Gymnazisté musí robota nejdříve postavit z malých legových kostiček a jeho „mozek“, kterým je řídicí kostka, naprogramovat tak, aby udělal, co po něm chtějí.
Právě ve skládání a programování lego robotů jsou zlínští studenti jedni z nejlepších v celém Česku. Připsali si úspěchy na prestižních soutěžích v Brně a Praze, kde dokonce porazili nejen středoškolské týmy, ale i ty univerzitní.
„Je důležité, aby byl tým dobře namíchaný. Měl by tam být konstruktér – někdo, kdo si umí představit, jak by robot měl vypadat, kdo umí v praxi použít znalosti z fyziky. A druhým pilířem je programátor – ten, který rozumí informatice a umí robota naprogramovat,“ uvedla Miroslava Smržová, která spolu s kolegyní Janou Úlehlovou vede na gymnáziu robotický kroužek.
Vzhled robota si určí sami studenti. V počítači naprogramují, co má robot vykonávat, připojí kabelem řídicí kostku robota a program do ní nahrají. Jeho úkolem může být projet stanovenou dráhu co nejrychleji, ale nesmí z ní sjet, může hledat medvěda nebo například číst čáru před sebou.
„Je naprogramovaný na černou barvu, kterou když vidí, tak jede po ní. Když se odchýlí, uvidí bílou barvu a ví, že se musí vrátit a znovu hledat černou barvu,“ vysvětlila Smržová.
Kroužek podporuje zájem studentů o technické vysoké školy
Do kroužku chodí zhruba dvacet chlapců, od dvanácti do šestnácti let. O své budoucnosti mají jasno.
„Chci jít studovat na Vysoké učení technické do Brna, nejspíš přímo programování. Baví mě to odmalička. První počítač jsem měl asi v pěti letech, programovat jsem začal, když mi bylo jedenáct,“ řekl kvintán Petr Molek, který v jednom z týmů plní roli programátora.
Zájem studentů škola podporuje. I díky robotickému kroužku může více z nich zamířit na technické vysoké školy, o jejichž absolventy je velký zájem na trhu práce.
Ostatně bez pomoci školy by se kroužek neobešel, lego roboti jsou totiž poměrně drazí. Jedna krabice s řídicí jednotkou stojí kolem osmi tisíc korun, na další tisíce přijdou různé doplňkové sady.