fascinuje mne, že zaměstnavatel nemá žádnou možnost mluvit do toho, kdo bude řídit jeho vozidla. Ať je to v tomto případě jakkoli, už jen toto je naprostá absurdita a dost možná, že je i v rozporu s povinností o správě majetku (dere se mi na jazyk v socialistickém vlastnictví, protože tento princip je oním slovem dost přesně vystižen)

Vzhledem k tomu, že není dosud z ničeho obviněn, tak zaměstnavatel opravdu nemá jinou možnost. Leda, že by byl zaměstnanec zdravotně nezpůsobilý. Pokud má pracovní smlouvu na funkci řidiče a bude na té pozici trvat tak má na ní právo. Protože nebylo mu dosud prokázáno ani porušení kázně apod. Na základě čeho byste mu neumožnila vykonávat pozici řidiče? I při použití termínu ztráta důvěry, by se mohl zaměstnanec obrátit na soud, neboť oprávněnost toho musí zaměstnavatel prokázat....

Pan Majerčík zde napsal: "Nehody se stávají ..."

Ano, dokonce Ústavní soud dospěl k tomuto zjištění v jednom šokujícím případě: na parkovišti před prodejnou přejel couvající řidič osobním autem malé dítě, smrt byla okamžitá. Dítě mělo být pod dohledem matky, která se opodál bavila s jinou paní a nevšimla si, že malý človíček se vybatolil do parkoviště.

Soudy napřed opruzovaly s tím, že řidič sice nemohl malé dítě při couvání vidět, ale že si měl tedy zajistit vycouvání z řady pomocí "způsobilé a náležitě poučené osoby".

Nakonec to rozsekl Ústavní soud s tím, že v běžném provozu prostě řidič nemůže předpokládat, že se mu za autem najednou objeví plazící se dítě. Že některé výjimečné nehodové děje prostě nemůže řidič dostatečně předvídat. Že nelze za každou cenu hledat nějakého viníka. Řidič byl osvobozen. (Zda byla trestně stíhána matka dítěte za zanedbání dohledu, to už si nepamatuji.)

Nicméně není úplně jasné co chcete vy svým příspěvkem říci....? Ano je pravda, že nehody se dějí aniž by nutně musel být někdo viníkem. Tento případ (trolejbusu) to, ale zřejmě nebude. Spíše by mě zajímalo jaktože po déle než půl roce se neví zda neměl řidič zdravotní indispozici.

Při náhlé zdravotní indispozici je řidič zcela zproštěn viny. V takovém případě nemůže jít ani o nedbalostní čin. Nemusí zaměstnavateli hradit ani korunu škody. A o tohle se nejspíš hraje.

I tak by hradil do výše zákonem stanovené a navíc má pojistku odpovědnosti, takže nic.

Taky nechapu co po nem chtej, opilej nebyl, nefetoval, celej humbuk okolo toho je jen protoze vyjel po sloupu, cely zivot do 57 spolehlive, nikdo se nezabil, nikdo neni kvuli tomu na voziku.. Nechte dotycneho byt!

Přesně. Chudák chlap, taková pakárna před důchodem...

Mne zase fascinuje, že PČR neustále nutí vypovídat účastníky nehod, když jsou zjevně stále v šoku, jak dle článku provedla s tímto řidičem - divím se, že jako tzv. profesionál nebyl preventivně poučen někým znalým (potažmo to nedodržel, byť byl), že IHNED PO NEHODĚ, JÍŽ S VELKOU PRAVDĚPODOBNOSTÍ NĚJAK MINIMÁLNĚ SPOLUZAVINIL, "ZA ŽÁDNOU CENU" NEMÁ PODÁVAT VÝPOVĚĎ/VYSVĚTLENÍ - DLE PŘEDPISŮ SE MŮŽE "ODVOLAT" PRÁVĚ NA ZMÍNĚNÝ ŠOK A NIKDO JEJ V TEN MOMENT NESMÍ K VÝPOVĚDI/VYSVĚTLENÍ NUTIT

A vy myslíte, že člověk v šoku je schopný na něco takového myslet a odvolávat se na šok?

Fascinuje mne nutnost hledání viníka za každou cenu. Copak ten člověk tam s tím trolejbusem naboural schválně? Proč ho ještě trestat? A za co? Nehody se prostě stávají. Smiřte se s tím.

Nehody se stávají, a nějaký soud tzv. vyšší instance (vrchní správní/nejvyšší/ústavní?) někdy loni konstatoval, že některé nehody jsou opravdu souhrou tzv. nešťastných náhod (asi zejména, když pochybilo nezávisle na sobě více lidí/účastníků provozu a nebít jediného z těch pochybení, tak se nehoda nestala = je obtížné "přičíst" těm účastníkům i "pouhou" spoluúčast), ALE KROM ZTRESTNÝCH ČINŮ ŮMYSLNÝCH MÁME PRÁVĚ PÁR TRESTNÝCH ČINŮ TZV. Z NEDBALOSTI, KTERÉ HROZÍ VZNIKEM VÁŽNÝCH ŠKOD NA ZDRAVÍ/ŽIVOTĚ OSOB ČI NĚJAKÉM JINÉM JMENOVITĚ SPOLEČNOSTÍ CENĚNÉM ZÁJMU - ZEJMÉNA TZV. OBECNĚ PROSPĚŠNÉM ZAŘÍZENÍ, jímž jsou mimochodem i všechny typy drah, do nichž patří i trolejbusová doprava

Ovšem mělo by platit, že poškození/ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení je nedbalostním trestným činem, při hrubém porušení svých povinností = nemělo by se týkat osob, které mají nějaké (byť omezené) právo manipulace/ovládání daného obecně prospěšného zařízení, ale JE TRESTNÉ POŠKODIT OBECNĚ PROSPĚŠNÉ ZAŘÍZENÍ ČI OHROZIT JEHO PROVOZ (NAPŘ. ZABLOKOVÁNÍM) I POUZE NEÚMYSLNĚ KÝMKOLIV, KDO NEMÁ POVOLENÍ JEJ OVLÁDAT/ZASAHOVAT - RESP. MÁ PŘEDPISY ZAKÁZÁNO MANIMULOVAT/OVLÁDAT/ZASAHOVAT DO NĚJ