Hejtman Jiří Čunek

Hejtman Jiří Čunek | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Předražené léky a hodně rozdílné mzdy, říká Čunek o zlínské nemocnici

  • 7
Od loňského podzimu pracuje Jiří Čunek jako starosta Vsetína, senátor a hejtman. A co víc, k roli prvního muže kraje si přibral také klíčovou oblast zdravotnictví. A hned v ní rozjel velké změny.

„Nemocnicím se teď věnuji intenzivně celý týden, každý den tak 3–4 hodiny,“ říká Čunek.

Co jste se dozvěděli z interních auditů, které jste si nechávali zpracovat?
Dělali jsme si je vlastními silami a vyústily v odvolání představenstva zlínské nemocnice. Ostatní nemocnice měly drobné závady, nicméně jsme s nimi spokojení. Zásadní nespokojenost byla s Baťovou nemocnicí. O ní audit nevypověděl nic dobrého.

Minulé vedení kraje vedené ČSSD přitom čtyři roky opakovalo, že je tam všechno v pořádku.
Myslím, že nejvíce vypovídající bude velký forenzní audit, který udělá vybraná firma. Měl by být hotový do několika týdnů. Pak ho uveřejníme.

Proč nechcete být konkrétnější už teď?
Nechci přijít do kolize, kdy někdo řekne, že jsme si udělali audit a ono to mohlo být úplně jinak. Proto raději počkáme. A byl bych raději, kdyby nemocnice ukazovala zlepšující se trend a dobré výsledky.

Změny ve zdravotnictví

Zlínský kraj na konci února odvolal management Baťovy nemocnice ve Zlíně.

Z postu předsedy představenstva odešel Pavel Calábek, jeho nástupcem se stal někdejší šéf Fakultní nemocnice v Olomouci Radomír Maráček.

Spolu s ním ve vedení zlínského špitálu dočasně usedl současný ředitel Uherskohradišťské nemocnice Petr Sládek a její ekonomický náměstek Vlastimil Vajdák.

Od května pak mají mít všechny čtyři krajské nemocnice jednotný management a řídit je bude jediné představenstvo. V jeho čele usedne Maráček.

Připadá mi, že tomu ale moc nevěříte, ne?
Pro ty, kteří trochu rozumí ekonomice, je to zřejmé. Měli jsme čtyři nemocnice a kraj vlastnil veškerý jejich majetek. U tří se podařilo obrátit hospodaření do černých čísel a majetek je stále krajský. U Baťovy nemocnice byly stamilionové ztráty a kraj do ní majetek musel vložit, aby zvýšil její základní jmění a ona neupadla do konkurzu.

Protože závazky tvořily více než polovinu základního jmění, což už je podle zákona známka insolvence.
Přesně tak. Baťova nemocnice byla trvale zachraňovaná, přičemž podmínky pro svůj život měla zcela jistě podobné jako některé nemocnice. Ty na tom také nebyly dobře, nicméně restriktivními opatřeními dosáhly toho, že se ode dna odlepily. Ale Baťovce se to nikdy nepodařilo. Bylo v ní něco zakletého.

Není to pochybení nebo přímá zodpovědnost bývalého vedení v čele s Pavlem Calábkem?
Určitě ano. Ale v tuto chvíli to nepotřebuji řešit, protože se nechci věnovat tomu, kdo a jak pochybil. To nás z problému nevyvede.

Takže připouštíte zodpovědnost konkrétních lidí?
Zásadní problém zlínské nemocnice byl vztahový. Vztahy mezi různými dodavateli léků a služeb s managementem i pracovníky nemocnice byly tak propojené, že změna zevnitř nebyla možná. Pokoušeli se o ni hůře či lépe mnohokrát, ale nic se nestalo.

Máte na mysli i propojení s bývalým vedením kraje?
Mezi zastupiteli ano. Nechci to rozklíčovávat, ale přijdeme na to. Proto jsem se bez dlouhého rozmýšlení rozhodl, že do nemocnice musím přivést někoho, kdo je zcela zvenčí a kdo má zkušenost krizového manažera.

Bude nástup Radomíra Maráčka stačit?
Dohodli jsme se, že změnu budeme dělat společně. To nejdůležitější, co bych chtěl pro nové vedení zajistit, je jistota, že z kraje nebudou přicházet trvale jiná nařízení.

