Ve své ordinaci dokáže vyšetřit srážlivosti krve, aktivitu srdce pomocí EKG, monitorovat tlak krve, odhalit původce infekce dýchacích cest nebo vyšetřit kotníkové tlaky. Lékař David Halata tím mimo jiné šetří cestu svých pacientů do ambulancí specialistů.
Možností, jak péči o své pacienty v Hošťálkové na Vsetínsku zlepšit, bude mít v dalších letech ještě víc. Nová reforma primární péče, která začne platit od Nového roku, totiž do ordinací praktických lékařů přináší více kompetencí.
„Česká republika patří k zemím s nejvíce omezovanými pravomocemi všeobecných praktických lékařů v Evropě a každé navýšení tak každodenní praxi výrazně ulehčuje,“ prohlásil Halata.
Od Nového roku bude praktický lékař moci řadu testů a vyšetření nabídnout přímo ve své ordinaci. Význam to bude mít spíše u lékařů v obcích nebo v okrajových částech regionů, kde nejsou laboratoře a specializované ambulance. Nutná investice do techniky a testů se praktikům podle odborníků vyplatí.
„Obor všeobecné lékařství se díky tomu stane atraktivnější, tím pádem o něj bude mít zájem více lékařů a i práce v regionech pro ně bude zajímavá,“ naznačil na nedávné lékařské konferenci ve Zlíně Bohumil Seifert, vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství (SVL).
Už teď řada ordinací, jako například v Hošťálkové, nabízí třeba testy, které odhalí, zda je infekce dýchacích cest bakteriálního, nebo virového původu. Lékař se pak jednodušeji rozhoduje, jestli je potřeba předepsat antibiotika, nebo ne.
„Pro pacienta je to komfortní i výhodné. Mně to zase pomáhá nasadit správnou léčbu,“ poukázal zlínský lékař Jiří Horký.
Počet pacientů s cukrovkou či demencí stoupá
Nové pravomoci praktických lékařů se týkají demence, cukrovky nebo srdečního selhání. Ve všech případech jde o onemocnění, jejichž počet stoupá.
Pacientů s cukrovkou je ve Zlínském kraji více než 60 tisíc, s Alzheimerovou nemocí se léčí přes tři tisíce klientů VZP a těch, kteří prodělali akutní infarkt myokardu, mají lékaři pod stálým dohledem více než pět tisíc.
Nově se praktici budou moci starat i o pacienty s prediabetem, který předchází cukrovce 2. typu.
„Pokud jej včas zachytíme a s pacientem intenzivně pracujeme, můžeme nástup diabetu oddálit, nebo jej dokonce úplně odvrátit,“ popsal lékař Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.
Další novinkou, s níž se pacient v ordinaci svého praktického lékaře setká, budou například testy na odhalení hluboké žilní trombózy, plicní embolie, akutního srdečního selhání či včasný záchyt demence.
Podle nejnovějších dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky žije v Česku asi 102 tisíc lidí s demencí. Skutečný počet je ale podle odborníků mnohem vyšší, protože na nemoc se ve většině případů přijde až v pokročilé fázi, kdy už léčba nezabírá.
„Pomocí jednoduchého testu je praktický lékař schopný odhalit demenci i v časném stadiu, kdy je možné nasazením správné léčby snížit rozvoj nemoci a zachovat soběstačnost pacienta po delší dobu,“ vysvětlil Svatopluk Býma, předseda SVL.
Vyšetření budou praktičtí lékaři provádět všem lidem starším 65 let. Změny ale pacienti nepocítí hned. Reforma stojí na začátku a lékaři si musejí nejdříve vyřešit právní, systémové i úhradové podmínky.
„Je potřeba to chápat jako jeden z prvních kroků, po kterých musejí následovat další. Teprve potom bude lékař primární péče plnit svou roli a poskytovat kvalitnější péči pacientům,“ dodal Halata.
