Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Průmyslové zóny zejí prázdnotou. Kvůli krizi o ně investoři ztratili zájem

  8:20aktualizováno  8:20
Místa pro podnikání jsou prázdná. Města, která budovala průmyslové zóny, teď přiznávají, že investoři o ně ztratili zájem. Uvolněné prostory nabízejí lokálním zájemcům. Také obří zóna v Holešově na velké investory stále čeká.

Největší průmyslová zóna ve Zlínském kraji leží u Holešova. Zatím se v ní nevyrábí. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Když na konci 90. let oznámila firma Phillips, že chce na Moravě vyrábět obrazovky a zaměstnat tisíce lidí, radnice ve Valašském Meziříčí zavětřila šanci. A pustila se do budování průmyslové zóny Lešná, kam chtěla společnost nalákat.

Jenže Phillips nakonec zamířil do Hranic. A strategického partnera radnice nenašla. Do parku nezamířil ani belgický Punch International nebo Nokian Tyres.

V roce 2008 pak začala hospodářská krize. A její následky řeší Meziříčí dodnes. Do zóny Lešná vložila 80 milionů korun, jenže teď má problémy. Z celkem 54 hektarů patří asi deset hektarů společnosti CIE Plasty CZ, přibližně stejnou rozlohu vlastní firma Schott.

Průmyslová zóna

Největší zóna vznikla v Holešově. Stojí na místě bývalého letiště a má přinést pět tisíc pracovních míst.

Vstup do ní ohlásilo pět firem, na velké investory ale zóna čeká. Stála 1,6 miliardy korun. Třetinu zaplatil kraj, zbytek připutoval od státu.

Meziříčí oslovilo místní firmy

Město proto přestalo hledat strategického investora a pozemky nabídlo menším firmám. Investoři ale ztratili zájem. Radnice tak ustoupila od prodeje pozemků, nabídla je k pronájmu.

"V tomto volebním období jsme se proto rozhodli, že se průmyslová zóna rozparceluje a nabídne místním podnikatelům. Proč bychom nabízeli prostor cizím, když můžeme podpořit naše podnikatele," vysvětlila Dagmar Lacinová, místostarostka Valašského Meziříčí.

V zóně měla například vzniknout sluneční elektrárna. Město uzavřelo s firmou smlouvu na její výstavbu, která platí do konce roku 2010. "V tuto chvíli to ale vypadá, že se nic stavět nebude. Takže průmyslová zóna zůstane prázdná," poznamenala Alena Trampotová, vedoucí odboru majetkové správy.

Strategická průmyslová zóna Holešov čeká na investory.

Průmyslové zóny jsou na vstup investorů připravené. Mají sítě i obslužné silnice.

"Předpokládám, že stavební povolení vyřízené nemají, protože se v této věci nejedná a nic se v průmyslové zóně v lokalitě Lešná neděje. Každopádně na vyřízení povolení mají ještě čtyři měsíce," dodala Trampotová.

Problémy s využitím průmyslové zóny řeší i sousední Vsetín, kde jsou dvě průmyslové zóny - Bobrky I a Bobrky II. Dohromady mají 96 500 metrů čtverečních. Na obě dostala radnice dotaci.

Jenže už šest firem ze svého záměru vstoupit do zóny ustoupilo. Proč? Kvůli krizi. "Podnikatelé se obávají vzít si úvěr, protože nevědí, co bude dál," uvedla Eva Stejskalová, mluvčí vsetínské radnice.

Stálicí v podnikatelské zóně Bobrky ve Vsetíně zůstal výrobce kabelových svazků Hirschmann Czech, který zaměstnává 500 lidí.

Holešov čeká na investory

Štěstí měla naopak radnice v Uherském Hradišti, která průmyslovou zónu Jaktáře o rozloze asi 18 hektarů připravovala v roce 2001. Vložila do ní 33 milionů korun a také ji původně chtěla nabídnout jedinému investorovi. Pozemky ale nakonec prodala po částech různým zájemcům. Celou zónu se tak podařilo rozprodat podnikatelům.

Hospodářská krize nijak nezasáhla ani Zlín. Město do zasíťování pozemků a přípravy vložilo necelých 80 milionů korun. "Průmyslová plocha je z devadesáti procent zaplněná, pozemky si firmy koupily," potvrdila Marie Masaříková, mluvčí zlínské radnice.

Největší průmyslová zóna v kraji leží u Holešova. Přišla celkem na 1,6 miliardy korun. Třetinu zaplatil kraj, zbytek připutoval od státu. Míří do ní zatím pět investorů, další by měli přibývat.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně nabízí kurzy čínštiny, jejichž součástí byla i...
Přesné tahy a soustředit se. Studenti čínštiny se učili tajemství kaligrafie

Fakulta humanitních studií zlínské Univerzity Tomáše Bati otevřela i v letošním roce kurzy čínštiny. Jsou určené nejen pro studenty, ale i pro veřejnost....  celý článek

Zlínský lyžařský svah
Úleva pro sportovce ve Zlíně. Soud zastavil insolvenční řízení

Insolvenční řízení se Sportovními kluby Zlín, které vlastní největší sportoviště ve městě, zastavil brněnský krajský soud. Pokud rozhodnutí nabude právní moci,...  celý článek

Jakub Juřena u zlínského soudu.
Soud potrestal znalce za zkreslený posudek v případu smrtelné nehody

Sedm let od tragické nehody u obchodního domu Kaufland v Uherském Hradišti se v soudní síni znovu mluvilo o Jakubovi Juřenovi. Mladík z Březolup si ve vězení...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.