Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: MAFRA

Vodní nádrže ve Zlíně: bahno, křoví a mizivé vyhlídky na zlepšení

  • 2
Kudlovská nádrž ve Zlíně i rybníky v místních částech Malenovice a Prštné jsou zanesené bahnem a jen stěží plní svoji funkci. Jejich obnova je však zatím nereálná.

Má sloužit k rybolovu a jako příjemné místo k procházkám. Jenže Kudlovská nádrž poblíž centra Zlína je špinavým a zarostlým místem, které okolí spíš hyzdí. Kvůli velkým nánosům bahna na dně přehrady je v ní i málo vody.

Na hladině stojí opuštěná loď, která dříve fungovala jako restaurace a teď je již řadu měsíců na prodej.

„Už dlouhé roky se mluví o tom, že se rybník vyčistí a stane se z něj konečně místo, za které se člověk nebude muset stydět,“ říká místní obyvatel Zbyněk Pánek. Jenže proměna je v nedohlednu. Problém je v tom, že správcem nádrže je Povodí Moravy, zatímco pozemky pod ní i v okolí vlastní město.

A magistrát se státním podnikem dlouhodobě nemůže nalézt společnou řeč. „V uplynulých letech jsme se správcem opakovaně komunikovali ohledně vyčištění vodní plochy, Povodí Moravy má však zatím jiné priority,“ poznamenal mluvčí zlínského magistrátu Zdeněk Dvořák.

Náměstek: S místem se nic zvláštního vymyslet nedá

Povodí už před čtyřmi lety chtělo opravit bezpečnostní přeliv na nádrži, nedohodlo se ale s vlastníkem lodi a naplánovanou akci zrušilo. V současné době se nechystá ani oprava, ani čištění.

„Neplánujeme odstranění sedimentů z Kudlovské nádrže. Nejsme vlastníkem pozemků pod vodní zátopou, kterých se tato otázka týká,“ uvedl mluvčí Povodí Petr Chmelař.

Nádrž je podle něj v „provozuschopném a bezpečném stavu“. Vedení radnice přitom tvrdí, že za vyčištění nádrže pravidelně lobbuje.

„Byl jsem už dvakrát v Brně na centrále Povodí. Zatím to troskotá na tom, že nejsou vypsané vhodné dotační tituly,“ konstatoval náměstek primátora Bedřich Landsfeld.

Nijak se nepromění ani nehostinné okolí nádrže. „Úprava zeleně včetně oplocení má smysl až po vyčištění nádrže,“ sdělila vedoucí radničního odboru životního prostředí Vladimíra Pavlovová. A z hladiny asi jen tak nezmizí ani loď, podle města má totiž majitel platné povolení od Státní plavební správy, což komplikuje snahu o odstranění objektu.

Povodí Moravy se nijak netají tím, že vodní plocha v centru Zlína pro něj nemá zvláštní význam. Nabízelo by se tak odprodat nádrž Zlínu, což však město kvůli předpokládaným vysokým finančním nákladům nechce. A o budoucí podobě a fungování nádrže magistrát nemá ani představu.

„Nádrž vznikla jako zdroj vody pro hasiče. Tento účel už neplní. Může zadržovat dešťovou vodu, ale je to jen malý objem. V podstatě se s tím místem nic zvláštního vymyslet ani nedá,“ sdělil Landsfeld s tím, že nejlépe bude zachovat stávající využití – pro rybáře a jako estetický prvek. „Rušit ji ale nechceme, ve Zlíně je takových nádrží nedostatek,“ dodal.

Problémy jsou i jinde ve městě

V podobně špatném stavu jako Kudlovská nádrž jsou však i další vodní plochy ve Zlíně – Prštenský a Malenovický rybník. Tyto patří Lesům ČR a působí na nich rybáři.

„Jsou tu pro nás ale velmi nevhodné podmínky. Kvůli vysokým nánosům bahna je tu výška hladiny jen padesát centimetrů,“ upozornil šéf zlínské pobočky Moravského rybářského svazu Michael Javora.

Podle něj není možné sem vysázet větší množství ryb, navíc zima pro ně může mít katastrofální následky. Hrozí, že v rybnících zmrzne všechna voda a ryby pomřou. „Je nejvyšší čas s tím něco dělat. Jsme rádi za každou vodní plochu, protože v okolí je jich zoufale málo. A s těmi, co jsou k dispozici, se navíc nakládá takto špatně,“ postěžoval si Javora.

Lesy ČR mají přitom na obou vodních plochách připraven záměr na vyčištění za miliony korun. Termíny však nejsou známy, obnově rybníků brání majetkoprávní spory.

„Pozemky pod Prštenským rybníkem jsou ve vlastnictví soukromých osob. Projednávají se výkupy, což je složitá a dlouhodobá záležitost,“ řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

V Malenovicích zase Lesy jednají o převedení pozemků, které jsou v majetku Zlínského kraje.

Stav zlínských rybníků je alarmující i proto, že v posledních letech se kvůli suchu začalo mluvit o potřebě zadržování vody v krajině. A krajské město takových možností moc nemá.

„Ale vliv klasických nádrží na zadržení vody v krajině není vždy jednoznačný. Některé nádrže mohou zásadně měnit vodní režim řeky a mají spíše negativní vliv na životní prostředí,“ zmínila Pavlovová.