"Nyní jsme odvozená ekonomika. Nejsme autonomní jako za první republiky," říká

"Nyní jsme odvozená ekonomika. Nejsme autonomní jako za první republiky," říká ekonom Milan Zelený. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Před Baťou se třásli všichni, říká světově uznávaný ekonom Zelený

  • 6
Světově uznávaný ekonom Milan Zelený jezdí do Zlína pravidelně. Místní univerzita je jediná u nás, kde studenti mohou navštěvovat jeho přednášky o světové ekonomice i baťovském systému práce.

Významní čeští manažeři, poradci, ekonomové nebo ředitelé firem. Ti všichni přijeli před pár dny do Zlína na šestý ročník celorepublikové Konference projektový management, který spolupořádala zlínská Univerzita Tomáše Bati.

Mezi studenty se tady pohyboval a přednášel i známý ekonom Milan Zelený. "Vždycky jsem považoval za srdeční záležitost, že mohu být ve stejném místě, kde Baťa kdysi působil," prozradil v rozhovoru pro MF DNES.

Zlínská univerzita je v Česku jediná, kde vás studenti mohou slyšet. Vybral jste si ji záměrně?
Nastupoval jsem před třinácti lety a tehdejší děkan František Trnka mi říkal, že by mě na fakultu rád vzal. Nebyl jsem proti.

V tomto směru má škola výsadní postavení, protože nabízí přednášky nejčastěji citovaného českého ekonoma v zahraničí. Jak odrážíte nabídky z jiných škol?
Nemám o ně zájem. Tady nejsem kvůli penězům, ale kvůli tomu, že učím soustavu řízení Baťa. Tu rozvíjím a rád s ní pracuji. Vždycky jsem považoval za srdeční záležitost, že mohu být ve stejném místě, kde Baťa působil. A ještě k tomu na univerzitě, která nese jeho jméno.

Kdo je Milan Zelený

Profesor, působící na Fordham University v New Yorku, ale také na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, Xidian University v Xi’an, Fu Jen University v Tchaj-peji, Indian Institute of Technology, Kanpur a IBMEC Rio de Janeiro, se narodil 22. ledna 1942 v Kluckých Chvalovicích.

Třicet let je šéfredaktorem mezinárodního časopisu Human Systems Management. Dlouhodobě je první v žebříčku nejcitovanějších českých ekonomů. Vydal knihy Cesty k úspěchu, Neučte se z vlastních chyb, Hledání vlastní cesty, Všechno bude jinak a To vám byl divný svět.

Je ten takzvaný batismus z tohoto města skutečně cítit?
Není. Ale já sám v sobě ho cítím. Protože Baťovo myšlení neinterpretuji jako zastaralé nebo passé. Z jeho systému se pořád učím, pořád mě inspiruje. I proto jsem tady docela rád.

Skutečně se dá podle Baťova systému práce podnikat i dnes?
Určitě. Nesmíte se dívat na detaily. Tam se často dělá chyba. Protože lidé říkají: No jo, ale oni neměli počítače, neměli telekomunikační systém. To je pravda. Ale pohled na strategii, organizaci a vzdělávání lidí, ten jsme dodneška nedostihli.

Jak to myslíte?
Máme sice technologie, které oni neměli, ale obsah, který se na nich přenáší, se absolutně nedá srovnat s tím, co baťovci přenášeli na obyčejných bločcích papíru. Když si ten jejich blok dnes vezmete, tak se nestačíte divit, jak byli schopní věci řešit. Když si přečtete některé dnešní esemesky nebo e-maily, zjišťujete, jaká je to hrůza a prázdnota.

Všichni podnikatelé však asi nejsou tak hloupí. Proč se tím tedy neřídí většina?
Pro některé to má skutečný význam, ale musejí k tomu přijít sami. Pro jiné to význam nemá. Ve chvíli, kdy je někdo součástí německého podniku, má přesně nařízeno, co má udělat, kdy a kolik toho má vyrobit. Pak už nemusí bojovat o trhy ani o nic jiného. Tam je prostě jedno, jestli se řídí Baťou, nebo ne, protože to stejně nemůže nijak použít.

V tom případě se mohou inspirovat hlavně menší rodinné firmy, ne?
Nemusí. Může to být i velký podnik, ale musí mít české vlastníky.

Takových asi v zemi už moc nebude, je to tak?
Je. Proto říkám, že my, tím myslím český stát, jsme odvozená ekonomika. Nejsme autonomní jako za první republiky. Tehdy jsme měli Baťu, Škodovku, firmu Kolben-Daněk. To byli čeští kapitalisti, kteří dobývali svět. A teď máme svět, který dobývá nás. Těch, kteří naopak ještě dobývají svět, je velmi málo.

Najde se dneska mezi podnikateli nějaký baťovec?
Jistě. Ale nebudu je jmenovat, protože oni o publicitu nestojí. Jako to říkal Tomáš Baťa: Jediné, co od státu chci, je, aby mě nechal podnikat. Aby mi do toho nemluvil. Jedna taková firma je třeba na jižní Moravě.

