Křeček polní je zase v hlavní roli. Alespoň pokud jde o plánovanou rychlostní silnici R49 z Hulína do Fryštáku, v jejíž trase zákonem chráněný hlodavec žije. Silničáři podávají na krajský úřad žádost, aby ho mohli přestěhovat a příští rok konečně začít stavět.
Už loni si ale situaci zkomplikovali tím, že si na výskyt křečka v okolí Třebětic a Alexovic, přes které trasa R49 vede, nechali zpracovat předraženou studii za více než dva miliony korun.
Křeček a R49jak šel čas... 30. prosince 2014: 18. ledna 2015: 14. února 2015: 18. února 2015: 6. března 2015: 23. března 2015: |
Po několika článcích MF DNES a tlaku ministerstva dopravy ji reklamovali a samotnou žádost stáhli.
„Vycházíme z této studie. Další už nebude potřeba. Výskyt křečka ve zbývající trase máme zmapovaný od ekologického dozoru, který to dělal v rámci biologického průzkumu,“ tvrdí šéf zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Karel Chudárek.
Silničáři už by tak neměli utrácet za nedostatečné podklady. Studie za dva miliony obsahovala pouhých šedesát stran textu, přičemž jen deset se týkalo samotného výzkumu. Zbytek byla teorie opsaná z literatury.
Křečky chytí a převezou do nových nor
Výzkum je potřeba k tomu, aby silničáři dostali výjimku k zásahu do území s výskytem chráněných živočichů. Jejím výsledkem má být právě souhlas s přestěhováním křečka o pár kilometrů dál k holešovské průmyslové zóně. V praxi to může vypadat tak, že „stěhováci“ chytí hlodavce do síťovaných pastí a převezou je do nově vyvrtaných nor.
„Budou to spíš díry, do kterých se vypustí. Díry se pak uzavřou plastovou lahví a křeček začne hrabat. Když se otvor po několika hodinách otevře, má hotový základ nory,“ popsal vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu Jaroslav Hrabec.
Souhlas se stěhováním hlodavce silničáři získali už jednou, ale jen na úsek v okolí Alexovic a Třebětic. Ekologický dozor pak křečka objevil na dalších místech při přeložkách sítí. Proto ŘSD žádá o výjimku znovu a na celou trasu.
Studie v okolí Alexovic a Třebětic přitom objevila pouhých pětatřicet aktivních nor křečka polního. V celé trase, která měří 17 kilometrů, jich podle Chudárka není o mnoho více.
„Když na křečka narazíme, přerušíme práce a budeme se ho snažit přestěhovat,“ slibuje Chudárek.
Ceník prací, který silničářům za monitorování křečka vykázala firma Ekoteam.
Vypracování a podání dvou žádostí o přestěhování křečka bylo součástí předražené studie. Firma Ekoteam, která ji vyhotovila, si jen za tento úkon naúčtovala skoro 400 tisíc korun. Hodinová sazba činila závratných 800 korun. Celý materiál se dal podle odborníků vypracovat mnohem levněji.
„V případě, že by ji prováděla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, stála by desítky tisíc korun,“ odhadla vedoucí Správy CHKO Bílé Karpaty Jiřina Gaťáková.
Stavební povolení příští rok, když to půjde dobře
Silničáři chtěli stavět R49 už letos, nakonec ale budou rádi, když získají v první polovině příštího roku stavební povolení.
A to nejen kvůli křečkovi, ale i proto, že od dubna platí novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, takzvaná studie EIA. Z ní vyplývá, že ministerstvo životního prostředí musí u velkých staveb zpětně potvrdit výsledky řízení EIA o jejich vlivu na přírodu. To se týká i rychlostní silnice R49 a může to znamenat další zdržení (více zde).
„Pravidla se mění kvůli formě, nepůjde o věcné posuzování. Věříme, že se učiní formalitám zadost a ke zdržením nedojde,“ reagoval před časem mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.
Chudárek se ale obává, že časová prodleva může být až několik měsíců. ŘSD žádost v této věci ještě nepodalo, protože nebylo stanoveno, co má obsahovat.
Rychlostní cesta z Hulína do Fryštáku a dál ke státní hranici má zlepšit spojení Valašska se zbytkem republiky i se Slovenskem. Z Fryštáku povede dálniční přivaděč do Zlína, takže by silnici využívali i řidiči v krajském městě.
Stát bude asi osm miliard korun. Podle ekologů ale není čtyřproudová autostráda potřeba a stačily by obchvaty měst na stávající cestě.
