VIDEO: Gymnazisté tvoří roboty, kteří najdou plyšáky i projedou dráhu

  • 0
Stačí zmáčknout tlačítko, ozve se vrčení a robot se rozjede. Chvíli popojíždí, „rozhlíží“ se kolem a pak neomylně zamíří k malému plyšovému medvědovi, kterého pevně sevře a vrátí se s ním zpět. Vypadá to zdánlivě jednoduše, ale skrývá se za tím mnohahodinová práce studentů Gymnázia Lesní čtvrť ve Zlíně.
Reklama

Gymnazisté musí robota nejdříve postavit z malých legových kostiček a jeho „mozek“, kterým je řídicí kostka, naprogramovat tak, aby udělal, co po něm chtějí.

Právě ve skládání a programování lego robotů jsou zlínští studenti jedni z nejlepších v celém Česku. Připsali si úspěchy na prestižních soutěžích v Brně a Praze, kde dokonce porazili nejen středoškolské týmy, ale i ty univerzitní.

Na zlínském Gymnáziu Lesní čtvrť mají robotický kroužek, navštěvují ho studenti...

Na zlínském Gymnáziu Lesní čtvrť mají robotický kroužek, navštěvují ho studenti od 12 do 16 let.

„Je důležité, aby byl tým dobře namíchaný. Měl by tam být konstruktér – někdo, kdo si umí představit, jak by robot měl vypadat, kdo umí v praxi použít znalosti z fyziky. A druhým pilířem je programátor – ten, který rozumí informatice a umí robota naprogramovat,“ uvedla Miroslava Smržová, která spolu s kolegyní Janou Úlehlovou vede na gymnáziu robotický kroužek.

Vzhled robota si určí sami studenti. V počítači naprogramují, co má robot vykonávat, připojí kabelem řídicí kostku robota a program do ní nahrají. Jeho úkolem může být projet stanovenou dráhu co nejrychleji, ale nesmí z ní sjet, může hledat medvěda nebo například číst čáru před sebou.

„Je naprogramovaný na černou barvu, kterou když vidí, tak jede po ní. Když se odchýlí, uvidí bílou barvu a ví, že se musí vrátit a znovu hledat černou barvu,“ vysvětlila Smržová.

Kroužek podporuje zájem studentů o technické vysoké školy

Reklama

Do kroužku chodí zhruba dvacet chlapců, od dvanácti do šestnácti let. O své budoucnosti mají jasno.

„Chci jít studovat na Vysoké učení technické do Brna, nejspíš přímo programování. Baví mě to odmalička. První počítač jsem měl asi v pěti letech, programovat jsem začal, když mi bylo jedenáct,“ řekl kvintán Petr Molek, který v jednom z týmů plní roli programátora.

Zájem studentů škola podporuje. I díky robotickému kroužku může více z nich zamířit na technické vysoké školy, o jejichž absolventy je velký zájem na trhu práce.

Ostatně bez pomoci školy by se kroužek neobešel, lego roboti jsou totiž poměrně drazí. Jedna krabice s řídicí jednotkou stojí kolem osmi tisíc korun, na další tisíce přijdou různé doplňkové sady.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

žádný příspěvek v diskusi

Reklama