Velká tepaná vrata jsou zamčená a Arcibiskupský zámek spí zimním spánkem. Jako kdykoliv jindy se u něj fotí turisté a snaží se do záběru dostat i věž, která ční vysoko nad střechy okolních domů. Jde to ale těžko.
I když to není na první pohled znát, tahle sobota je jiná. Jen hodiny totiž uplynuly od okamžiku, kdy ministr kultury Daniel Herman veřejně oznámil, že se zámek zanedlouho vrátí církvi (více zde).
OBRAZEM: Prohlédněte si opravenou Květnou zahradu    |
„Je to tak v pořádku. Vypořádání mělo být hotové dávno, ale s podmínkou, že pak stát skutečně přestane na provoz církví doplácet,“ reaguje muž, který už pořídil dost záběrů a společně se skupinou přátel vyráží za dalšími památkami.
„Pro lidi se stejně nic nezmění. Zámek i zahrady dál zůstanou lákadlem pro turisty,“ dodává.
Velmi pravděpodobně se Hermanova slova potvrdí, zatím ale jeho prohlášení spíše vzbuzuje celou řadu otázek, na které chybí odpovědi. Dokonce ani Arcibiskupství olomoucké, kterému má zámek připadnout, neví víc bližšího.
„Informace máme jen z médií. Zatím nemáme oficiální stanovisko a v žádném případě to není tak daleko, že bychom podepisovali předávací smlouvy,“ řekl mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.
„Je to ale posun. Na podzim ministr řekl, že vydání nic nebrání, a teď že zámek vydán bude, a to brzy,“ dodal.
V zahradách jsou nové stavby, jejich vydání se komplikuje
Jenže definitivní rozhodnutí ještě nepadlo a není ani odpověď na to, zda církev dostane zpět i zahrady Podzámeckou a Květnou, které jsou společně se zámkem zapsány na seznamu UNESCO.
Arcibiskupský zámek a zahrady v KroměřížiTrhovou osadu Kroměříž koupil roku 1110 olomoucký biskup Jan II., od té doby byla majetkem biskupství olomouckého. V polovině 13. století vystavěli na místě dnešního zámku gotický hrad a do Kroměříže převedli administrativní správu biskupství. O tři století později hrad přestavěli na renesanční zámek. Do jeho podoby zasáhla třicetiletá válka, velký požár města i ustupující německá armáda na konci 2. světové války. Dnešní podobu zámku předurčil biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna v 17. století, který také založil Květnou zahradu, známou i pod názvem Libosad. Ta patří dodnes mezi celosvětově nejvýznamnější zahradní díla. Loni skončila její velká obměna, která zahradu přiblížila původnímu stavu. Po roce 1948 zámek i obě zahrady, Podzámeckou a Květnou, zabavil stát. Sbírkové předměty, včetně mimořádně cenných obrazů však zůstaly v majetku církve. Letos na jaře začne rozsáhlé restaurování několika desítek obrazů a kusů nábytku. V roce 1998 byl komplex zámku a zahrad zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. |
V posledních letech v nich totiž stát prostřednictvím Národního památkového ústavu (NPÚ) proinvestoval víc než 300 milionů korun z evropských dotací.
V zámku za ně vznikl třeba nový vstupní prostor pro návštěvníky, v Podzámecké zahradě zázemí pro zahradníky. Největší částka pak padla na obnovu Květné zahrady, která znovu získala podobu z poloviny 17. století.
A právě to rozhodnutí o vydání komplikuje. V zahradách jsou totiž nové stavby, a i když nevznikly „na zelené louce“, nýbrž nahradily to, co už postaveno bylo, musí o jejich „novosti“ rozhodnout právníci.
„Vydat se může jen to, co je naprosto nezpochybnitelné. V ostatních případech musí rozhodnout soud,“ upozornila Simona Juračková z generálního ředitelství NPÚ.
Jasné není ani to, zda je možné vydat zámek a o zahradách rozhodnout později. Arcibiskupství o ně totiž požádalo zároveň, a posuzují se tak jako celek. Samotný fakt, že peníze pocházejí z dotace, však problém není.
„V době, kdy jsme o ni žádali, se o vracení majetku církvím mluvilo jen velmi okrajově. Při plánování prací jsme nemohli tušit, že to takto pokročí,“ řekl ředitel NPÚ v Kroměříži Jan Slezák.
Památkáři chtějí s církví jednat o spolupráci
S tím, že zámek připadne církvi, počítá, a protože právě v něm jsou kanceláře památkářů, čeká jej i jednání o případném stěhování.
„S arcibiskupem Graubnerem jsme se dohodli na schůzce, kde probereme možnou další spolupráci,“ uvedl Slezák. Sejít se mají už do dvou týdnů.
Trochu paradoxní je, že právě z Arcibiskupského zámku památkáři spravují všechny památky na Moravě a ve Slezsku. A o jednu z nejvýznamnějších teď mají přijít.
Na prestižním seznamu UNESCO jsou totiž kromě kroměřížského zámku a zahrad už jen zámky v Lednici a Valticích.
Také vedení Kroměříže vyčkává, až ministerstvo kultury řekne poslední slovo. Pak začne s arcibiskupstvím jednat o tom, jak díky památkám přilákat do města co možná nejvíc návštěvníků.
A také, jaké bude vstupné do Květné zahrady. To totiž památkáři nedávno skokově zvýšili ze 40 na 70 korun a vyvolali tím neobvykle velkou protestní akci (více zde). Město se proto vložilo do jednání o jeho snížení. V tuto chvíli jedná s NPÚ, zároveň je však starosta připravený sejít se s arcibiskupem.
Církev získala i chropyňský zámek
Kroměřížský zámek je jedinou významnou stavbou ve Zlínském kraji, o kterou církev v rámci restitucí požádala. Baziliky na Velehradě a Hostýně už jí patří řadu let, stejně jako chropyňský zámek. Původně to přitom vypadalo, že jej nechá státu.
„U takových věcí, jako je zámek, by církev nemusela mít na jejich provoz. A s tím, jak to funguje teď, jsme spokojení,“ řekl v létě roku 2012 olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
Nakonec se však zástupci církve rozhodli jinak a o zámek požádali takřka na poslední chvíli.
Dosud se arcibiskupství vrátila zhruba čtvrtina požadovaného majetku. Ve Zlínském kraji především lesy v okolí Kroměříže a u Rajnochovic.
Vznikla proto společnost Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, která je bude spravovat. Momentálně její pracovníci mapují nově nabytý majetek, studují záznamy o tom, jak se v lesích hospodařilo, a chystají obchodní strategie.
„Chceme dál spolupracovat s místními firmami a lidmi, kteří v těch lesích pracovali a znají je,“ poznamenal Gračka.
