Radka Březinu přivádí justiční stráž na jednání olomouckého krajského soudu.

Radka Březinu přivádí justiční stráž na jednání olomouckého krajského soudu. | foto: Miloslav Jančík, MF DNES

Březina chystal podzemní lihovar, celníky šidil kávovým roztokem

  • 234
Jak se staví nelegální lihovar pod zemí a jak klamal celníky, o tom olomouckému soudu podal detailní informace Radek Březina ze Zlína, který se rozhodl z velké části rozkrýt své dlouholeté kšefty s lihem. Podle obžaloby připravil stát téměř o sedm miliard korun. U soudu vypovídá už druhý den.

Jsem hlavou podvodů s lihem, přiznal Březina soudu v pondělí a začal popisovat například to, jak sestrojil zařízení k čištění technického lihu (více zde).

Mnohahodinová výpověď pokračuje i v úterý, kdy se Radek Březina zaměřil na svůj plán vybudovat utajený podzemní lihovar.

A ze zásadního podílu na trestné činnosti obvinil tehdejšího spolupracovníka Lubomíra Kaláče, což Kaláčův obhájce označil za mstu. Jeho klient totiž získal status spolupracujícího obviněného a na rozdíl od Březiny mu hrozí mírnější trest, začal totiž rozsáhlé nelegální obchody s lihem odkrývat jako první.

„Provozovat černý lihovar bylo obrovské riziko, není to jako filtrace. Kaláč přesto práci chtěl, chtěl peníze,“ prohlásil Březina.

Dohoda prý byla: Březina zajistí peníze, projekty a technologie. Kaláč vše postaví, bude lihovar provozovat, řídit pracovníky a starat se o Březinovy zákazníky. Riziko mělo být podle Březiny kompletně na Kaláčovi.

„Domluvili jsme se, že dvě třetiny zisku budu mít já, protože jsem do toho vkládal peníze,“ uvedl Březina.

Při hledání místa se zaměřili na areály s rybníkem

Při rozvaze, zda nelegální lihovar stavět na zemi nebo pod povrchem, prý bylo rychle jasné, že bude muset vzniknout v podzemí.

„Naplánoval jsem dvě jámy. Jednu hlubokou 9 metrů na zásoby lihu, druhou dvanáctimetrovou k čištění lihu pomocí čtyř kolon. Stačila by jedna nebo dvě. Ale kvalita lihu měla být nejlepší v republice, aby se budování za takové peníze vyplatilo,“ popsal Březina.

Když vymysleli technologii, začali se poohlížet po místě, kde lihovar postavit. Základní požadavky: stojící hala, klid v okolí, blízký rybník, kotelna a obrovské hromady hlíny v okolí.

„I když měl být lihovar v podzemí, tak bagrování a stavební úpravy bylo potřeba provádět v hale. Jinak by to všichni viděli. Musel tam být také rybník, lihovar musíte chladit. Sto metrů kolem haly pak nikdo nesmí být, protože destilace smrdí. A měla tam být bývalá výkonná kotelna, aby nebylo podezřelé, že chceme stavět kotelnu novou,“ vyjmenoval Březina.

Hromady hlíny podle něj byly potřeba, aby nebylo místním lidem nápadné, že při hloubení jam přibývá další ohromné množství hlíny. Nutné byly také přívod elektřiny a studny, aby nebyly vidět obrovské odběry vody, které by pro jinou činnost byly nesmyslné.

„Strávili jsme nad tím desítky hodin. Naprostou většinu věcí jsem vymyslel sám. Na černoty jsem neměl nikoho než Kaláče. Když pak začal areál hledat, musel vědět, co hledá. Musel znát parametry a cíleně hledat,“ zdůraznil Březina roli svého tehdejšího spolupracovníka.

Dokončit lihovar se nepodařilo

Kaláč pak začal objíždět areály a z několika možností se dohodli na Stojčíně na Pelhřimovsku.

