Takové oslavy 1. máje Zlín ve své novodobé historii ještě nezažil. Za krásného počasí se město zaplnilo lidmi, kteří měli na výběr z mnoha akcí. Už od rána hrály kapely a slavilo se v centru na náměstí Míru a před Baťovou vilou. Tam dorazila i vdova po Tomáš Baťovi Sonja s nejmladší dcerou Rosemarie.
"Oslavy jsou strašně důležité pro naši rodinu i pro město," prohlásila Rosemarie Baťová, která letos do Zlína přijela už potřetí.
Tentokrát k tomu měla mimořádný důvod. Prvomájové oslavy, s nimiž v roce 1924 začal její dědeček a zakladatel obuvnického impéria Tomáš Baťa, se konaly po devadesáté. A jejich zlatým hřebem byl pestrý průvod městem jako za slavné baťovské éry.
"Letos se přihlásilo tisíc účastníků, každý rok je zájem větší," těšilo pořadatele Martina Červinku.
Průvod, který už není povinný
Účastníci průvodu se začali scházet krátce po poledni u Baťova institutu. Přicházeli mažoretky, šermíři, studenti, sportovci i recesisté. Petr Ušela dorazil s přáteli na historických kolech a v dobovém oblečení ze 20. let.
"Chceme se bavit, ale i uctít Baťův odkaz. Měl úžasné myšlenky. Škoda, že přišla totalita. Zlín by vypadal jinak," posteskl si Ušela.
Průvod se dal do pohybu v jednu hodinu. V čele jeli muži na starých motorkách, následovali studenti s maketou lodě, opodál jel na dobovém hasičském voze primátor Zlína Miroslav Adámek.
"Baťa byl dříč, z dnešního pohledu workoholik. A toto je oslava práce," okomentoval průvod.
Nejvíc ho těšilo, že účast už není povinná jako v dobách socialismu, a přesto přišly davy lidí. Spontánnost byla doslova cítit ve vzduchu.
Nejhorší byli moravští prodavači, zapsal si Baťa
Z historického pohledu je ovšem zajímavé, že ani za baťovské éry nebyla účast úplně dobrovolná. Do průvodu chodili hlavně zaměstnanci a někdy neměli na vybranou.
"Z interních sdělení firmy víme, že pro některé kategorie zaměstnanců byla účast povinná," potvrdil historik David Valůšek. "Oslav se museli zúčastnit všichni okrskáři prodejen. A jejich povinností bylo také zajistit účast stanoveného počtu prodavačů," upřesnil.
Jan Antonín Baťa dohlížel i na "kvalitu" průvodu. Roku 1936 si poznamenal: "Shledal jsem, že nejhorší skupinou lidí v májovém průvodu byli prodavači a zejména moravští. Uvědomil jsem si, že těmto se musí dařit nejhůř."
Se čtvrtečním průvodem by ale byl spokojený. Od Baťova institutu vyrazil dlouhý had lidí přes autobusové nádraží na náměstí Míru. Policisté zastavili dopravu, na chodnících postávaly stovky zvědavců.
"Je to nádhera. Opravdu," neskrýval nadšení Dušan Mikulášek.
V průvodu měli jít i mistrovští hokejisté Zlína, nakonec se ho ale zúčastnili jen jejich fanoušci.
"Ševci, ševci," znělo v ulicích. V hloučku se žluto-modrými dresy šel i Jaromír Vája a tlačil před sebou kočárek zabalený do zlínské vlajky. "Titul se slaví dlouho," prohodil pobaveně.
Prvomájový průvod skončil na náměstí Míru kolem druhé hodiny, uvítaly ho tady další stovky lidí.
