Zlín se rozvíjel jako pražský Smíchov, srovnává podle map historik

  8:51aktualizováno  8:51
Zlín se stal prvním městem ve Zlínském kraji, které má svůj historický atlas. Je plný map, fotek a informací, jež ocení odborník i laik. Podle ředitele okresního archivu Davida Valůška se dá Zlín svým rozvojem přirovnat třeba k pražskému Smíchovu.

Ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně David Valůšek s unikátním historickým atlasem Zlína. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Osmadvacátý svazek Historického atlasu měst České republiky, který vychází v těchto dnech, je věnovaný Zlínu. Nabízí průřez minulostí města a na mapách i plánech ukazuje jeho překotnou industrializaci, za níž stál obuvník Tomáš Baťa.

„Atlas potvrzuje, že Zlín je poměrně výjimečný. Můžeme ho porovnat třeba se Smíchovem, který je dnes součástí Prahy,“ přiblížil ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně-Klečůvce a člen autorského týmu David Valůšek.

Fotogalerie

Jaký smysl má vydávání historických atlasů měst?
Popisují historický a urbanistický vývoj měst, což nám dává možnost srovnávat. Některá města se vyvíjela kontinuálně, jiná nárazově zasáhla industrializace a zásadně je proměnila. A v tom je Zlín u nás výjimečný. Teď ho můžeme porovnávat s dalšími městy v Evropě.

Je Zlín něčemu podobný?
Můžeme ho srovnat třeba se Smíchovem, který je dnes součástí Prahy. Dříve to byla samostatná obec, která prošla stejným procesem industrializace jako Zlín. Byl tam jeden dominantní průmyslový závod rodiny Ringhofferovy, jehož majitel vstoupil do politiky. Tím propojil zájmy závodu se zájmy obce.

Proč si má člověk atlas koupit?
Jeho přidaná hodnota je v tom, že jde o ryze vědecký počin, který je však atraktivní pro laika. Snaží se mu vyjít vstříc. V atlasu jsou historické mapy, které ukazují, jak se město vyvíjelo. Každý v nich dokáže hledat sám, bez odborníka.

Atlas měst – Zlín

Vychází jako 28. svazek řady Historický atlas měst České republiky, který 20 let vydává tým v Historickém ústavu Akademie věd. Je výsledkem dvouleté práce týmu historiků, archeologů, archivářů, kartografů a geoinformatiků. Smyslem projektu je popsat vývoj města z hlediska architektury a urbanismu a ukázat jeho proměny v běhu času. Vyjde nákladem 600 kusů, k dostání bude v těchto dnech.

A co přesně v nich najde?
Třeba to, jak se měnil rozsah zemědělské půdy ve Zlíně a okolí v různých obdobích. Podle toho může posoudit, jak se město industrializovalo. A pokud by to laika nezajímalo, může se podívat na plány měst ze 30. let a pak ze 70. let minulého století. Pozná, jak se měnila Dlouhá ulice, kdy vznikla třída Tomáše Bati a další věci.

Najdeme tam odpověď třeba i na to, kdy a kde vzniklo první autobusové nádraží?
To je zdánlivě jednoduchá otázka. Ale když na ni hledáme odpověď, dostáváme se do potíží. S hromadnou přepravou osob se začalo v baťovské době, kdy bylo třeba svážet zaměstnance z okolí. Autobusy nejdříve parkovaly poblíž továrny, když ale zaměstnanců přibývalo, muselo to být organizované. Nemáme přímé archivní zdroje o tom, kde první nádraží vzniklo. Z fotografie z roku 1929 však víme, že v té době autobusy stávaly na náměstí Práce pod dnešním hotelem Moskva. V roce 1936 bylo další nádraží mezi zámkem a továrnou na místě, kde bývalo ještě v 80. letech.