„Byla to bývalá cihelna, třicet metrů odsud byly hromady hlíny, byl tam dopravník, na který nebylo vidět. Bylo to dobré místo. Nechtěl jsem, aby někdo věděl, že za tím stojím. Takže Kaláč vybíral lidi a dohodli jsme se, že řekne, že si půjčil ode mě peníze. Za začátku měl vysvětlit, že se bude dělat něco s odpady. Pak jim nabídne práci v lihovaru. Kaláč se k nim choval jako majitel. Účtoval, platil je,“ poznamenal Radek Březina.

Celá stavba se podle něj ale protahovala, vedení obce jim údajně nechtělo povolit vybudování kotelny. A protože se Březinovi dařilo rozšiřovat legální i nelegální výrobu přímo ve firmě Morávia-Chem v Hrobicích u Slušovic, šel Stojčín do pozadí.

„Dodělaly se přípravné stavební práce, lihovar už se nestavěl,“ doplnil Březina.

Stojčín pak pro Březinu fungoval jako nelegální sklad alkoholu. A byl rekordně velký. Policisté tam na konci roku 2012 nalezli 1,2 milionu litrů nelegálního lihu. Stát by přišel na daních o 330 milionů korun (více o zásahu zde).

Radek Březina je obžalovaný, že řídil organizovanou zločineckou skupinu, která při podvodech s lihem připravila stát na daních o 6,7 miliard korun. Na lavici obžalovaných tak sedí ještě sedm dalších mužů. Hrozí jim tresty od devíti let a dvou měsíců do třinácti let a čtyř měsíců.

Podívejte se na policejní záběry ze skladu ve Stojčíně:

18. prosince 2012

Celníky podváděl, ti prý o ničem nevěděli

Březina v úterý u soudu také popsal způsob, jakým měl podvádět ve firmě Morávia-Chem celníky, aby nevěděli, že líh denaturuje pouze fiktivně. Čistý líh byl načerpaný ve třech velkých tancích o celkovém obsahu skoro 90 tisíc litrů. Do něho se pak z barelů přečerpávala denaturační činidla, například aceton nebo Bitrex.

Podle Březiny celníci přišli s lahvemi na vzorky a podle jejich počtu poznal, zda budou líh kontrolovat jenom na začátku denaturace, nebo i na konci. Pokud jich bylo méně, nechal v tancích znehodnocený líh z předchozí denaturace a činidla do nich přidal velmi naředěná.

„Kubíkový barel jsme polili acetonen, aby čpěl. Bitrex, který má nahnědlou barvu, jsme nahradili roztokem, v němž jsme rozpustili kafe. Přidali jsme i trošku Bitrexu, aby to mělo hořkou chuť, kdyby to chtěli celníci olíznout,“ vypověděl Březina.

„Někteří byli poctiví, nebrali ohled na své zdraví,“ dodal se smíchem.

Tvrdil taky, že pokud chtěli celníci kontrolovat líh před denaturací, tak během půl hodiny z tanků pověření dělníci odčerpali zdenaturovaný líh z minula a načerpali do nich čistý, zatímco si celníci připravovali papíry nebo pili kávu v kanceláři u jednatele Morávia-Chemu Radka Menšíka.

„Možností, jak celníky obejít, bylo víc,“ naznačil Radek Březina. “Měli jsme i krizové plány.“

Například dodatečné vpravení denaturantu do odebraných vzorků v lahvích pomocí injekční jehly. Celníci podle Březiny o podvodech nevěděli.

Nezdenaturovaný líh dělníci uložili do skladu v areálu Morávia-Chemu. Celkově ho mělo být přes 21 milionů litrů.

Celý život jsem žil čestně

Zatímco o fiktivních denaturacích mluvil Březina podrobně, vypovídat odmítl na téma Likérka Drak, kterou má také skrytě ovládat. Její jednatel Pavel Čaniga je ve vazbě za podíl na spiknutí, protože měl ještě s dalšími lidmi plnit Březinovy pokyny z vazby.

„Objasním, co jsem dělal, ale nechci nikomu ublížit. Žil jsem celý život čestně,“ prohlásil Březina a v soudní síni to zašumělo.

„Vím, že to chápete jinak. Když si ale představím, že by dalších dvacet lidí sedělo ve vězení a jejich děti by byly doma bez otce, tak to si na triko nevezmu,“ dodal skoro dojatě.

,