Ponožka je bariérou mezi zdravím a nemocí, říká oceněný český vědec

  10:03
Karel Kolomazník z Fakulty aplikované informatiky na zlínské Univerzitě Tomáše Bati vyučuje studenty už desítky let. Zatímco v zahraničí se dostal mezi nejvýznamnější světové vědce už před lety a posbíral řadu cen, Česko si ho všimlo teprve nedávno. Doma mu tak konečně přibyla prestižní Česká hlava.

Prestižní cena v rámci vědecké soutěže Česká hlava letos putuje za uznávaným profesorem a zlínským rodákem Karlem Kolomazníkem. Svůj celoživotní výzkum věnoval zpracovávání odpadů z kožedělného průmyslu | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Na základní škole si představoval, že z něj bude strojvůdce, jeho třídní učitel ale usoudil, že by měl dál studovat. A byla to dobrá volba.

Z Karla Kolomazníka se stal uznávaný profesor a vědec, který se na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně věnuje oblasti zpracování kůže a využití odpadů z kožedělného, potravinářského a zemědělského průmyslu.

Karel Kolomazník

Narodil se v roce 1938 ve Zlíně, kde působí na Fakultě aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati. Svůj celoživotní výzkum věnoval zpracovávání odpadů z kožedělného průmyslu. Vstupní surovinou jeho revolučního procesu na zpracování tukových odpadů je mázdra – koželužský tuk. Jde o směs podkožního vaziva a tuku, jehož obsah bývá kolem 60-70 procent. Profesor Kolomazník vyvinul postup, který odděluje bílkovinu od tuku. Bílkovina se zpracovává na kvalitní želatinu, tuk na bionaftu.

V nejprestižnější české soutěži pro vědce Česká hlava uspěl v kategorii Inovace pro přírodní vědy, ve které se oceňuje objev či mimořádný počin v matematice, fyzice, chemii, biologii a medicíně. Pro Kolomazníka to není první vědecký úspěch – má na svém kontě třeba cenu Rolex Awards for Enterprise, kterou jednou za dva roky dostává 15 vědců z celého světa, vyznamenání Americké kožedělné asociace ALSOP Award, Zlatou medaili na Světové výstavě v Bruselu nebo Cenu ministra zemědělství Belgického království. Jeho technologie také využívají velké obuvnické firmy jako NIKE ve Vietnamu a ECCO v Nizozemsku.

V zahraničí už posbíral nespočet ocenění, ale v Česku získal větší uznání až letos, kdy se stal držitelem ceny Invence za přírodní vědy v soutěži Česká hlava. Jde o nejvyšší ocenění udělované v Česku za vědu, výzkum a inovace.

Měl jste z českého ocenění větší radost než z těch zahraničních?
Radost byla velká. Bylo to poprvé po šestnácti letech, kdy mě ocenili i doma. Vždy je náročnější dosáhnout uznání ve své rodné zemi.

Všechny vaše ceny jsou za postupy, které jste objevil, a které proměňují odpad na něco užitečného, že?
Přesně tak. Snažíme se, aby naše recyklační technologie netvořily další odpady. Jsou to odpady z kožedělného, potravinářského nebo zemědělského průmyslu.

Myslíte třeba staré boty?
Za našich mladých let jsme chodili bosí od zamrznutí do zamrznutí a spotřeba bot byla relativně malá. Dnes na jednoho obyvatele v Česku připadá až šest párů bot za rok, což je hodně. A teď, co s nimi? Minimálně šedesát procent z nich jsou vyrobené z chromočiněné usně. Proto jsme začali spolupracovat s univerzitou a výzkumným centrem v Texasu a udělali recyklační technologii, kterou platila firma Nike.

V čem spočívala?
Z bot jsme vyloučili chrom, který je hodně nebezpečný. Je to dobrý sluha, ale zlý pán. Dobrý, když je v mocenství trojmocném, zlý, když je v šestimocném. Tehdy je silně karcinogenní. A v minulosti, když byly takové odpady na skládce, tak byly třeba kyselé deště, látka se mohla dostat do zdrojů pitné vody, kde se z trojmocného stal šestimocný chrom. Naštěstí jde pouze o potenciální nebezpečí. Naopak ponožky, to je nešťastná otázka.