Co tím myslíte?
V minulém volebním období to bylo tak, že radní za zdravotnictví (Lubomír Nečas – pozn. aut.) chtěl dělat změny, dokonce je navrhoval jako předseda dozorčí rady, ale změny neprošly. Stalo se přesně to, co je v pojetí normálního manažerského řízení nejhorší varianta. Nestalo se totiž vůbec nic. Na nemocnici bylo vidět, že vždy když přicházela změna, tak se pro všechny, kteří měli nějakého známého, našel politický zastánce, což způsobilo, že k žádné změně nedošlo. Ani k horšímu, ani k lepšímu.

Jak se změní fungování nemocnic po prvním květnu?
Změna nebude tak strašná, protože je dopředu avizovaná. Předseda představenstva zlínské nemocnice bude zároveň předsedou představenstva všech ostatních nemocnic. Do budoucna bych to chtěl připravit tak, že ať už tady na kraji bude sedět kdokoliv, tak ředitel Baťovy nemocnice bude vždy šéfem ostatních nemocnic.

Proč?
Dosáhneme tím jednotného modelu řízení a odstraníme závadovou konkurenci, která tady je. Protože o některé pacienty zájem je a o některé ne. A předseda představenstva bude zodpovědný za výsledky hospodaření všech nemocnic. Kdyby nastaly problémy, tak se to dozvím. Ale pevně věřím, že žádné nebudou.

Opravdu si to myslíte?
Úkolem představenstev je spolupracovat. A to není model, který by byl nový. Z manažerského hlediska je starý, pochopitelný a jasný. Na tomto území čtyři spolupracující nemocnice vydělají a získají daleko víc, než když budou mít stále špatné vztahy nebo nezdravou rivalitu, která tady byla.

Obejdou se změny ve zlínské nemocnici bez zásadních personálních změn? Protože uvnitř špitálu byla slabá kontrola, naznačoval jste i vazby lékařů na dodavatele. Myslíte, že bude ochota to změnit?
Personální změny budou stoprocentně. Ale jak hluboké a velké, co do počtu lidí, to neumím říct. Záleží také na tom, jak primáři dokážou nastartovat nové metody řízení, které budou sledovat nějaké ukazatele.

Jaké například?
Už z našich auditů máme poměrně hlubokou znalost o některých věcech. Víme, že například mnoho léků, které se tam vydávaly, jsou na seznamu předražených léků, který si vede ministerstvo financí. Jsou tam závažná pochybení. A forenzní audit nám přesně ukáže, na kterých odděleních se staly největší chyby.

Už před sedmi lety se ukázalo, že nemocnice ve Zlíně má vysoké mzdové náklady a současně nízkou průměrnou mzdu. Což ukazuje buď na nízkou efektivitu práce, nebo na velké rozdíly v mzdách. Platí to stále?
Ano. Odlišnost mezd je velká. Jestli jsou zaměstnanci rozvrstvení správně a mají všichni stejné zatížení, to se teprve ukáže. Je ale zřejmé, že někteří se takzvaně vezou a současně máme oddělení, kde sestry doslova padají na pusu. Audit to odhalí přesně. Pak budeme řešit případné nespravedlivé ohodnocení pracovníků, kdy má jeden za málo práce hodně peněz a druhý je na tom naopak. Vede to k naprosté demotivaci. Pravdou je, že jsou tam profese, kde jsou mzdy na dnešní dobu příliš nízké a někteří zaměstnanci jsou ohodnocení opravdu mizerně.

Někteří primáři si také stěžovali na špatnou komunikaci bývalého vedení. Změní se to?
To je jeden z úkolů, který jsem novému řediteli zadal. Je to až úsměvné, protože to je podobné, jako kdyby v Barumu nedělali porady s vedoucími, řediteli a náměstky a ti zase s jednotlivými mistry. To by pak výroba nefungovala. V nemocnici je to podobné, jen její špatná práce má za výsledek špatnou léčbu a obsluhu pacienta. Což je daleko fatálnější, než kdyby to měla být špatná pneumatika. V každém případě fakt, že se tyto porady ve Zlíně nedějí, byla jedna z věcí, pro kterou jsem vedení musel vyměnit. To je zásadní chyba.

Nový ředitel Radomír Maráček před lety působil v soukromé nemocnici. Nemáte obavy, že si vazby ponese i do krajské?
Ne. Mám nástroje, kterými se tyto tendence dají odhalit. Ne že bych vlastnil BISku, ale vidím, jak to soukromé nemocnice dělají, aby dostaly co nejlepší lék za co nejnižší cenu. A pak se podívám, jestli nový ředitel postupuje stejně.