Desítky filmů, setkání s filmovými tvůrci, koncerty a uvolněná festivalová atmosféra, to vše nabízí 44. Letní filmová škola v Uherském Hradišti.
Návštěvníci si letos mohou plnými doušky užít filmy Ingmara Bergmana, Larse vona Triera i Jiřího Voskovce. Mají také možnost zažít němé filmy s živou hudbou, vidět v kině světové muzikály nebo odcházet domů se smíšenými pocity po zhlédnutí některého z filmů řecké „divné vlny“.
„Uherské Hradiště je město vína. Když se podíváte do letošního programu, už teď víme, že to bude dobrý ročník. Když se podíváme na tým organizátorů, je to trošku takový pozdní sběr,“ přirovnal LFŠ k vínu na jejím oficiálním zahájení Josef Kubáník ze Slováckého divadla.
Na úvod festivalu dostal výroční cenu Akademie českých filmových klubů íránský režisér Bahman Ghobadi. Milují vás, poděkoval divákům. A co milují návštěvníci LFŠ?
cesta do Hradiště na #lfš2018, na spánek ani jídlo nebude klasicky čas, filmy víno tanec ♥️
„Jsem tu poprvé a strašně se mi tu líbí, je to tu takové uvolněné. Atmosféra je naprosto skvělá. Jsou tu hodní lidé. Pokud něco potřebuji, hned natrefím na někoho, kdo mi pomůže,“ pochvaluje si Mária Krkošeková, která přijela ze Slovenska.
Nemainstreamový festival
„Je to filmový festival, který není mainstreamový,“ charakterizoval LFŠ Petr Vítek, který do Hradiště jezdí už dvacet let. „Trávím tu dovolenou. Nemusím vůbec nic, jen si občas z parku odskočím na film. Všechno je tady pořád stejné, to jen my stárneme a vyvíjíme se. Před dvaceti lety jsem stál hodinu před filmem frontu, teď už do té řady prostě nepůjdu,“ usmívá se Vítek.
Fronty na nové filmy se stojí i letos. Pokud se chcete na představení dostat, je lepší stoupnout si do řady už hodinu před projekcí. Návštěvníci si však na fronty nestěžují, dokonce i na nich nacházejí něco pozitivního: mají možnost zapovídat se a třeba i poznat nové festivalové přátele.
Klimatizované promítací sály jsou v tomto vedru moje jediná a naprostá spása. Po zbytek času mám chuť si někoho zotročit na ovívání... #LFŠ2018
Petru Vítkovi vadí snad jen tropické vedro. „Celý týden mají být třicítky. Když je takové počasí, v sálech je neúnosně,“ říká. Organizátoři horko v promítacích sálech řeší už roky. Letos pro návštěvníky připravili skládací papírové vějíře.
Psům vstup zakázán
Snad jsem velký průšvih neudělal, vzpomíná na Žert po 50 letech Somr |
Se štěňátkem, které nosí na krku vlastní akreditaci, přijela už po osmé Barbora Prágerová. „Jezdím sem pro tu festivalovou atmosféru. Pracuji v kině, takže je to pro mě skvělá příležitost vidět filmy, které jsem ještě neviděla. Každému, kdo filmovku nezná, ji doporučuji. Letos je to můj šestý filmový festival a ještě mám dva v plánu,“ svěřuje se Prágerová.
„Vzhledem ke štěněti toho letos moc neuvidím, doufám, že stihnu některý z řeckých divných filmů. Naprosto to chápu, ale mrzí mě, že se s pejskem nikam nedostanu,“ povzdechla si Prágerová.
Po desáté LFŠ navštívili manželé Sedličtí z Prahy. „Líbí se nám polské filmy, ale i muzikály jsou skvělé. Doháníme tu to, co jsme za poslední rok nestihli. Akorát nám vadí to vedro,“ říkají s roztékající se zmrzlinou v ruce.
Také mají trampoty se psem. „Poprvé jsme chtěli jet s malým jorkšírem. Nosíme ji v tašce, je hodná, nekonfliktní, ale stejně sem s ní nemůžeme,“ mrzí je. „Co dodat? Mě ten pes zklamal. Paní ředitelka mlčí, budu jí psát,“ usmívají se manželé.
Slovácké tradice
Letní filmová škola představí raného von Triera i Sedláčkova Palacha |
Filmovka se potkala se zápasem místního 1. FC Slovácko proti Baníku Ostrava. To našlo odezvu u pořadatelů, když uváděli film Láska mezi regály, v němž zaměstnanec oddělení nápojů sní o tom, že se naučí používat vysokozdvižný vozík. Moderátor si neodpustil rýpavou poznámku, že mohli dorazit také příznivci ostravského klubu, aby zjistili, že si i lidé jako oni mohou najít smysluplné naplnění životů. Třeba právě mezi regály.
Fotbalové fanoušky doprovázali policejní jezdci na koních. Mohlo se zdát, že se jedná o předvoj úterního doprovodného programu Záhadná jízda králů. Ten představuje místní tradici: od nepaměti obcemi na Slovácku hrdě projíždějí mladí jezdci na ozdobených koních. Mladíci tím dokazují, že již dospěli v muže a že dokážou ochránit krále, chlapce v dívčím kroji s růží v ústech.
Veselejší město
Podle mluvčí LFŠ Lenky Horákové dominují akreditovaným návštěvníkům lidé z Prahy. „Každoročně tvoří třetinu všech akreditovaných,“ říká Horáková.
Někteří obyvatelé Uherského Hradiště vnímají filmovku negativně. „Ať si filmovkáři táhnou, já jsem už stará a chci klid,“ hudruje na dotaz redaktorky žena, která bydlí v centru Uherského Hradiště.
„Mám pocit, že někteří podnikatelé nepochopili, že jim takový nárůst lidí ve městě zvedne mnohonásobně tržby. Hodně podniků je večer nebo v neděli zavřená. Lidé chtějí večer pít a vlastně ani nemají kde,“ upozorňuje ve stínu stromů a se štěnětem pobíhajícím kolem Barbora Prágerová.
„My filmovku vnímáme pozitivně. Sice tu míváme plno i přes rok, ale přes LFŠ sem chodí ještě víc lidí. Je to tady takové veselejší,“ pochvaluje si brigádnice uherskohradišťské kavárny Jiné Kafé Erika Gabrielová.
Polovina filmovky je za námi, ale polovina ještě před námi. Zatím návštěvníci vnímají LFŠ pozitivně, vyzdvihují jedinečnou atmosféru i výběr filmů. „Program je namíchaný ze starších filmů a novinek. Líbí se mi, že jsou tu i mladí tvůrci. Neustále se mluví o tom, že český film stojí za prd. A právě tady mohou lidé ty filmy vidět a zjistit, že to tak není. Nebo třeba zjistit, že to tak je,“ uzavírá Petr Vítek.
Tož po roce zase v ráji... @lfskola #lfs2018 https://t.co/bqYxBII2TC
