Plánovaná podoba hydroponického pěstování rostlin v projektu Františka Čuby. | foto: vizualizace Taneco

Čuba plánuje dvě farmy za miliardy, postaví je v Krnově a Frýdku-Místku

  • 166
Zakladatel legendárního JZD Slušovice František Čuba představil revoluční zemědělský provoz, který se blíží bájnému perpetuum mobile. Firma, kterou spoluvlastní, chce v Krnově a Frýdku-Místku vybudovat za dvě miliardy korun dvě farmy na chov ryb a skleníkové pěstování rostlin.

Mluvit se o tom, začalo právě teď, měsíc před volbami. Čuba zároveň kandiduje do Senátu na Zlínsku.

„Není to kalkul,“ odmítá Rostislav Čuba, syn autora myšlenky, načasování prezentace projektu krátce po začátku kampaně před senátními volbami. Osmasedmdesátiletý František Čuba, jehož předvolební plakáty teprve před pár dny začaly plnit Zlín a okolí, na představení smělých plánů chyběl, zmohlo jej nachlazení.

„S projektem jsme začali před více než rokem a minulý čtvrtek nám banka přislíbila financování. Mohlo se to stát dřív nebo třeba vůbec,“ vysvětlil Čuba mladší.

Předvolební plakáty jeho otce však na prezentaci nechyběly. Z menších, větších i těch v digitální podobě shlížel na své spolupracovníky, s nimiž založil novou akciovou společnost Taneco.

Sídlo má v Krnově. Moravskoslezský kraj také dostane první dvě vzorové farmy, kromě Krnova ještě ve Frýdku-Místku, a v nich práci pro 288 lidí. Společnost hodlá investovat zhruba dvě miliardy korun.

Čuba v ní bude mít - kvůli politickým aktivitám - čestnou funkci prezidenta a bude vyvíjet motivační systém pro zaměstnance.

Je tak možné, že na severu Moravy zažijí zlatá léta někdejšího Agropodniku Slušovice, kde měli zaměstnanci nadprůměrné platy.

„Původně jsme chtěli stavět ve Zlínském kraji, v holešovské zóně,“ uvedl předseda představenstva Taneca Miroslav Škrabal.

Z vody znečištěné od ryb si vezmou živiny rostliny

Jenomže zatímco „doma“ naráželi na všemožné překážky, v sousedním kraji je čekalo lepší prostředí.

„Mají připravené plochy, které mohou nabídnout, lepší dotační politiku zaměstnanosti a vůbec mnohem vstřícnější přístup,“ vypočítal Škrabal.

Co jedna farma za rok vyprodukuje

Ryby a korýši

  • Candát obecný, pstruh duhový lososový, lín obecný, úhoř říční, mník jednovousý, rak říční.
  • Až 2 000 tun živých ryb s celoroční pravidelnou dodávkou.
  • Produkty: čerstvý, uzený nebo marinovaný filet, rybí párky, sušené proužky, rybí a proteinové tyčinky.

Byliny a zelenina

  • Až 6 250 tun hlávkového salátu (25 milionů hlávek). Přebytek bude zpracován na nápoje s kyselinou listovou.
  • Až 244 tun bylin či dalších druhů zeleniny podle poptávky. Část bylin poslouží k přípravě rybích výrobků.

Pokud by prezentaci vedl František Čuba, mířil by těmito slovy do vlastních řad. Už dva roky je totiž krajským radním. Jak zaplnit průmyslovou zónu v Holešově, však ani současné vedení kraje nevyřešilo.

Čubovy vize obřích skleníků v Holešově se snažila využít i hulínská společnost NWT (více zde).

Farmy jsou založené na principu aquaponie, což je známý, ale málo využívaný jev. Zjednodušeně řečeno jde o obří nádrže na chov ryb. Voda, kterou ryby znečistí, se pak využívá pro pěstování rostlin, které si z ní vezmou živiny a tím ji vyčistí. Pak putuje zpátky k rybám.

Na vstupu jsou jen granule na krmení ryb, odpad provoz neprodukuje a ztráty jsou pouhá tři procenta denně. Tvoří je voda, která se odpaří.

V zeleninové části poroste především speciálně vyšlechtěný salát a bylinky.

V Evropě bude Taneco první společností, která technologii aquaponie využije. Na rozkvětu je ve Spojených státech a Izraeli, farmy fungují na různých místech v Asii či Africe.