Jaké fotky se v atlasu nachází?
Snažili jsme se vytipovat výrazné a tradiční pohledy na Zlín. K historickým snímkům z alespoň dvou období pak fotograf Libor Stavjaník pořídil současné fotografie. Jeden z typických pohledů na Zlín byl z Tlusté hory, takže fotograf vylezl na vysílač a udělal snímek ze stejného místa. Podobně je focené východní předměstí Zlína s nemocnicí či oblast kolem Dlouhé ulice. Součástí atlasu je i vývoj názvů ulic.

Údaje, které vyplývají z fotografií, jsou zaneseny i v mapách?
Ano. Jde o rekonstrukční mapy, což jsou současné plány města, do kterých jsou vepsány starší informace. Například vývoj trolejbusové dopravy ve Zlíně, což vypadá tak, že jsou čarami různých barev vyznačeny trasy linek v různých obdobích. Podobným způsobem je zpracovaný správní vývoj Zlína. Čtenář se v mapě „dočte“, jak v roce 1848 skončilo poddanství a byla zavedena státní správa. Zlín tehdy patřil pod hejtmanství Uherské Hradiště. Rozsah jeho působnosti je vyznačen v mapě. Stejně tak potom okresu Zlín, který jako nová správní jednotka vznikl v roce 1935.

Proč byl jako první město kraje vybrán Zlín, když Uherské Hradiště a Kroměříž mají mnohem bohatší historii?
Důležitá je pestrost. Proto vznikly díly věnované Mostu či Smíchovu a současně Mikulovu, který je historickým městem.

Autor:


Nejčtenější

Vysázet 80 procent listnáčů? Vlastníci s návrhem obnovy lesů nesouhlasí

Zdejší listnatý les je plný nádherných vzrostlých dubů letních nebo jírovců s...

Ministerstvo životního prostředí navrhuje pro Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj, aby se v lokalitách zasažených...

Na medvěda na Valašsku chystají klec. Dobré řešení neexistuje, ví odborník

Medvěda zachytila v úterý ráno fotopast opět na vrcholu kopce Skalica u...

Medvěda tuláka, který škodí na valašských samotách, zřejmě čeká odchyt. Stále víc se přibližuje k lidem, ztrácí...



Proč nešlo udržet Traorého? Grygera vysvětluje nejen odchod opory

Zlínský sportovní ředitel Zdeněk Grygera (vlevo) a trenér Michal Bílek sledují...

Vnímá, že na tom mohli být po skvělém vstupu do sezony ještě lépe. Páté místo a zisk 20 bodů ve druhé reprezentační...

Kvůli obřímu podvádění s recepty už soud vyslechl přes 600 pacientů

Obžalovaný praktický lékař Vladimír Líčeník (vlevo) a lékárník Luděk Konvička u...

Více než šest stovek pacientů, na jejichž jména byly podle obžaloby po dobu šesti let vystavovány fiktivní recepty, už...

Na připravovanou D49 míří další stížnost, aktivistům vadí drobné stavby

Stavba obchvatu. Ilustrační foto

I když soud v létě povolil přípravu úseku dálnice D49 z Hulína do Fryštáku, termín výstavby se může opět oddálit....

Další z rubriky

Řidič naboural auta a usnul na chodníku, nadýchal skoro pět promile

Spoušť, kterou po své zběsilé jízdě Vizovicemi zanechal opilý řidič.

Několik nabouraných aut i sloupků podél cesty zůstalo po opilecké jízdě řidiče ve Vizovicích na Zlínsku. Když už nemohl...

Levice ve Zlíně prožila pád, v zastupitelstvu bude chybět ČSSD i KSČM

Jedničkou zlínské kandidátky ČSSD je Michael Javora, veterinární lékař a...

Zlín bude poprvé v novodobé éře bez levicových stran. ČSSD a KSČM čeká ve snaze o návrat do zastupitelstva těžká cesta....

Na připravovanou D49 míří další stížnost, aktivistům vadí drobné stavby

Stavba obchvatu. Ilustrační foto

I když soud v létě povolil přípravu úseku dálnice D49 z Hulína do Fryštáku, termín výstavby se může opět oddálit....

Najdete na iDNES.cz