„Podzemní vody jsou skládkou ovlivněny pouze v její těsné blízkosti. Kvalita domovních studní nebyla negativně dotčena,“ potvrdila Ivana Ondrašíková z odborné firmy AZ GEO, která měření provedla. Celá studie je k dispozici na webu města.
Problém tím ale zdaleka nekončí. Skládka je na okraji lesa, v místě, kde se před desítkami let utrhl svah. V 70. letech začali vzniklou strž zavážet odpadem z výroby televizních a rozhlasových přijímačů. Celkem šlo téměř o 12 tisíc kubíků. Po dvaceti letech skládku uzavřeli a zavezli zeminou.
Dnes je ale svah na hranici své stability a v části, kterou déšť odhalil, jsou vidět velké skleněné střepy, plasty, dráty a další kovové části.
„Už jsme vyčlenili peníze na projekt zabezpečení svahu,“ uvedl ředitel Valašského muzea v přírodě Jindřich Ondruš.
Právě skanzen totiž pozemek se skládkou vlastní a dlouhodobě monitoruje. „Každoročně tomu věnujeme úsilí i peníze, abychom měli přehled, že skládka nadměrně nezatěžuje okolí,“ dodal Ondruš.
Poslední průzkum zadalo vedení muzea v přírodě zhruba rok před letošní havárií. Ekologická rizika skládky hodnotil jako mírná.
Město zjišťuje, kde vzít na skládku peníze
Přestože je lokalita součástí Chráněné krajinné oblasti Beskydy a zároveň spadá do zvláště chráněného území a také do evropsky významné lokality, bude problém s financováním.
Samotný projekt vyjde zhruba na sto tisíc korun. Stavební zajištění skládky už se ale bude pohybovat v desítkách milionů, pokud půjde o zpevnění svahu. V případě většího zásahu, který by vyžadoval i odbagrování a odvoz části odpadu, by se částka mohla blížit i stovce milionů. A to skanzen zaplatit nedokáže ani ve spolupráci s městem.
„Když Tesla zanikla, vytvořil stát fond na odstraňování ekologických zátěží, které po ní zůstaly. Nyní zjišťujeme, jestli je možné jej v tomto případě použít,“ řekl místostarosta Rožnova Jiří Kučera. Odpověď by měli znát v nejbližších dnech.
Zároveň hledají další možné dotace. Jenomže ekologických zátěží je v rámci republiky nespočet a stát přednostně financuje řešení těch nejakutnějších. A to tylovická skládka není.
„Je třeba zvážit reálnou šanci na úspěch. Stále převažují lokality s výrazně větším ekologickým zatížením,“ upozornil ředitel společnosti AZ GEO Luboš Štancl.
Lokalitu hlídají fotopasti
Problém s kontaminací vody způsobuje to, že skládka netěsní. Ideálním a jediným definitivním řešením by bylo veškerý odpad odvézt a zlikvidovat. To však znamená astronomické náklady.
Reálnějším řešením je skládku znovu utěsnit a odtěžit usazeniny v korytě potůčku, který z ní vytéká. Obsahují problematické kovy jako nikl a kadmium. Pokud se pak bude dílo v pravidelných intervalech monitorovat, je to zároveň varianta poměrně bezpečná.
Momentálně lokalitu hlídají fotopasti, především proto, aby množství odpadu nenarůstalo. Pozemek je ale přístupný a nevyužívaný.
Muzeum ho vlastní už roky. „Je součástí většího území, které tvoří rezervu pro případný další rozvoj,“ uvedl Ondruš.
V minulosti zde plánovali výstavbu zcela samostatného areálu, který by byl zaměřen na oblast Těšínska. Z toho ale – minimálně pro nejbližší dobu – sešlo. Přednost dostala nová část s názvem Kolibiska, která přímo navazuje na areál Valašské dědiny.
