradit kosy a takzvané kultivační brány.
Vytipovali už několik beskydských pastvin a na nich vyzkouší novou metodu. V čem spočívá? Jednou či dvakrát do roka je posečou, případně naruší povrch pastviny bránami zapřaženými za traktorem.
„Tím narušíme porost trav, které brání v růstu jiným rostlinám. V Beskydech jde o celá společenství vzácných druhů,“ vysvětlil Bajer. Zároveň na některé umístí ovce, aby mohli porovnávat výsledky.
Jedná se o zcela převratnou metodu, kterou je nutné nejprve vyzkoušet. Ochránci mají na její ověření pětiletou lhůtu, během které je bude sledovat mezinárodní pozorovací tým.
Výzkum v Beskydech totiž platí EU a jeho výsledky mají být použitelné i v dalších zemích. Přitom však nejde o definitivní nahrazení zvířat, ale „jen“ o záchranné práce.
„Lidé se občas zděsí, že nechceme ovce. Tak to ale není. Jen hledáme, jak zachránit pastviny, na kterých nikdo nehospodaří,“ popsala Petra Kutílková ze Salamandru.
Zvířata zcela nahradit nelze
Zkoušet se budou výhradně na odlehlých horských pastvinách. Pokud totiž zejí prázdnotou, velmi brzy na nich přeroste několik druhů trav a další rostliny zadusí. Případně plochu postupně pohltí ostružiní.
„Zvířata ale úplně nahradit nelze. I kdyby se pastvina pravidelně sekala, stane se z ní zcela jiné společenství,“ upozornil František Jaskula, vedoucí správy CHKO Beskydy.
Jde tedy především o to, jak pastvinu udržet v rovnováze, dokud se pro ni nenajde stádo.
Metoda se bude ověřovat na několika desítkách ploch, které se dohromady rozkládají na 45 hektarech. Vybrané jsou tak, aby se od sebe co nejvíc lišily. Leží na Radhošti, v Čeladné nebo třeba v Karolince.
Odborníci oslovení MF DNES aktivitu ochránců přírody vítají a shodují se, že může fungovat. „Teoreticky to zní dobře, systém narušování by opravdu mohl pomoci,“ souhlasí Pavla Pilařová z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Účinky bránování jsou dobře známé, využívá se třeba u rekultivovaných lomů, aby se udržela zdravá populace rostlin. „Na pastvinách mohou mít stejný efekt, jaký způsobí ovce svými kopyty,“ potvrdil vedoucí správy CHKO Jaskula.
Jen za poslední dvě desetiletí v Beskydech zarostly desítky hektarů luk a pastvin. Ovcí sice ve Zlínském kraji přibývá (více zde), o původní pastviny daleko od obydlených míst je však zatím stále malý zájem.