Ve své knížce jste jako podnikatele Baťova typu jmenoval i Františka Čubu. Proč?
Čuba byl první, s kým jsem se tady v devadesátém roce setkal. Navštívil jsem jeho slušovický podnik a dva roky jsem s ním spolupracoval. Hodně jsem si ho vážil.

Po volbách se dokonce stal radním, prezident Miloš Zeman si ho vybral jako poradce pro zemědělství. Je to dobře?
Myslím, že to už je spíš nostalgie. Neumím si Čubu představit bez podnikání. Baťa říkal, že podnik a peníze jsou pro něj jako housle, a když je nemá, tak nemůže hrát. Čuba tady dokázal významné věci, a když mu to vzali, vzali mu vlastně všechno, co ho definovalo. Teď už na to může jenom vzpomínat nebo o tom mluvit. Nijak to nesnižuje jeho osobnost, ale už to prostě není Čuba.

Zůstal podle vás v tomto kraji baťovský podnikatelský duch?
Vidím tady památky, archivy, je vidět, že tady bylo něco podstatného. Náměstí před hotelem Moskva kdysi muselo být středem světa. Ale už to tak není. Ve Zlíně už zbyly jen rekvizity, které nebudou sloužit průmyslu, ale stanou se kulturní památkou. Genius loci by byl, kdyby tady byli podnikatelé typu Baťa.

Takže nejsou?
Já o nich, bohužel, nevím.

Jsou k odkazu slavného rodáka vnímavější vaši studenti?
Faktem je, že když přednáším tady ve Zlíně, tak takové informace slyší ode mě poprvé. Podobný problém mám pořád. I když jednou ročně dělá fakulta managementu a ekonomiky takzvanou Baťovu manažerskou školu. Tam se podnikatelé seznamují s jejich principy.

A co vysoká podnikatelská škola, kterou měli v plánu baťovci?
Chtěl ji založit Jan Baťa, aby se na ní lidé učili podnikat. S tím, že mají reálné záměry a skutečné firmy. To byl velmi radikální pohled na vzdělávání, který ale nestihl uskutečnit. Proto tady dodnes žádná podobná škola neexistuje.

Proč?
Protože většina zemí přenáší ve vzdělávacím systému informace, ne znalosti. Takže když se učíme o podnikání, sedíme v lavici a čteme. Ale aby studenti byli v týmu, reálně podnikali a s pomocí regionálních firem to dovedli do fáze, kdy podnikatelé řeknou "My vás bereme", to se vůbec neděje. Podnikání je ponechané náhodě. A závisí na tom, jestli je člověk hodně silný a talentovaný. Třeba Bill Gates nedokončil školu, protože nebyla schopná podchytit jeho talent a pomoct mu.

Mění se to někde?
Jsou školy, kde se podniky řídí. Třeba v USA a na Tchaj-wanu. Ale celkově nejsme připravení na podnikatelské vzdělávání. Přitom je to to, co budeme v blízké budoucnosti nejvíc potřebovat. Protože každý podnikatel vytváří pracovní místa. A ta se nám vytrácejí. Baťa říkal, že jediné, co Evropa potřebuje, je sto tisíc podnikatelů.

Myslíte, že univerzita nabízí obory, které nechrlí jen další nezaměstnané?
Je fakt, že tady chybí přímé napojení na podniky. Na škole je oddělení, které nechce, aby jim podniky mluvily do toho, co mají učit. Ale to jinak nejde, protože právě ty podniky budou pak absolventy zaměstnávat. Čili spojení mezi univerzitou a podnikem je tady slabé. A pak se nikdo nemůže divit, že firma jim práci nakonec nedá. Když vzdělávací systém nedoručí lidi, tak si je podnik bude muset vychovat sám.

Jak to myslíte?
Třeba že začnou vznikat podnikové univerzity uvnitř firem. Tento trend už začal. Funguje v desítkách firem. Tak to dělali i Baťové.

Mají Tomáš nebo Jan Baťovi v zahraničí stejnou váhu, jako tomu je u nás?
Kvůli Baťovi se kdysi scházel americký parlament a báli se, že jim zruší jejich vlastní obuvnický průmysl. Tak byl pro ně nebezpečný. Před Baťou se třásli všichni, protože všechno uměl udělat levněji, rychleji a lépe. Dnes tuto pověst naše země nemá z podnikatelského ani politického hlediska.

Když do Zlína přijíždíte, máte vůbec čas se po městě projít a podívat se do míst, kde kdysi slavný rod podnikal?
Právě před chvílí jsem se procházel. Byl jsem v pasáži u obchodního domu Prior, a upřímně řečeno, zděsil jsem se. Polovina obchodů byla prázdná a v další polovině vykupovali zlato a stříbro. Je vidět, že krize přišla i do Zlína. To mě mrzí.