Osmadvacátý svazek Historického atlasu měst České republiky, který vychází v těchto dnech, je věnovaný Zlínu. Nabízí průřez minulostí města a na mapách i plánech ukazuje jeho překotnou industrializaci, za níž stál obuvník Tomáš Baťa.
„Atlas potvrzuje, že Zlín je poměrně výjimečný. Můžeme ho porovnat třeba se Smíchovem, který je dnes součástí Prahy,“ přiblížil ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně-Klečůvce a člen autorského týmu David Valůšek.
Jaký smysl má vydávání historických atlasů měst?
Popisují historický a urbanistický vývoj měst, což nám dává možnost srovnávat. Některá města se vyvíjela kontinuálně, jiná nárazově zasáhla industrializace a zásadně je proměnila. A v tom je Zlín u nás výjimečný. Teď ho můžeme porovnávat s dalšími městy v Evropě.
Je Zlín něčemu podobný?
Můžeme ho srovnat třeba se Smíchovem, který je dnes součástí Prahy. Dříve to byla samostatná obec, která prošla stejným procesem industrializace jako Zlín. Byl tam jeden dominantní průmyslový závod rodiny Ringhofferovy, jehož majitel vstoupil do politiky. Tím propojil zájmy závodu se zájmy obce.
Proč si má člověk atlas koupit?
Jeho přidaná hodnota je v tom, že jde o ryze vědecký počin, který je však atraktivní pro laika. Snaží se mu vyjít vstříc. V atlasu jsou historické mapy, které ukazují, jak se město vyvíjelo. Každý v nich dokáže hledat sám, bez odborníka.
Atlas měst – ZlínVychází jako 28. svazek řady Historický atlas měst České republiky, který 20 let vydává tým v Historickém ústavu Akademie věd. Je výsledkem dvouleté práce týmu historiků, archeologů, archivářů, kartografů a geoinformatiků. Smyslem projektu je popsat vývoj města z hlediska architektury a urbanismu a ukázat jeho proměny v běhu času. Vyjde nákladem 600 kusů, k dostání bude v těchto dnech. |
A co přesně v nich najde?
Třeba to, jak se měnil rozsah zemědělské půdy ve Zlíně a okolí v různých obdobích. Podle toho může posoudit, jak se město industrializovalo. A pokud by to laika nezajímalo, může se podívat na plány měst ze 30. let a pak ze 70. let minulého století. Pozná, jak se měnila Dlouhá ulice, kdy vznikla třída Tomáše Bati a další věci.
Najdeme tam odpověď třeba i na to, kdy a kde vzniklo první autobusové nádraží?
To je zdánlivě jednoduchá otázka. Ale když na ni hledáme odpověď, dostáváme se do potíží. S hromadnou přepravou osob se začalo v baťovské době, kdy bylo třeba svážet zaměstnance z okolí. Autobusy nejdříve parkovaly poblíž továrny, když ale zaměstnanců přibývalo, muselo to být organizované. Nemáme přímé archivní zdroje o tom, kde první nádraží vzniklo. Z fotografie z roku 1929 však víme, že v té době autobusy stávaly na náměstí Práce pod dnešním hotelem Moskva. V roce 1936 bylo další nádraží mezi zámkem a továrnou na místě, kde bývalo ještě v 80. letech.
Jaké fotky se v atlasu nachází?
Snažili jsme se vytipovat výrazné a tradiční pohledy na Zlín. K historickým snímkům z alespoň dvou období pak fotograf Libor Stavjaník pořídil současné fotografie. Jeden z typických pohledů na Zlín byl z Tlusté hory, takže fotograf vylezl na vysílač a udělal snímek ze stejného místa. Podobně je focené východní předměstí Zlína s nemocnicí či oblast kolem Dlouhé ulice. Součástí atlasu je i vývoj názvů ulic.
Údaje, které vyplývají z fotografií, jsou zaneseny i v mapách?
Ano. Jde o rekonstrukční mapy, což jsou současné plány města, do kterých jsou vepsány starší informace. Například vývoj trolejbusové dopravy ve Zlíně, což vypadá tak, že jsou čarami různých barev vyznačeny trasy linek v různých obdobích. Podobným způsobem je zpracovaný správní vývoj Zlína. Čtenář se v mapě „dočte“, jak v roce 1848 skončilo poddanství a byla zavedena státní správa. Zlín tehdy patřil pod hejtmanství Uherské Hradiště. Rozsah jeho působnosti je vyznačen v mapě. Stejně tak potom okresu Zlín, který jako nová správní jednotka vznikl v roce 1935.
Proč byl jako první město kraje vybrán Zlín, když Uherské Hradiště a Kroměříž mají mnohem bohatší historii?
Důležitá je pestrost. Proto vznikly díly věnované Mostu či Smíchovu a současně Mikulovu, který je historickým městem.