Jak to myslíte?
Býváme zesměšňovaní jako národ, který nosí do bot ponožky. Třeba do sandálů. Ale šestimocný chrom obsažený v obuvi se velice snadno dostane do kůže. Naštěstí náš imunitní systém ho ve většině případů zlikviduje. Jenže může se stát, že se to nepodaří a pak je velké nebezpečí vzniku zhoubných nádorů močových cest.

Takže radíte nosit ponožky?
Ano. Protože ponožka je bariérou mezi zdravím a nemocí, dokonce někdy mezi životem a smrtí. A pozor by si na to měly dávat hlavně ženy, které nosí naboso sandály i lodičky. I statistiky ukazují, že rakovinovými nádory močových cest onemocní častěji než muži. Varoval bych i před bouřkou, která umí trojmocný chrom proměnit na šestimocný. Takže s nadsázkou řečeno: nechodit v bouřce naboso, raději třeba boty sundat. Ale aby se čtenáři nelekli, znovu připomínám, že je to potenciální nebezpečí.

To je však jen zlomek vašich objevů. Kdy jste poprvé začal spolupracovat se zahraničními institucemi?
V 80. letech existoval omezený výměnný zahraniční pobyt odborníků mezi USA a tehdejší ČSSR. U nás studovali historii a architekturu, my jsme se naopak trochu „vetřeli“ do chemických a technických oborů.

Byli Američané ve vědě o pořádný kus před námi?
Dál byli v tom, že měli přístroje, které jsme my neměli. A také měli nesrovnatelně větší finance. Ale jinak jsme byli partneři, protože jsme aplikovali netradiční obor na řešení problémů koželužských procesů.

Pak jste se do Spojených států vracel?
Jistě, to už bylo po revoluci. Z koželužských odpadů jsme tam oddělili kolagenní bílkovinu a na druhé straně chrom. A protože mě znali, dali mi licenci, abych tuto jejich technologii aplikoval v Evropě. Jenže byl problém, že použili chemikálii, která způsobila zákal bílkoviny. Tak jsem začal přemýšlet, jak ten zákal odstranit.

Podařilo se to?
Bylo to trochu jako čekat na pověstnou básnickou slinu nebo na osvícení duchem svatým. Jednou mě napadlo, že použiju organický čpavek. Díky tomu byla bílkovina kvalitnější a celý proces se zlevnil. Když jsme to tady patentovali, líbilo se to v jedné koželužně, a ta pak postavila v Hrádku nad Nisou provoz na zpracování asi tří tun koželužských odpadů denně. To bylo před dvaceti lety.

K čemu se taková bílkovina dá použít?
Například v zemědělství, při výrobě žáruvzdorných cihel nebo dřevotřískových panelů.

Takže odpad je i podnikatelsky zajímavá surovina?
Ano. Třeba jsme dali dohromady syrovátku a pivovarské kvasnice a vyrobili hydrolyzát, který má velmi dobré účinky při léčbě onkologických pacientů. Je snadno stravitelný a velmi účinný pro sportovce nebo těžce pracující osoby. Je to vysoce jakostní bílkovina se spoustou vitamínů. Nevím, jestli už je v praxi, ale faktem je, že podobný lék ze Švédska je mnohem dražší.

Ale odpady zřejmě vznikají napříč odvětvími, ne?
Jistě. Produkce napříč oblastmi je nadměrně velká. Ale naštěstí existuje obrovský průmysl, který likvidaci řeší. Teď například zpracováváme vedlejší surovinu z firmy v Novém Jičíně, která vyrábí klobouky. Odpadem je tam srst, což je keratin, a také kůže, což je kolagen. Keratin se v upravené podobě dá použít na gumárenské směsi do pneumatik. Kolagen zase stabilizuje beton, aby předčasně neztuhl nebo se z něj spolu s další látkou dá vyrobit fólie, která se rozpustí ve vodě.

