Legendární Broučky dokončil Karafiát na Valašsku, měl tam na ně klid

Dvacet let působil kazatel Jan Karafiát v Hrubé Lhotě u Valašského Meziříčí. Právě tam dokončil legendární Broučky, kteří si podmanili už několik dětských generací. Od Karafiátovy smrti 31. ledna uplynulo 85 let.

Když se reformovaný farář Jan Karafiát dozvěděl, že je volné místo v Hrubé (dnes Velké) Lhotě, neváhal a hned se o něj přihlásil.

Valašská vesnice mu dopřála klid, aby mohl vydat své Broučky, kteří se 17 let po svém vydání stali literární senzací.

Na Valašsko přišel Karafiát v roce 1875 z Čáslavi, odkud ho vyhnaly spory s nadřízenými.

"Byl k sobě velmi přísný a měl osobité představy o světě, společnosti i církvi. Byl ekumenicky vstřícný člověk," naznačil farář Církve československé husitské ve Zlíně Zdeněk Kovalčík, který se osobností kazatele a teologa Karafiáta zabývá a jeho výročí připomněl přednáškou v Baťově institutu ve Zlíně.

Rodák z Jimramova na Vysočině hledal ticho a klid, chtěl se věnovat vědecké práci. To vše se mu v Hrubé Lhotě splnilo. Měl čas připravit k publikaci Broučky, kteří snoubí motivy pohádkové s přírodními a folklorními.

e-Broučci zdarma

Knihu Jana Karafiáta si můžete do své čtečky, mobilu, tabletu nebo počítače zdarma stáhnout jako e-knihu na webu knihy.iDNES.cz, který nabízí přes 8 tisíc e-knih včetně tří tisíc e-knih zdarma.

Za rok od svého příchodu na Valašsko je v Praze vydal vlastním nákladem a zatím anonymně. "Tehdy kniha vyšla bez povšimnutí. Byla jen brožovaná, bez ilustrací. Bestsellerem se stala až zásluhou Jana Herbena, který ji v roce 1893 objevil," popsal zlínský farář.

To už se ovšem Karafiátovo valašské intermezzo chýlilo ke konci.

Jméno získal už spiskem o Husovi

Vraťme se ještě do doby, kdy devětadvacetiletý farář přišel do Hrubé Lhoty. Mezi přívrženci reformovaného hnutí už měl renomé, které si získal vydáním spisku o Husovi.

"Členové sboru jej přijali, aniž by jej slyšeli kázat. To bylo velmi neobvyklé," vysvětlil Kovalčík.

Na Valašsku projevil Karafiát své demokratické cítění. "Zrušil například poplatky za školu, pohřbíval sebevrahy, a ačkoliv vnitřně nesouhlasil s konfesně smíšenými sňatky, takové snoubence oddával," popsal jeho působení farář.

Dva roky poté, co se jeho Broučci stali knižním hitem, dobrovolně úřad na Valašsku složil a odjel do Prahy. "Chtěl do kulturního centra a být prospěšný své církvi," uzavřel Kovalčík.