Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hrkači nenahrazují zvony, které odletěly do Říma, ale vyhánějí zlo

  8:46aktualizováno  8:46
Ve Zlínském kraji se kdysi magické obřady v období kolem Velikonoc udržují i dnes. Nejrozšířenější jsou hrkači, kteří přitom nenahrazují zvony, které odletěly do Říma, ale ve skutečnosti vyhánějí zlo z vesnic, říká etnografka Alena Prudká.

V Koryčanech chodí hrkači jen v místní části Lískovec. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Před dvěma týdny vynášení Mařeny, nošení nového léta, svěcení kočiček, od čtvrtka hrkači, pletení tatarů a nakonec pomlázka. Zlínský kraj si tradiční zvyky hlídá. „Všechny spojuje to, že nejsou oficiálně organizované, jsou spontánní a lidi k tomu vlastně nikdo nenutí. Takový zvyk nezanikne,“ říká etnografka Muzea jihovýchodní Moravy Alena Prudká.

Jsou ale dnešní zvyky skutečně takové jako dřív?
Ne všude. Tradiční obchůzka hrkačů má víceméně pevně danou formu. Chlapecká skupina má svou hierarchii, své vedoucí, tedy kaprály, pány nebo pozorníky, a je omezená školní docházkou. Takto chodí kluci třeba na Klečůvce, Mladcové, v ­Tečovicích, Sazovicích, Rackové nebo ve Vysokém Poli a mohla bych jmenovat další a další obce. Ale není to všude stejné.

Etnografka Muzea jihovýchodní Moravy Alena Prudká

Etnografka Muzea jihovýchodní Moravy Alena Prudká

Jak to myslíte?
Někde se do skupinek zapojují i­děti, které ještě do školy nechodí, a pak se stává, že zpovzdálí mají dohled maminky. Občas se do průvodu připojí dokonce i malé holčičky. Ale zatím to jsou výjimky.

Připomeňte, jaký je vlastně prapůvod tohoto obyčeje?
Obchůzka hrkačů byla magickým obřadem. Hlučením se při obcházení celé obce mělo vyhnat všechno zlé a špatné. Proto kluci, aniž by tento původní význam znali, skutečně chodí po celé obci.

Fotogalerie

Ve Veletinách se zase scházejí u­ kapličky a modlí se. To k tomu patří?
Jistě. Často kluci vycházejí od kostela, od kříže, od zvonice, začínají společnou modlitbou, u křížů se zastavují, pomodlí se, někdy je s klapotem také obcházejí dokola. A stále platí, že stejně jako v minulosti si výslužku, tedy naturálie i peníze, vybírají až na Bílou sobotu.

Liší se obchůzky v obcích časově?
Ano, to není pevně dané, že by všude vycházeli ve stejnou hodinu. Také už se příliš nedodržuje společná svačina, natož že by u někoho společně přespali.

Vědí kluci, že ve skutečnosti nenahrazují zvony, které odletěly do Říma?
Ani ne. Když se jich zeptáte, tak znají právě tento důvod. Ale zeptáte-li se, proč nevynechají nejzazší konce obce nebo obcházejí s hrkáním i některé jednotlivé domy, jako třeba na Klečůvce, odpoví, že se to tak vždycky dělávalo. Ale právě tento prvek připomíná, že jde o vyhánění všeho zlého nejen z obce, ale i od domu.

Třeba po Zlíně ale hrkače asi nepotkáme. Proč?
Ještě začátkem století existují fotografie ze Zlína s houfem dětí s řehtačkami, s trakářky. Ale je pravdou, že pokud se dnes s klepáči potkáte ve městě, je to organizované a stojí za tím třeba folklorní soubor.

Není riziko, že vymizí i na vesnicích?
Myslím, že ne. Protože si to organizují sami kluci. Přistupují k tomu vážně a zodpovědně, ale částečně je to i zábava, která je i materiálně oceněna.

Dá se to říct i o dalších velikonočních zvycích?
Třeba mrskačka nebo šlahačka se ve městech také omezuje spíš na návštěvu rodiny. Přitom třeba ještě v­ sedmdesátých letech i tam chodily větší skupiny mládenců s velkým omašleným tatarem. Dnes už podobnou skupinku najdete spíš na venkově, ale také určitě ne všude.

Pořád se ještě někde polévá vodou?
To není tak časté. Třeba na luhačovickém Zálesí se to dělávalo. Jinde zase strkali děvčata přímo do potoka. Na Valašskokloboucku zase házeli kluci děvčatům do postelí mravence, ale to bylo spojeno s předvelikonoční obchůzkou.

Proč?
Aby byla děvčata celý rok svěží. Magickou sílu má i voda. S vodou je spojen především Velký pátek, potoční vodou se umývali nejen lidé, ale třeba i domácí náčiní, postříkal se dobytek. I při pondělním mrskání čerstvým proutkem se má na dívky a­ ženy přenášet míza, která je uvnitř větviček. Proto se říká, že je potřeba vymrskat každou, i starší ženu, aby takzvaně neoprašivěla a byla celý rok zdravá a svěží. Opět se v tom projevují staré magické praktiky.

Je v tom i takzvané nošení nového léta?
Na Smrtnou neděli se v řadě obcí vynášela Smrt, Mařena nebo Mařák. Za dědinou se vhodila do potoka, někdy i zapálila, a poté se děvčata vrátila do dědiny s ozdobeným májkem. Pak se říká Mařena ven, nové léto sem. Ale zdaleka tento zvyk není rozšířený tolik jako třeba hrkači. Opět je to stará magická praktika, s Mařenou se vyhání nemoc a zlo ven, zelený ozdobený mladý stromek přináší naopak nový život.

Jaký ze starých zvyků dnes už neznáme?
Kolem Velikonoc je ale magických praktik daleko víc. Na Bílou sobotu se u kostelů rozdělával „živý oheň“. V něm se opalovaly kousky dřeva a křížky z nich upravené spolu se svěcenými kočičkami zapichovali hospodáři na kraj osetého pole.

Proč?
Aby křížky ochránily úrodu. Ochrannou funkci mají i svěcené kočičky, které se v domácnostech zastrkávaly za krucifix, za svatý obrázek v kuchyni nebo se dávaly do chlévů. Jsou třeba zvyky, které sice vymizely, ale například ochranné křížky na poli máme z regionu doloženy ještě z padesátých let. Což je relativně krátká doba.

Průvod hrkačů procházel v minulých dnech několikrát Českými Budějovicemi (více zde):

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V trase budoucí dálnice D55 u Napajedel už pracují archeologové.
Archeologové zkoumají místa, kudy povede obchvat Otrokovic

Otrokovice jsou zase kousek blíž vytouženému dálničnímu obchvatu. Nedaleko sousedních Napajedel už vjela do trasy plánované dálnice D55 těžká technika a na...  celý článek

Jasénka tančila i přímo v ulicích jihokorejského města Anseong
Vsetínští folkloristé se vrátili z Koreje, diváky nejvíce zaujal cimbál

Soubor valašských písní a tanců Jasénka se vrátil z Jižní Koreje, kde se zúčastnil Mezinárodního folklorního festivalu ve městě Anseong. Návštěvníci nejvíce...  celý článek

Devítipatrová stavba obchodního domu je od třicátých let minulého století...
Baťovskému obchodnímu domu chybí výztuž stropů. Na stavbě se šetřilo

Baťovský obchodní dům ve Zlíně potřebuje zpevnit stropy, při jeho opravě se totiž ukázalo, že v nich bylo málo výztuže. Ukazuje se tak, že firma Baťa na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.