„Subtyp H5N8 byl detekován u kachen divokých na Paseckém potoce ve Zlíně, dále pak u labutí na Jesenicku v Olomouckém kraji, v Praze na Císařské louce a v Žatci v Ústeckém kraji,“ doplnil Vorlíček.
Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé neznamená nový výskyt problém pro komerční chovy. Mají podle ní vysokou míru biologické bezpečnosti. Na pozoru by se ale měly mít malochovy, zvláště s volnými výběhy, kdy může přijít krmivo do styku s volně žijícím ptactvem.
V Česku je v současnosti osm ohnisek choroby v chovech. Poslední bylo potvrzeno v malochovu drůbeže v obci Hněvnice v Plzeňském kraji. Ohniska v chovech byla zatím zjištěna v Jihočeském, Středočeském, Pardubickém a Plzeňském kraji a v Kraji Vysočina. U volně žijících ptáků navíc v Libereckém kraji.
V ČR se ptačí chřipka kromě loňska, kdy museli veterináři vybít kolem 137 tisíc ptáků, objevila po deseti letech v roce 2017. V Česku se muselo tehdy utratit 98 tisíc ptáků, a to většinou v komerčních chovech. V zemi bylo skoro 40 ohnisek nákazy.
Choroba je nebezpečná pro ptáky, dosud se předpokládalo, že se choroba na lidi nepřenáší. V únoru ale oznámilo Rusko, že zaznamenalo první přenos kmene viru ptačí chřipky A(H5N8) na člověka. Podle úřadu na ochranu zdraví spotřebitelů Rospotrebnadzor jde o první zjištěnou nákazu tohoto druhu na světě.
Podle Dlouhé se spotřebitelé nemusí obávat, přenos choroby nikdy nebyl prokázán z člověka na člověka, ani ze zpracované drůbeže na lidi. Měli by ale dodržovat základní hygienická pravidla při přípravě pokrmů, podobně jako kvůli salmonelóze.
