Chlapi v oranžových vestách rozhazují písek po dlažbě u severního vstupu do podchodu. Pak ho metlami posílají do spár mezi dlaždicemi. To je neklamné znamení, že se oprava podchodu u náměstí Práce v centru Zlína blíží k závěru.
"Už finišujeme," potvrzuje autor přestavby architekt Pavel Chládek.
Vstup do podzemí od továrního areálu je prostý. Čelo podchodu tvoří světle šedý pohledový beton. Vadou na kráse je ale nevkusná věžička na pravé straně. Zůstává tady, stejně jako malé krámky v podchodu, protože město se nedohodlo s jejich majiteli (více zde).
"Obchody na dojmu nepřidají, ale nic s tím nenadělám," posteskl si Chládek.
Strmé schodiště? Jde jen o pocit
Když člověk vejde i za bílého dne do podchodu, propadne se do šera. Ze stropu trčí dráty, na které se teprve připevní světla. Zatím tady nejsou. Dlažba je pevná a rovná. Procházejí po ní desítky lidí.
"Už aby to bylo hotové," přeje si Petra Vařáková. "Zatím je tady tma, prach a hluk. Jsem moc zvědavá na výsledek," dodává.
Pak pokračuje v cestě a pomalu stoupá po schodišti k náměstí Práce. Jako hodně jiných lidí si postěžuje na jejich strmost a výšku stupňů. A stejně jako oni netuší, že sklon ani výška stupňů se neměnila - jsou pořád stejné.
"Je to subjektivní pocit," myslí si náměstek zlínského primátora Jiří Kadeřábek. "Třeba když lidé sestupují dolů, mají pocit, že klesají do nějaké černé díry, protože ještě nefungují světla," upřesňuje.
Podle Chládka začnou lidé schodiště vnímat lépe, jakmile se otevře pozvolný výstup k zastávce MHD a rozjede se eskalátor. Ten už je nainstalovaný, stejně jako výtah, v provozu budou ale až po kolaudaci.
Prostor po pravé straně pod schodištěm je stále ohrazený. Z útrob, ve kterých bude sociální zařízení i s přebalovacím pultem pro děti a právě také výtah, se ozývá zvuk vrtačky. Už ne ohlušující rámus kompresoru a sbíječky. Další znamení, že dokončení podchodu není daleko.
"Vevnitř se dodělávají malby, osazují svítidla. Venku zase sadové a terénní úpravy," shrnuje architekt Chládek.
Zdržení způsobily vícepráce
Na přilehlé zastávce MHD ještě přibudou lavičky a novinový stánek. V prostoru nad podchodem už dělníci za pomocí jeřábu usadili plastiku Velký Fibonacci od výrazné osobnosti českého konstruktivismu sochaře Rudolfa Valenty.
Dvaadvacet metrů dlouhá a osm metrů vysoká lomená linka z nerezového plechu podle Chládka ladí s okolní funkcionalistickou zástavbou, díky níž získal Zlín svoji charakteristickou podobu (více o plastice Velký Fibonacci čtěte zde).
Dva pracanti momentálně leští plech, aby se leskl. Natírat se už nebude. Bude ale od země nasvětlený. "A měl by odolat vandalům," věří Chládek.
Když stojí na náměstí Práce nad vstupem do podchodu, je spokojený, přestože kolem ještě pobíhají lidé v reflexních vestách a s helmami na hlavě.
"Mám radost z toho, že zmizela nadzemní část podchodu. Severní hranice náměstí je tak vyčleněna hranou továrního areálu a mrakodrap má nový význam," vysvětluje.
A myslí si, že by časem mohla být zbouraná i vstupní část do areálu, aby byly vidět proluky mezi jeho budovami. Tím by se Zlín podle Chládka vracel ke své původní podobě.
Stavební ruch v podchodu a kolem něho definitivně umlkne před zahájením dětského filmového festivalu, který ve Zlíně startuje 30. května.
Termín dokončení se o několik týdnů odkládal kvůli vícepracím. Muselo se například zpevňovat podloží při terénních úpravách. Celkové náklady se tak vyšplhaly na 56 milionů korun. Městu výrazně přispěla Evropská unie.