Na čem pracujete nyní?
Máme tady studenta z Mexika, který se snaží najít takové naše Eldorádo. Odpad při výrobě bionafty je glycerin. Pokud by se nám z toho podařilo udělat mírně zoxidovaný glycerin, tak by to opravdu bylo Eldorádo. Protože jeho cena je šestkrát vyšší než cena ryzího zlata.

Proč tomu tak je?
Protože má uplatnění v kosmetickém průmyslu. Existují totiž masti proti vráskám, které jsou velmi drahé, a když je žena přestanete používat, vrásky se zase vrátí. Ale čistý mírně zoxidovaný glycerin udělá mikrozánět, ten vytvoří mikrokůži a výsledek je, že vrásky jsou dlouhodobě odstraněné. Výroba takové suroviny je velmi náročná a drahá.

Jste úspěšní?
Zatím moc ne, ale věříme.

Předpokládám, že práce máte hodně, když se planeta zahlcuje odpadem čím dál víc.
To ano. Jen si vezměte, kdo dnes třeba látá ponožky? Ale mě ta práce hodně baví. I když je pravda, že chemikem jsem nikdy být nechtěl.

Co vás zajímalo?
Chtěl jsem řídit lokomotivu a být strojvůdcem. Ale velmi dobře jsem se učil a také jsem byl hrozně hubený. Podmínkou pro strojvůdce v tu dobu totiž bylo vyučení v oboru strojní zámečník. Když jsem přišel do železničního depa v Přerově, tak se mě ptali, jestli vzhledem ke své postavě unesu pilník. Ale pořád mě to neodrazovalo. Jenže třídní si pozval tatínka a řekl, že by to byla škoda. Tak mě dali na chemickou průmyslovku, protože jsem měl rád bengálské ohně, výbušniny a rachejtle. To jsem miloval. A už jsem u chemie zůstal.

Autor:
  • Nejčtenější

Při nehodě zemřel řidič osobního auta, srazil se s náklaďákem plným kamení

25. března 2024  14:33,  aktualizováno  26.3 8:35

Tragická nehoda nákladního a osobního auta uzavřela v pondělí dopoledne provoz na silnici mezi...

Tehdy a teď. Fotografie ukazují, jak se proměnila známá místa ve Zlíně

23. března 2024  13:57

Některá místa se příliš nezměnila, jiná dostala moderní tvář, další už neexistují. Muzeum ve Zlíně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Za med bychom neměli chtít méně než 200 kč za kilo, říká včelař. A bojí se sršní

26. března 2024

Premium Díky nezvykle teplému únoru se příroda probudila o dost dříve, než bývá běžné. Rozkvetla řada...

Babiččiny zelové kraslice měl v pracovně i císař, říká krasličářka z Hradiště

22. března 2024  15:56

Nová techniku zdobení velikonočních vajíček se poprvé objevila před více než sto lety. Tehdy ji...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Firma Cream už plánuje bytovky na Rybníkách, chce vybudovat novou čtvrť

25. března 2024  8:56

Zlínští zastupitelé v únoru rozhodli o změně územního plánu, podle které se může východní polovina...

Zlín porazil Litoměřice a vynutil si v semifinále první ligy sedmý zápas

28. března 2024  20:16

Zlínští hokejisté zvítězili v šestém utkání semifinále play off první ligy doma nad Litoměřicemi...

Připadá mi, že jsem v sále nejstarší, říká kapelník kultovní Mňágy a Žďorp Fiala

28. března 2024

Premium Před pár dny oslavil šedesátiny, plánuje se „dohrabat“ k dalším kulatinám a mezitím si dělá radost...

Vydří trojčata dovádějí v tropické hale zoo, úspěšný odchov se podařil potřetí

28. března 2024  12:56

Zlínská zoo představila vydří mláďata narozená koncem letošního ledna. Návštěvníci už je mohou...

Otrokovice si pořídí první radar, bude krotit rychlé řidiče v Kvítkovicích

28. března 2024  8:54

Mnoho řidičů, kteří jezdí přes otrokovickou část Kvítkovice, si nedělá hlavu s dodržováním...

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...