Přitom to pro ni bylo vždy přirozené. Vyrůstala na vesnici, kde měli její rodiče velkou zahradu. Nejlepší způsob, jak každoročně zpracovat spoustu ovoce, byl uvařit z něj marmeládu.
Tato zkušenost společně s chutí tvořit a experimentovat ji po dlouhých letech přivedla k tomu, aby založila značku MarmelLady.
„Vždycky jsem chtěla mít vlastní bistro, květinářství nebo kavárnu. Marmelády jsem vařila dlouho předtím, obdarovávala rodinu a přátele, měla kladné ohlasy. S podporou manžela jsem se rozhodla, že se tomu budu věnovat naplno,“ vypráví Zezulková, která předtím pracovala v oblasti sociálních služeb.
Letos při patnáctém ročníku světové soutěže Original Marmalade Awards získala za své výrobky zlatou a bronzovou medaili. K tomu má „kulinářského Oscara“ z prestižní londýnské soutěže Great Taste i domácí ocenění Perla Zlínska.
Sama přitom přiznává, že ji tyto úspěchy překvapily.
„Jednou jsem uvařila pomerančovou marmeládu s kávou a spíše ze zvědavosti ji poslala do Anglie. Čekala jsem posouzení a radu, co zlepšit, protože v porotě jsou odborníci. A hned z toho byl úspěch,“ líčí.
Slovem „marmeláda“ lze podle evropské legislativy označovat jen výrobky s podílem citrusového ovoce, Renata Zezulková ale raději vaří z domácího ovoce, správně je tedy musí označit jako „džemy“.
„Snažím se využívat lokální suroviny. Ovoce mám ze zahrady rodičů ve Štítné, vlastní zahrádky v Kroměříži, od pěstitelů z okolí. I citrusové plody ale beru z Itálie od drobných pěstitelů,“ zmiňuje.
Renata Zezulková z Otrokovic na světové soutěži Original Marmalade Awards získala za své výrobky zlatou a bronzovou medaili.
Zajímavé je, že Češi podle ní stále nejvíc používají marmeládu k namazání na chleba, využití má přitom mnohem víc.
„Skvělá je třeba k sýrům nebo i k masu, hodí se přímo na marinování. V zahraničí se tak používá běžně,“ říká Zezulková.
U jejích zákazníků jsou stále nejoblíbenější klasiky v podobě jahodové a meruňkové marmelády, snaží se však využívat i pozapomenuté druhy valašského ovoce jako ryngle, špendlíky či jeřabiny.
Pozoruhodné jsou i její recepty, které jsou výsledkem experimentů a někdy i náhody.
„Jednou jsem omylem připálila meruňkovou s angreštem, vznikl takový karamel, tak jsem to poředila bílým rumem a recept byl na světě,“ usmívá se.
Kapku alkoholu do svých receptů používá často. Třeba i slivovici, která se do marmelády z valašského ovoce přímo nabízí.
