Když začátkem listopadu dorazil do Zlína ekonom Lukáš Kovanda, v rozhovoru pro MF DNES prohlásil: „Spolupráce mezi firmami a univerzitami je v Česku žalostná. Co se týče srovnání financování univerzitního vzdělávání v hospodářsky vyspělém světě, české firmy se na něm podílejí nejméně.“
Právě na co nejužší spolupráci s podnikatelským sektorem se rozhodla zaměřit Univerzita Tomáše Bati (UTB). Studentům rovněž nabídne více oborů.
„Dostáváme se do etapy, kdy populace v Česku klesá, a my na to musíme reagovat,“ říká rektor UTB Petr Sáha.
Jakým způsobem?
V oblasti vzdělávání se snažíme nabízet studijní obory, které zohledňují praxi. Posilujeme výuku angličtiny a vytváříme mezinárodní prostředí. Ve vědě a výzkumu usilujeme o získání mezinárodního renomé alespoň v některých oblastech. Vzhledem k tomu, že UTB existuje teprve patnáct let, musíme na kvalitě stále pracovat. Konkurence tradičních univerzit, které jsou na trhu stovky let, je totiž velká.
V dlouhodobém plánu máte i pojem podnikatelské univerzity. Co to znamená?
Není to úplná novinka. V zahraničí se týká univerzit, které chtějí být otevřené a velmi propojené s praxí. Jde především o to, jak naplno využít znalostního potenciálu univerzity, těsněji ji propojit s místními firmami a přenést výsledky vědy a výzkumu do praxe. Na druhé straně univerzita také vychovává studenty, aby byli připraveni na vlastní podnikání. Aby přijali zodpovědnost za vlastní rozhodnutí a neschovávali se za nikoho jiného.
V Česku už to funguje?
Ne zcela, vysoké školy se profilují především jako výzkumné a vzdělávací. To se týká samozřejmě i nás. Ale my chceme - v duchu filozofie batismu - posílit právě podnikání a přenos technologií do praxe.
Petr SáhaNarodil se v roce 1948 v Janově. Vystudoval Fakultu technologickou ve Zlíně, kde absolvoval habilitační řízení v oboru Technologie plastů a pryže. V roce 2000 byl na Fakultě chemické VUT v Brně jmenován profesorem v oboru Materiálové inženýrství. V letech 1991-1997 zastával funkci děkana Fakulty technologické a v letech 1997-2000 byl prorektorem pro rozvoj VUT v Brně. Stál u zrodu zlínské univerzity a byl jejím prvním rektorem v letech 2001-2007. Pak byl prorektorem pro strategii a rozvoj, od roku 2010 se do pozice rektora vrátil. Je ředitelem Univerzitního institutu a ředitelem Centra polymerních materiálů Fakulty technologické. |
Jak konkrétně?
Je to náš dlouhodobý záměr. Jde o celkovou proměnu UTB do kategorie podnikatelské univerzity. Budeme proto aktivně vyhledávat příležitosti a partnery v souladu s obory u nás vyučovanými a s naším vědeckovýzkumným zaměřením a řešit komerční projekty a zakázky. Naši odborníci se budou věnovat pouze těm projektům, u nichž bude předem ověřeno, že jsou konkurenceschopné na trhu.
S firmami spolupracujete už teď, ne?
K baťovskému modelu se přibližujeme několik let, ale nyní to chceme ještě více zdůraznit. A také chceme vyhovět místním firmám v tom, že na naší univerzitě chybí strojírenské studijní programy. Na Zlínsku stále působí poměrně velký počet strojírenských firem, UTB však pro ně neprodukuje dostatek absolventů.
Přidáte tedy strojírenské obory?
Ano. Máme je zatím jen okrajově na technologické fakultě. Chceme je posílit tak, abychom mohli nabídnout navazující studium absolventům středních průmyslových škol.
Bude podnikatelský model znamenat i větší ekonomickou soběstačnost univerzity?
Součástí plánu je vyhledávání příležitostí. Proto už tady máme Centrum aplikované informatiky a Centrum polymerních systémů. Tato centra dělají aplikovaný výzkum pro potřeby regionálních firem, které za to pochopitelně platí. Daří se to velmi dobře, protože zatím získala dostatek projektů a ekonomiku mají pozitivní.
Což asi není až tak obvyklé.
Ale mělo by být. Díky tomu pokryjí náklady na svůj provoz a mohou počítat s mírným rozvojem. Lidé v nich mají pět let na to, aby se se systémem naučili pracovat, protože pak uplyne lhůta povinné udržitelnosti, po které ale nechceme financování nijak měnit. Ve stejném režimu by mělo fungovat i třetí Centrum kreativního průmyslu.
Chystáte pro něj novou budovu?
Ano. Zbourali bychom starou budovu v ulici Růmy a postavili něco jiného. Objekt je stejně určený k rekonstrukci. Nyní pracujeme na projektové přípravě a očekáváme, že do tří let bude budova zprovozněná. Náklady by se měly pohybovat kolem 100 až 200 milionů korun.
Platí, že uplatnění tam najdou hlavně designéři?
Bude se to týkat osmi ateliérů fakulty multimediálních komunikací, včetně audiovize. Nechceme, aby absolventi ze Zlína odcházeli, ale aby našli odvahu a začali budovat firmy v regionu. Takto už „opečováváme“ odvětví materiálové i informatiku, teď chceme doplnit i kreativní průmysl. Fakulta chce Centrum kreativního průmyslu otevřít už v příštím roce. Prozatím bude sídlit v technologickém parku v ulici Nad Ovčírnou.
Je o tyto obory zájem?
Vysoký a dlouhodobý. Bohužel kapacity těchto studijních programů máme limitované. Spíše uvažujeme o inovacích a vyhledávání specializací. Aby absolventi oborů, které vyučujeme, našli uplatnění v praxi.
Centra by měla být soběstačná?
Tak to chceme a s tím je i otevíráme. Systém je takový, že centra musejí mít uznatelné výzkumné aktivity, které jsou na území Česka nebo v zahraničí ohodnoceny finančním bonusem. Z toho pak žijí. Navíc pracují na projektech, což je velká část prostředků. A nakonec si vydělávají i zakázkami pro různé firmy, které mají pořád výzkumný charakter.
Mají o to firmy zájem?
Ano, poměrně vysoký. Na obou centrech máme kapacitu obsazenou a žádné velké projekty už ani nejsme schopni v nejbližší době přijmout.
Dalším plánem je, že se více postaráte o propojení českých univerzit s vietnamskými. Na prestižní univerzitě v Ho Chi Minhově městě nedávno UTB otevřela nové centrum, které mohou využít i další tuzemské vysoké školy. Proč právě ve Vietnamu?
Protože s touto školou dlouhodobě spolupracujeme. Teď budeme vytvářet společné studijní programy, organizovat výměnné pobyty studentů, zajišťovat nábor studentů na české vysoké školy a vyhledávat příležitosti pro společné česko-vietnamské výzkumné projekty a pro transfer technologií do praxe.
